Čečensko strana 4 z 4

Rusko ve čtvrtek vypovědělo dva pracovníky německého velvyslanectví v zemi. Krok přišel krátce poté, co Berlín kvůli srpnové vraždě Gruzínce vyhostil dvojici ruských diplomatů. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí, které oběma německým diplomatům dalo týden na odjezd. Berlín nad vyhoštěním svých diplomatů vyslovil politování.

Příbuzní obětí krvavého útoku ve škole v Beslanu v Severní Osetii, při kterém před 15 lety na začátku září zemřelo přes tři sta lidí, stále čekají na odpovědi na své otázky. Evropský soud pro lidská práva v Štrasburku před dvěma lety Rusku uložil vyplatit kompenzace za masakr a vyzval Moskvu, aby vyšetřila veškeré detaily krveprolití. Podle předsedkyně organizace Beslanské matky, která sdružuje příbuzné obětí, se tímto rozhodnutím ale nikdo neřídí.

Vladimir Putin je pro mnoho Rusů symbolem stability a relativního materiálního blahobytu následujícího po divokých devadesátých letech. S rostoucími ekonomickými problémy, které si vynutily například zvýšení věku odchodu do důchodu, však roste nespokojenost s jeho vládou. Ta se projevuje nejrůzněji motivovanými občanskými protesty, upozornil český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, který byl hostem Událostí, komentářů.

Za páteční vraždou gruzínského občana v Berlíně by podle německého magazínu Der Spiegel mohly být ruské tajné služby. Jde o jednu z vyšetřovacích verzí. Oběť totiž měla blízko ke gruzínským tajným službám a už v minulosti se někdo pokoušel o její život. Další, i když méně pravděpodobnou vyšetřovací verzí je to, že vražda souvisí s organizovanou kriminalitou.

Gruzínské údolí Pankisi vyvolává silné emoce. Proslulo totiž jako zázemí čečenských bojovníků, nezkrotné hnízdo organizovaného zločinu a kolébka bojovníků takzvaného Islámského státu. Skupina studentů Ostravské univerzity a Univerzity Karlovy vedená pedagogy Vincencem Kopečkem a Slavomírem Horákem se tam v září 2018 vydala, aby tamní obyvatele potkala na vlastní oči. Dvacítku z nich teď představuje na výstavě v knihovně pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Mezi nimi i rodačku z Valašska, která říká, že rytmus života po přestěhování do Pankisi skoro nemusela měnit.

Francouzský europoslanec Aymeric Chauprade si jako stážistku najal dceru mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Působení jednadvacetileté Jelizavety Peskovové v europarlamentu mají někteří za nevhodné, jiní dokonce za bezpečnostní hrozbu. Sám euroskeptický poslanec se členky svého týmu, jehož součástí je od listopadu, zastává. Pochybnosti odráží i Evropský parlament.

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva získal lidskoprávní aktivista a šéf čečenské pobočky nevládní organizace Memorial Ojub Titijev. Ve Štrasburku to oznámilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které ocenění pojmenované po bývalém československém a českém prezidentovi uděluje od roku 2013. Cenu si Titijev nemohl převzít osobně, protože ho letos v lednu zatkla policie údajně za držení marihuany.

Po první a druhé válce v Čečensku zůstalo tamní hlavní město Groznyj v troskách. Za uplynulé roky se ale změnilo k nepoznání. Proruská vláda klanu Kadyrovů zůstává, stopy krvavých konfliktů však postupně alespoň navenek mizí. Nahrazují je obchodní centra a mrakodrapy. Hospodářsky se Čečensko sice vzmáhá, aktivisté ale stále upozorňují na porušování lidských práv v severokavkazské republice.

V Islámském státě žily jako královny chalífátu, nyní bydlí ve stanech. Před dvěma měsíci bylo osvobozeno hlavní město Islámského státu v Sýrii Rakka. Z útrob zničeného města utekly desítky tisíc civilistů, ale také stovky manželek džihádistů a jejich děti. Nyní žijí v uprchlickém táboře na severu Sýrie, kde se setkávají s pochopitelným odporem a nepřátelstvím. Jejich manželé jsou buď mrtví, nebo na útěku. Odborníci varují, že právě tyto ženy by mohly převzít černý prapor a pokračovat v boji. Pro Reportéry ČT natáčely Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Německé úřady udělily humanitární vízum prvnímu čečenskému homosexuálovi poté, co opoziční ruský list Novaja gazeta upozornil na mučení gayů v autonomní muslimské republice. Čečensko nařčení odmítá.

Desítky homosexuálů, kteří uprchli z Čečenska před pronásledováním, doufají, že dostanou azyl v jiných státech. Pomoc jim zatím nabídlo pět zemí včetně Litvy. Vízum už dostalo devět osob.

Ruský opoziční list Novaja gazeta se obává o své novináře a další pracovníky. Poradce čečenského vládce Ramzana Kadyrova je totiž označil v přímém přenosu na shromáždění 15 tisíc duchovních za „nepřátele naší víry a naší vlasti“. Rezoluce podle redakce vybízí k zavraždění novinářů. Novaja gazeta začátkem dubna napsala o pronásledování a zabíjení homosexuálů v Čečensku.