Čečensko strana 2 z 4

Ruské úřady v tichosti rekrutují dobrovolníky pro boje na Ukrajině. Ačkoliv Moskva zatím nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, nařídila ruským regionům, aby daly dohromady prapory o čtyřech stovkách dobrovolníků, kteří po měsíčním výcviku zamíří na frontu. Úřady za to slibují mzdy v násobcích ruského průměru. Do konce srpna by mohlo na Ukrajinu zamířit kolem 34 tisíc ruských dobrovolníků.

Dodávky ruského plynu do Německa už klesly o šedesát procent. Počínaje pondělkem je navíc plynovod Nord Stream 1 kvůli technologické přestávce mimo provoz. Německo se obává, že by Rusko plyn už pustit nemuselo. Německý vicekancléř a spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck České televizi poskytl exkluzivní rozhovor, ve kterém vyjádřil názor, že se Německo v Putinovi spletlo, a popřel, že by země na Ukrajinu dodávala málo zbraní. Hovořil s ním zpravodaj Pavel Polák.

Obchody na úkor státu pod hlavičkou konsolidační agentury na začátku tisíciletí plnily stránky médií. Na byznysu s českým státem vydělala stamiliony také rodina Bažajevů, miliardářů blízkých Vladimiru Putinovi. Jeden z členů tohoto klanu se navíc ocitl na sankčním seznamu kvůli válce na Ukrajině. Rodina Bažajevových má v Česku majetku mnohem více a zaměřuje se na ni Finanční analytický úřad. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.

Rusům se invaze na Ukrajinu dál nebude dařit a ruský prezident Vladimir Putin nebude schopen naplnit své cíle, předpověděl v pořadu Hyde Park Civilizace bývalý agent CIA Rolf Mowatt-Larssen.

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na novou ruskou ofenzivu, východ země podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude čelit četným náletům. Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, ukrajinská strana to ale nepotvrdila. Ruská armáda opět ostřelovala města na Donbasu. Čečenský vůdce Ramzar Kadyrov uvedl, že po „plném osvobození“ východu Ukrajiny se ruské síly opět pokusí obsadit Kyjev. Poprvé od útoku na nádraží v Kramatorsku vyjel z východu země evakuační vlak.

Zatímco spolu ruští vojáci na Ukrajině komunikují pomocí vysílaček, jejich slova jsou pečlivě sledována. Nikoliv jenom lidmi, ale také umělými inteligencemi.

Institut po moderní vedení války na americké vojenské akademii West Point zveřejnil analýzu dvou zkušených vědců, kteří se pokusili analyzovat možnosti lidového povstání na Ukrajině proti ruské invazi i to, jak by případná partyzánská válka vypadala. Varují před podceňováním Ruska, které má s kontrolou takových povstání značné zkušenosti.

Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv. Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny hlásí zesílené ostřelování ruskou armádou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že se nyní Moskva zaměří na ovládnutí východní a jižní části země. Rusové ostřelovali také druhé největší ukrajinské město Charkov.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Ukrajinská armáda zlikvidovala jediný ruský experimentální prototyp hlavního bojového tanku T-80UM2. Upozornili na to jako první analytici specializovaného blogu Oryx, který shromažďuje informace o zničené technice obou stran v tomto konfliktu.

Po celé Ukrajině se v úterý ráno opět rozezněly sirény leteckých poplachů. Podle listu The Kyiv Independent hlásí po ostřelování škody na obytných domech obce v Žytomyrské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda uvedla, že osvobodila město Makariv západně od Kyjeva a že donutila k ústupu ruská vojska v Mykolajivu na jihu země. Podle britského ministerstva obrany se zdá, že ruské síly se zasekly na místě. Z bývalé jaderné elektrárny Černobyl byla propuštěna většina uvězněných zaměstnanců.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Berlínský soud uložil 56letému ruskému občanovi Vadimu Krasikovovi doživotní trest vězení za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, která se stala v roce 2019. Kromě toho soud dospěl k závěru, že Rus byl usvědčen z nelegálního držení zbraní. Německé nejvyšší státní zastupitelství je přesvědčeno, že si vraždu objednala Moskva, která to ale odmítá. Soud konstatoval, že ruské úřady se rozhodly gruzínského občana „zlikvidovat“. Německo v souvislosti s tím vypoví dvojici zaměstnanců ruského velvyslanectví. To rozsudek označilo za neobjektivní a politicky motivovaný.

Francie si v sobotu 16. října připomíná přesně rok od vraždy středoškolského učitele Samuela Patyho na pařížském předměstí. Osmnáctiletý Čečenec tehdy zabil pedagoga za to, že studentům vysvětloval princip svobody slova. Policie ho krátce poté zastřelila.

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

Přesně patnáct let po vraždě novinářky Anny Politkovské zanikla trestní odpovědnost za tento zločin. Podle ruského práva je nyní vyšetřování promlčené. V roce 2014 poslal soud do vězení v souvislosti s její vraždou šest mužů –⁠ člověka, který si vraždu objednal, ale policie nikdy nedopadla.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Zemřel známý sovětský disident a obránce lidských práv Sergej Kovaljov, který byl kritický i k ruskému režimu po rozpadu Sovětského svazu. Bylo mu 91 let. Od roku 1993 byl deset let poslancem a počátkem 90. let předsedal komisi pro lidská práva tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina a působil také jako lidskoprávní zmocněnec parlamentu, funkci ale musel opustit kvůli své kritice ruského vpádu do Čečenska. Výhrady vznášel i k současné vládní garnituře prezidenta Vladimira Putina.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Podle dokumentaristy Vitalije Manského se v Rusku vede o kulturu boj, protože proti její části stojí kremelská moc. Filmař, jehož dokumenty Svědkové Putinovi a Roura byly oceněny na MFF Karlovy Vary, mluví v rozhovoru i o tom, proč je důležité točit snímky o obyčejných Rusech.