Umělá inteligence, která porazila člověka v GO, se učí v počítačové strategické hře, jak zničit lidstvo

Počítačová hra Starcraft slaví letos 18. narozeniny. Její druhý díl se stále hraje, pořádají se v něm mistrovství světa a má miliony oddaných fanoušků. V podstatě definovala celý jeden žánr her a také dala vzniknout novému sportu, profesionálnímu hraní. Teď se stane cvičištěm pro umělou inteligenci.

Dnes je sice Starcraft už poněkud v útlumu, svět ovládají hry, které z něj vzešly (například MOBA hry DOTA2, LOL nebo HOTS), ale společnost Blizzard, jež ho provozuje, přichází stále s něčím novým. Na začátku listopadu se dohodla s Googlem, že otevře hru pro umělou inteligenci. A ne pro ledasjakou umělou inteligenci, nýbrž pro projekt DeepMind.

StarCraft II: Wings of Liberty je real-timová strategická sci-fi počítačová hra vyvinutá společností Blizzard Entertainment, je určena pro platformy Microsoft Windows a Mac OS X.

Příběh se odehrává na začátku 26. století ve vzdálené části Mléčné dráhy, v sektoru Koprulu, kam před třemi staletími dorazili kolonisté ze Země, zvaní Terrani. V kampani Wings of Liberty (Perutě svobody) je celkem 29 hratelných misí, v nichž hráč sleduje další osudy tří velkých vesmírných národů: lidí, Zergů a Protossů.

Hry se prodalo více než 5 milionů kopií po celém světě, další miliony ji hrají pirátsky.

Starcraft II
Zdroj: Blizzard Entertainment

Právě projekt DeepMind (konkrétně jeho verze AlphaGo) byl prvním programem, který dokázal porazit člověka ve hře go. Stalo se to letos na jaře, kdy dokázal rozdrtit světového velmistra Jihokorejce Lee Se-dola 4:1. Tato hra byla až doposud považována za zcela lidskou záležitost, počítače v ní na člověka nestačily. Hraje se totiž více pomocí intuice než paměti, ale i v tom dokázal počítač nejlepšího člověka překonat. 

Hra Starcraft, především její první díl, byla cvičištěm pro umělé inteligence již dlouho, dokonce existuje soutěž, v níž spolu tyto programy bojují – a také se snaží porazit lidské protivníky. Druhý díl hry nabízí programu mnohem více možností. DeepMind začal trénovat na rase Protossů, v prvních dnech zkoušel jen stavět základnu a orientovat se v prostředí herní mapy, ale podle Google bude již brzy schopen porazit ty nejlepší světové hráče.
Lidský tým, který stojí za programem, připravuje pro stroj různě náročné scénáře, v nichž se algoritmy učí pomalu zlepšovat své schopnosti – podobně jako hra vede lidského hráče pomocí série tutorialů k tomu, aby se stávali stále jistějšími a rychlejšími.

Podívejte se, jak se umělá inteligence ve hře chová:

Aplikace pro mír i válku

Proč se takové experimenty podnikají? Uplatnění podobných umělých inteligencí je pochopitelně celá řada. Nabízejí se jak v zábavním průmyslu, kde budou třeba umělé inteligence schopné hrát personalizovaně, ale například také ve vojenském výzkumu. Objevují se však i možnosti využití zcela mírumilovné. Schopnost vizuálně analyzovat nějakou situaci totiž pomůže třeba i v lékařství. Už nějakou dobu se totiž experimentuje například s programy, které jsou schopné analyzovat rentgenové snímky podobně jako lékař – a dělají to rychle a třeba přes celý svět.

Jak vypadá profesionální hra ve Starcraftu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled