Čečensko

Čečensko zakázalo ženské oblečení s „mužskými prvky“ s odvoláním na tamní tradice. Zákaz následuje těsně po dalším omezení, které ženám zakazuje vycházet ven bez šátku na hlavě. Pozorovatelé spojují tato opatření s politickou kontrolou pod režimem čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Kritici tvrdí, že jde primárně o kontrolu, ne o tradici, místo toho volají po intenzivnějším prosazování práv žen, píše Rádio Svobodná Evropa s odvoláním na pobočku pro severní Kavkaz.

Vladimir Putin slíbil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, řekl ruský vládce podle agentury Reuters při čtvrtečním setkání obou lídrů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe.

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Úřady v Uzbekistánu vyhlásily mezinárodní pátrání po dvou ruských občanech, kteří jsou podezřelí z organizace říjnového atentátu na bývalého mluvčího místního prezidenta. Komil Allamžonov byl v září odvolán z funkce ředitele informačního odboru prezidentské kanceláře a na konci října byl na něj podniknut neúspěšný atentát, uvedla ruská agentura TASS.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.

Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska, kvůli mlze v hlavním městě Čečenska bylo ale přesměrováno. Nehodu přežilo 29 lidí, kteří utrpěli těžká či středně závažná zranění, uvedly kazachstánské úřady. Na palubě bylo dle ázerbájdžánských aerolinek AZAL 62 pasažérů a pět členů posádky. Aerolinky až do vyšetření nehody pozastavily všechny lety do Čečenska.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijel na nečekanou návštěvu Čečenska – poprvé od roku 2011. Schůzka s blízkým spojencem Ramzanem Kadyrovem přichází tři týdny po ukrajinském postupu za hranice Ruska. A právě u hranic působily i čečenské jednotky, jejichž příslušníci jsou mezi stovkami vojáků zajatých Ukrajinci. Čečensko je pro šéfa Kremlu důležité i historicky, a v době množících se problémů kvůli vlastní agresi tak Putin znovu sází na tuto kartu.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Ve Francii začal soud se šesti mladistvými, které žaloba viní z pomoci vrahovi učitele Samuela Patyho. Neveřejný proces vyvolává pozornost i proto, že země nyní žije podobným případem, kde střet hodnot skončil smrtí. Nedávný útok mladíků z předměstí na tradiční bál mobilizoval o víkendu krajní pravici, jejíž zástupci volají po pomstě. Informoval o tom zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Adam Kadyrov, dospívající syn čečenského autoritářského vůdce Ramzana Kadyrova, se stal šéfem útvaru pro zajištění bezpečnosti hlavy této autonomní ruské republiky. Informuje o tom Rádio Svoboda na svých internetových stránkách s odvoláním na čečenského ministra informací a tisku Achmeda Dudajeva a Adama Delimchanova, poslance ruské Státní dumy.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Ze stáje u Roudnice nad Labem na Litoměřicku neznámý pachatel ukradl anglického plnokrevníka, jehož hodnota je bezmála 400 tisíc korun. Uvedla to policie, která při pátrání žádá o pomoc veřejnost. Kůň byl podle policejní mluvčí Pavly Kofrové ustájen v Krabčicích. Majitelem koně je čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, potvrdila Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. Telefon uvedený na webových stránkách stáje je v úterý nedostupný.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Před dvaceti lety zahynulo po zásahu ruské policie sto třicet rukojmí, které v moskevském divadle Dubrovka zadržovali čečenští teroristé. Smrt většiny z nich způsobila otrava neznámým plynem, který měl přítomné jen uspat. Ruský stát zatím nikoho neodškodnil a organizace pozůstalých Nord-Ost připravuje novou žalobu.

Novým velitelem ruských jednotek na Ukrajině se stal o víkendu Sergej Surovikin. Muž s pověstí bezohledného a brutálního důstojníka, který na nic a na nikoho nebere ohledy. Podle západních analytiků však přichází v situaci, kdy mnohé faktory probíhajícího konfliktu už nebude moci ovlivnit.

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.