Čečensko

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijel na nečekanou návštěvu Čečenska – poprvé od roku 2011. Schůzka s blízkým spojencem Ramzanem Kadyrovem přichází tři týdny po ukrajinském postupu za hranice Ruska. A právě u hranic působily i čečenské jednotky, jejichž příslušníci jsou mezi stovkami vojáků zajatých Ukrajinci. Čečensko je pro šéfa Kremlu důležité i historicky, a v době množících se problémů kvůli vlastní agresi tak Putin znovu sází na tuto kartu.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Ve Francii začal soud se šesti mladistvými, které žaloba viní z pomoci vrahovi učitele Samuela Patyho. Neveřejný proces vyvolává pozornost i proto, že země nyní žije podobným případem, kde střet hodnot skončil smrtí. Nedávný útok mladíků z předměstí na tradiční bál mobilizoval o víkendu krajní pravici, jejíž zástupci volají po pomstě. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Adam Kadyrov, dospívající syn čečenského autoritářského vůdce Ramzana Kadyrova, se stal šéfem útvaru pro zajištění bezpečnosti hlavy této autonomní ruské republiky. Informuje o tom Rádio Svoboda na svých internetových stránkách s odvoláním na čečenského ministra informací a tisku Achmeda Dudajeva a Adama Delimchanova, poslance ruské Státní dumy.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Ze stáje u Roudnice nad Labem na Litoměřicku neznámý pachatel ukradl anglického plnokrevníka, jehož hodnota je bezmála 400 tisíc korun. Uvedla to policie, která při pátrání žádá o pomoc veřejnost. Kůň byl podle policejní mluvčí Pavly Kofrové ustájen v Krabčicích. Majitelem koně je čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, potvrdila Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. Telefon uvedený na webových stránkách stáje je v úterý nedostupný.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Před dvaceti lety zahynulo po zásahu ruské policie sto třicet rukojmí, které v moskevském divadle Dubrovka zadržovali čečenští teroristé. Smrt většiny z nich způsobila otrava neznámým plynem, který měl přítomné jen uspat. Ruský stát zatím nikoho neodškodnil a organizace pozůstalých Nord-Ost připravuje novou žalobu.

Novým velitelem ruských jednotek na Ukrajině se stal o víkendu Sergej Surovikin. Muž s pověstí bezohledného a brutálního důstojníka, který na nic a na nikoho nebere ohledy. Podle západních analytiků však přichází v situaci, kdy mnohé faktory probíhajícího konfliktu už nebude moci ovlivnit.

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Ruská válka na Ukrajině se nevyvíjí tak, jak si Kreml představoval, což by podle některých ruských i západních analytiků mohlo vést k rozpadu federace. Takové úvahy se sice objevovaly už dřív, neboť odstředivé tendence potenciálně ohrožující územní celistvost Ruska, nejsou nové. Současná situace by ale mohla výrazně oslabit centrální moc v Moskvě, což by v kombinaci s dalšími negativními důsledky války mohlo separatismus posílit.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Ukrajinská armáda zasadila ruskému agresorovi tvrdý úder, který by mohl vést ke zvratu ve válce. Tak vidí vojenští analytici vývoj posledních dní, při kterém se podařilo osvobodit téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinská armáda navíc v pondělním hlášení informovala o osvobození dalších dvaceti obcí po celé frontě, postupu v Chersonské oblasti na jihu a poznamenala, že ruští vojáci urychleně opouštějí pozice. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to zatím neznamená konec bojů.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov napsal na Telegramu, že si „všiml, že se rozseděl“ ve své funkci, informuje RBK. „Myslím, že si zasloužím neomezenou a dlouhou dovolenou. Doufám, že mě podpoříte a pochopíte,“ dodal. Politolog Ilja Graščenkov webu Lenta.ru řekl, že Kadyrov může mířit do nějaké federální funkce.

Válka na Ukrajině mění řadu věcí i pro Rusy, včetně destinací jejich dovolených. Oproti loňsku vzrostl zájem o ruské pobřeží Černého moře až o sedmdesát procent. Vyplývá to z údajů Asociace ruských turistických agentur. Válka totiž přinesla mimo jiné západní sankce, drahé letenky a nemožnost ruských leteckých společností létat do zemí Evropské unie.

Bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, takzvaní kadyrovci, jsou součástí ruských invazivních sil od začátku války na Ukrajině. Jsou brutální a účastnili se například i masakrů v Buče, svoje schopnosti ale často nadsazují, aby se tak lépe prodali na sociálních sítích, na nichž často inscenované záběry z válečných zón slouží putinovské propagandě.