Cenu Václava Havla letos získal bojovník za lidská práva v Čečensku Titijev

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva získal lidskoprávní aktivista a šéf čečenské pobočky nevládní organizace Memorial Ojub Titijev. Ve Štrasburku to oznámilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které ocenění pojmenované po bývalém československém a českém prezidentovi uděluje od roku 2013. Cenu si Titijev nemohl převzít osobně, protože ho letos v lednu zatkla policie údajně za držení marihuany.

Jednašedesátiletý Titijev vede v čečenské metropoli Grozném pobočku Memorialu, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv. Do čela organizace se postavil po vraždě novinářky a obhájkyně lidských práv Natalje Estěmirovové v roce 2009.

Titijevovi v současnosti hrozí až deset let vězení. Policisté totiž tvrdí, že v lednu při náhodné kontrole našli v jeho autě 180 gramů marihuany. Podle aktivisty je tam podstrčila sama policie.

S cenou je spojena odměna 60 tisíc eur

Parlamentní shromáždění Rady Evropy uděluje Cenu Václava Havla za lidská práva společně s pražskou Knihovnou Václava Havla a s Nadací Charty 77 od roku 2013. Letos se do užšího výběru dostali kromě Titijeva také kubánská disidentka Rosa María Payáová a bahrajnský opoziční lídr Nabíl Radžáb, který je od roku 2016 ve vězení.

S cenou nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta je spojená odměna ve výši 60 tisíc eur (asi 1,56 milionu korun).

Jejím prvním laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni cenu obdržel kritik turecké autoritářské vlády Murat Arslan a o rok dříve ji dostala aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová, která se letos stala nositelkou Nobelovy ceny za mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěVyjádření prezidenta Pavla ze summitu NATO v Ankaře

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 49 mminutami

Kuvajt čelí „nepřátelským“ útokům, USA dříve provedly údery na Írán

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. Kuvajtská armáda podle agentur později oznámila, že její protivzdušná obrana se aktivovala kvůli útokům „nepřátelských“ dronů a raket. Sirény se rozezněly také v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled