Novináři Novaja gazeta se kvůli článku o mučení gayů v Čečensku bojí o život

Ruský opoziční list Novaja gazeta se obává o své novináře a další pracovníky. Poradce čečenského vládce Ramzana Kadyrova je totiž označil v přímém přenosu na shromáždění 15 tisíc duchovních za „nepřátele naší víry a naší vlasti“. Rezoluce podle redakce vybízí k zavraždění novinářů. Novaja gazeta začátkem dubna napsala o pronásledování a zabíjení homosexuálů v Čečensku.

Čečenská policie v posledních týdnech zadržela přes stovku mužů „podezřelých z homosexuality“, uvedl list 1. dubna. V tajném vězení ve městě Argun, popsaném jako koncentrační tábor, byli údajně zabiti nejméně tři z nich.

Jeden z gayů řekl Guardianu, že dostával pravidelně elektrické šoky. Pokud nezačal křičet, přišlo bití dřevěnými holemi a kovovými tyčemi. Strážci mu nadávali za to, že je homosexuál a snažili se ho donutit, aby jim dal jména dalších. „Někdy se ode mě snažili získat informace, jindy se prostě jen bavili,“ konstatoval Adam.

  • Ruský opoziční list si získal pověst nezávislého média. Uznání si vydobyl investigativní žurnalistikou, která stála život několik jeho novinářů, včetně známé kritičky Kremlu Anny Politkovské. Menší podíl v listu vlastní první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který penězi z Nobelovy ceny pomohl listu v jeho začátcích.
2 minuty
V Čečensku údajně mučí homosexuály
Zdroj: ČT24

Kadyrovův mluvčí obvinění označil za lež, protože v republice se prý žádní homosexuálové nevyskytují. Čečenské ministerstvo vnitra považuje článek za „aprílový žert“. Kadyrovova poradkyně pro lidská práva Cheda Saratovová podle serveru Newsru.com objasnila, že gaye v Čečensku zabijí hned po odhalení jejich orientace vlastní příbuzní, aby neutrpěla rodinná čest.

Aktivista: jde o bezprecedentní případ

Mezitím mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International, jakož i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzvaly Moskvu k vyšetření alarmujících zpráv a ke skoncování s pronásledováním sexuálních menšin.

„Mluvíme tu o masovém pronásledování homosexuálů, o stovkách lidí unesených úřady. To je bezprecedentní nejen v Rusku, ale v poslední době v celosvětovém měřítku. Není pochyb o tom, že máme co do činění se zločiny proti lidskosti,“ sdělil Guardianu aktivista bojující za práva homosexuálů Igor Kočetkov.

Pomoc nabízejí i členové skupiny Ruská síť LGBT, kteří v Čečensku zřídili tísňovou linku a slibují gaye v ohrožení evakuovat. „Zadržení byli biti, mučeni a znásilňováni. Máme i zprávy o úmrtích, ta by měla být tři,“ podotkla zástupkyně ředitele Human Rights Watch v Rusku Tania Loškina.

Čečenský vůdce má nepsanou dohodu s Kremlem

Kadyrova se přitom zastává Moskva. „Nemáme žádné důvěryhodné informace o jakýchkoli problémech v této záležitosti,“ řekl podle AP kremelský mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že dotyčné osoby by problém měly ohlásit na policii.

Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.

Několik stovek lidí se kvůli momentální situaci v Čečensku ve středu večer shromáždilo před ruským velvyslanectvím v Londýně, kde mávali duhovými vlajkami. Jeden z transparentů nesl nápis „Láska je láska“ v ruštině.

Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko

Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.

Ilustrační fotografie
Zdroj: ČT24

Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...