Státní duma promluvila: Za propagaci homosexuality pokuta

Moskva – Vysoké pokuty hrozí za „propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci“ podle nového zákona, který dnes schválili ruští poslanci. Ještě před hlasováním policisté před budovou parlamentu zatkli dvacítku demonstrantů z řad homosexuálů, kteří vnímají nový zákon jako diskriminační. Před parlament dorazili i stoupenci normy - zákon má podle sociologického výzkumu podporu široké veřejnosti.

Organizace Human Rights Watch odsoudila zákon jako „porušení práv“ gayů a leseb, bisexuálů a transsexuálů; obavy z uplatňování nového zákona v praxi vyjádřil i úřední ombudsman Vladimir Lukin.

Pro předlohu se sazebníkem pokut sahajícím od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2 400 do 600 tisíc korun) hlasovalo 436 poslanců, žádný nebyl proti a jeden se zdržel. Předpokládá se, že stejně hladce předlohu schválí i ruští senátoři a následně ji podepíše prezident. Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním. „Tradiční sexuální vztahy jsou vztahy mezi mužem a ženou. Zaslouží si ochranu od vlády,“ prohlásila v debatě spoluautorka zákona Jelena Mizulinová.

Autoři zákona argumentují potřebou ochránit děti před propagandou spočívající v „šíření informací zaměřených na formování netradičních sexuálních postojů u nezletilých“, „šíření informací o přitažlivosti netradičních sexuálních vztahů, zkreslených představ o společenské rovnosti tradičních a netradičních sexuálních vztahů či vnucování informací o netradičních sexuálních vztazích, vyjadřující zájem k takovým vztahům“. Zákon automaticky nezakazuje pochody homosexuálů, ale ty například v Moskvě úřady odmítají povolit a policisté okamžitě tyto akce rozhánějí a účastníky zatýkají.

Nahrávám video
Státní duma promluvila: Za propagaci homosexuality pokuta
Zdroj: ČT24

Také dnes se před parlamentem shromáždili stoupenci nové právní úpravy, většinou členové vlasteneckých a pravoslavných hnutí. Demonstrující homosexuální aktivisty napadli metlami z kopřiv, házeli po nich vejce a polévali je páchnoucí tekutinou.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají. Nedávno došlo i k několika brutálním vraždám homosexuálů.

Státní sociologická služba VCIOM dnes také zveřejnila výsledky průzkumu, podle něhož zákon zakazující propagaci homosexuality podporuje 88 procent Rusů, což je o čtyři procenta víc než loni. Proti zákonu je podle průzkumu jen sedm procent dotázaných. Přes 40 procent ruských občanů je přesvědčeno, že homosexualita by měla být trestána zákonem.

Prudce podle průzkumu klesá podíl těch, kdo sexuální orientaci považují za soukromou záležitost každého jednotlivce. Zatímco v roce 2007 zastávala tento názor třetina Rusů, v nynějším průzkumu se k němu hlásilo jen 15 procent dotázaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...