Zatímco spolu ruští vojáci na Ukrajině komunikují pomocí vysílaček, jejich slova jsou pečlivě sledována. Nikoliv jenom lidmi, ale také umělými inteligencemi.
Ruští vojáci si povídají přes nezabezpečené sítě. Umělé inteligence naslouchají
Až donedávna platilo, že monitorovat komunikaci obyčejných vojáků na bojišti nemá moc smysl. Při větší vojenské operaci jsou takových hovorů tisíce denně – žádná armáda na analýzu takového množství dat nemůže mít dost lidí ani času. Všechno ale v jednadvacátém století změnil nástup nástrojů na principu umělých inteligencí.
Ty jsou schopné sledovat, zaznamenávat a analyzovat prakticky neomezené množství dat – a přesně to teď dělají na Ukrajině. Technologický web Wired popsal, jak v tomto konfliktu pomáhají algoritmy vyvinuté americkou společností Primer, která poskytuje služby na principu umělé inteligence pro analytiky zpravodajských služeb.
Samotné sledování toho, co si vojáci přes vysílačky nebo mobilní telefony říkají, není moc užitečné – ale když se spojí s technologií zpracování přirozeného jazyka, získává to zcela nový rozměr. Algoritmy natrénované na obrovských balících dat totiž dokáží přepisovat řeč, identifikovat obličeje nebo hlas a provádět další úkoly, často s vysokou přesností.
Analytici z nich tak mohou získat zásadní informace – například rozliší, kdo s kým mluví, takže určí, jestli jde opravdu o vysoce postaveného velitele, nebo běžného vojáka. A nebo hledat nějaké předdefinované fráze nebo slova – například jména míst, konkrétních osob, názvy použité techniky nebo jména speciálních operací.
Generální ředitel společnosti Primer Sean Gourley pro Wired popsal, že inženýři společnosti tyto nástroje upravili tak, aby mohly plnit čtyři nové úkoly:
- Shromáždit zvuk zachycený z kanálů, které vysílají komunikaci.
- Odstranit z něj „šum“, včetně hovorů, hluku nebo hudby v pozadí.
- Přepsat a přeložit ruštinu.
- Zvýraznit klíčové výroky relevantní pro situaci na bojišti.
Podle Gourlyho to nebylo vůbec snadné – zahrnovalo to například přeučení umělých inteligencí na rozpoznávání hovorových výrazů pro vojenská vozidla nebo zbraně.
Neviditelná stránka války bude klíčová
Schopnost trénovat a přeučovat modely umělé inteligence za běhu se stane v budoucích válkách rozhodující výhodou, tvrdí Gourley. Jeho společnost už tento užitečný nástroj dala k dispozici, ale Gourley odmítl říct komu. „Neřekneme, kdo ho používá a k čemu ho používá,“ prohlásil. Několik jiných amerických společností už ale potvrdilo, že poskytly technologie, informace a odborné znalosti Ukrajině, která od konce února bojuje proti ruským invazním silám.
Tyto analýzy jsou ale možné jen díky komunikačním selháním ruských jednotek. Řada z nich totiž využívá nezabezpečené rádiové kanály, což bylo pro vojenské analytiky od počátku invaze překvapivé. Považují to za důkaz toho, jak špatně byla „speciální operace“ připravená, respektive, že její autoři nepočítali s jiným vývojem, než bylo rychlé dobytí Kyjeva a nastolení loutkové vlády.
Analytik think tanku New America Peter W. Singer, který se specializuje na moderní válku, patří mezi ty, kteří takové chyby od Rusů nečekali, a pořád mu nedávají příliš smysl. „Rusko v minulých konfliktech samo používalo odposlechy otevřené komunikace, například v Čečensku. Takže by si mělo být vědomé těch rizik,“ podotýká. I kdyby Ukrajinci tyto odposlechy analyzovali jen pomocí „lidských sil“, stejně by tak dostali obrovské množství kvalitních informací – o pohybech jednotek, jejich zásobování, budoucích záměrech a také morálce.
„Svědčí to o selhání komunikačního vybavení, jisté aroganci a možná i o míře zoufalství na vyšších úrovních ruské armády,“ dodává australský generál ve výslužbě a spisovatel Mick Ryan.
Proč Rusko nevyužívá šifrování
Ruská armáda samozřejmě má k dispozici sítě, které mohou vojáci využívat k šifrované komunikaci. Ale podle toho, jak často ukrajinští vojáci zveřejňují nepřátelskou komunikaci nešifrovanou, se zdá, že ji příliš nevyužívají.
Poprvé se to údajně ukázalo, když důstojník Federální bezpečnostní služby (FSB) použil nezabezpečenou linku, aby do Ruska oznámil tak zásadní informaci, jako byla smrt generála Vitalije Gerasimova v bojích u Charkova.
Výkonný ředitel skupiny investigativních novinářů Bellingcat Christo Grozev popsal, že důstojník FSB sdělil svému šéfovi se sídlem v ruském městě Tula, že „ztratil veškerou zabezpečenou komunikaci“. Zpravodajec o tom informoval pomocí místní SIM karty, proto se odposlech podařil tak snadno.
James Rands ze zpravodajské agentury Janes zaměřené na vojenské informace pro server iNews uvedl, že Rusko zavedlo nový šifrovaný systém nazvaný Era poté, co začalo mít obavy o bezpečnost komunikace. Podle Randse ale tento systém má problémy: „Radioamatéři zjistili, že i skutečně citlivé zprávy, jako když důstojník FSB volá svému nadřízenému, aby mu sdělil, že generál Gerasimov byl zabit, jsou posílány normálními linkami, protože tito důstojníci výslovně říkají, že Era nefunguje.“
Možných vysvětlení je více, někteří analytici naznačují, že je vadný celý systém a nemá dostatečné parametry pro operaci velikosti té, jaká probíhá při invazi na Ukrajinu. Podle Randse je ale vysvětlení ještě jednodušší: „Era vyžaduje 3G nebo 4G, aby fungovala. Ale ruská armáda stožáry těchto sítí při svém postupu ničí, jenže to jí znemožňuje používat vlastní zabezpečenou komunikaci.“
Tuto teorii potvrzuje i již zmíněný server Bellingcat, podle něhož se Rusové „pokoušeli používat šifrovaní Era v Charkově poté, co zničili mnoho 3G mobilních věží a pak se je pokoušeli nahradit“.
Důvodem ale může být i obecně špatná vybavenost ruských jednotek. Podle Randse má ruská armáda velmi hierarchickou strukturu – elitní jednotky jako Specnaz dostávají v podstatě jakékoliv vybavení, ale ty níže postavené se potýkají s nedostatkem moderní výzbroje a výstroje, uvádí server The Verge.
Ideální podmínky pro umělé inteligence
Programy založené na principech umělých inteligencí obecně fungují nejlépe, pokud mají dostatek dat – a přesně to díky výše popsaným selháním v zabezpečení ruské komunikace mají.
Podle Caldera Waltona, který vyučuje na Harvardu dějiny špionáže, invaze na Ukrajinu ukazuje, jak cenné se pro zpravodajské agenty staly informace z otevřených zdrojů. Software pro rozpoznávání obličejů byl použit k identifikaci některých osob na videozáznamech z konfliktu – naposledy se to týkalo například vojáků, kteří zřejmě nesou zodpovědnost za masakr v Buče.
„Nacházíme se v naprosto přelomovém období, pokud jde o povahu sběru zpravodajských informací a jejich dostupnost,“ popisuje pro Wired Walton. „Například ukrajinské jednotky se mohly úspěšně zaměřit na řadu ruských generálů tím, že na satelitních, dronových nebo jiných snímcích hledaly šedovlasé osoby v blízkosti antén. Ruské jednotky si také oblíbily používání mobilních telefonů, které někdy odhalují jejich polohu a podrobnosti o misích, stejně jako jejich frustraci a nízkou morálku.“
Podle Waltona jak britské, tak i americké zpravodajské agentury mají k dispozici umělé inteligence, jako je Primer. Primer ale může na rozdíl od nich bez problémů tyto technologie zpřístupnit i zahraničním subjektům z oblasti obrany a soukromého průmyslu.