Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.
Zemřel bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina
Jaromír Štětina se proslavil reportážemi z oblastí bývalého Sovětského svazu i politickým působením a následným bojem proti komunismu. V roce 2004 byl za Stranu zelených zvolen do Senátu, v roce 2010 svůj mandát obhájil s podporou TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých. V letech 2014 až 2019 pak byl poslancem Evropského parlamentu.
Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a později Přírodovědeckou fakultu UK. Podle údajů ministerstva vnitra byl od roku 1965 členem KSČ, stranickou legitimaci vrátil po sovětské okupaci. Uspořádal několik výprav na Sibiř a do Asie, kde mimo jiné sjel řeku Indus.
Válečný reportér, později politik
Po roce 1989 byl zpravodajem Lidových novin v Moskvě a v období 1993 až 1994 jejich šéfredaktorem. V roce 1994 založil soukromou novinářskou agenturu Epicentrum a věnoval se především válečnému zpravodajství, například v Náhorním Karabachu, Čečensku nebo Afghánistánu. Mimo jiné často spolupracoval s válečnou zpravodajkou Petrou Procházkovou.
V prosinci 1999 strávil jako zpravodaj z války Ruska proti Čečensku devět dní v obklíčené čečenské metropoli Grozném. Za svou práci obdržel v roce 1997 Cenu Ferdinanda Peroutky. Patří mezi spoluzakladatele humanitární organizace Člověk v tísni.
Do politiky vstoupil v roce 2004, kdy se stal senátorem. Mandát senátora mu zanikl v červnu 2014, jelikož byl v květnu 2014 jako nestraník za TOP 09/STAN zvolen poslancem Evropského parlamentu. V roce 2019 založil Hnutí Evropa společně (ESO), kterému předsedal (v roce 2022 hnutí zaniklo).
Štětina je autorem desítky knih, mnoha set článků a desítek dokumentárních filmů. Získal i Cenu Rudolfa Medka. V roce 2000 Štětinovi udělil tehdejší prezident Václav Havel medaili Za zásluhy.
Jak na něj vzpomíná režisér Petr Jančárek
„Poprvé jsem ho viděl, když sestupoval ze schodů v budově Lidových novin a na rameni nesl dlouhý sibiřský kajak,“ vzpomíná scenárista a režisér Petr Jančárek. O Štětinovi natočil dokument Seriózní dobrodruh a spolupracoval s ním i na dalších projektech. Znali se více než třicet let.
V posledních letech života se Štětina podle Jančárka nejvíce považoval za spisovatele, „protože doháněl všechny nápady, které měl v literárním světě“. Proto ho připomíná nejen jako válečného zpravodaje a politika, ale také jako spisovatele.
„Vždycky jsem si vážil jeho nekompromisního přístupu k dědictví, které nám tady zanechali komunisti,“ řekl režisér. Připomněl i Štětinovu snahu podávat osobní svědectví, které považoval za velmi cenné. „Věděl také už před mnoha lety, že je třeba si dávat pozor na ruského medvěda a že se nevyplácí mu ustupovat.“ To se snažil prosazovat na české scéně i po vstupu do politiky. „Byl to další krok k tomu, aby mohl ovlivňovat svět. Už mu ta novinařina nestačila,“ dodal Jančárek, když vzpomínal na svého přítele.