Turecké drony Bayraktar se Ukrajině osvědčily. Ničí kolony ruské techniky

V posledních dnech se objevují na sociálních sítích videa ruských kolon, které byly při postupu ukrajinským územím zničeny pomocí dronů. Útočily turecké stroje Bayraktar, jimiž je ukrajinská armáda vyzbrojena.

Drony se v posledních dvou desetiletích staly běžnou součástí výzbroje moderních armád. Ačkoliv se využívají už několik dekád, teprve v posledních letech díky technologickému pokroku zažívají opravdový vzestup. Díky své nízké ceně a snadné ovladatelnosti se rozšířily zejména v blízkovýchodních konfliktech.

Právě tam byly poprvé využity i turecké vojenské drony Bayraktar TB-2, v překladu vlajkonoši, přičemž jméno je odvozené od příjmení zakladatele výrobní firmy. Mají za se sebou už téměř dekádu praktického nasazení v těch nejsložitějších konfliktech současnosti, kupují si je proto armády celého světa.

Dron Bayraktar TB2 na vojenské přehlídce v Baku
Zdroj: Wikimedia Commons

Poprvé Turci tyto drony použili už roku 2014 při útocích na kurdské pozice na východě země. Zbraně se osvědčily, takže od té doby je turecká armáda nasazuje pravidelně, ať už pro účely výzvědné, tak i čistě útočné.

Malé letadlo bez pilota

Tento bezpilotní letoun se ovládá na dálku. Má rozpětí křídel 12 metrů, je dlouhý 6,5 metru a unese bojový náklad o hmotnost 150 kilogramů. Má čtyři závěsníky, na kterých může nést několik typů výzbroje, nejčastěji se jedná o turecké „chytré bomby“ MAM, naváděné buď laserem, nebo pomocí GPS. Bayraktar je také vybaven optickou i infračervenou kamerou nebo laserovým označovačem a dálkoměrem.

Právě tyto senzory jsou hlavním esem v rukávu – dokážou najít a zaměřit cíle na velké vzdálenosti, přičemž se snadno mohou vyhnout nepřátelským radarům; pro ty představují problém i svými malými rozměry a profilem.

Jako u podobných dronů se jedná o malé letadlo (zhruba stejně dlouhé jako český Zlín Z-142, proti kterému má o třetinu větší rozpětí) se spalovacím motorem o výkonu sto koní umístěným na zádi trupu, který pohání tlačnou vrtuli.

Ocasní plochy ve tvaru obráceného V jsou na konci dvou dlouhých nosníků vybíhajících z přechodů mezi křídly a trupem, ve kterém je umístěna řídící elektronika. Ta umožňuje letounu autonomní start, let i přistání. Vytrvalost letounu se pohybuje kolem 24 hodin, létá ve výšce až 8,2 kilometru (běžně 5,5 kilometru), jeho maximální rychlost je 220 a cestovní 130 kilometrů v hodině.

Řídí se z ovládacího centra, které může být mobilní a značně nenápadné – vejde se do standardního kontejneru, takže není snadné ho zaměřit a zničit. Dostřel raket se pak pohybuje kolem osmi kilometrů, pokud jsou naváděny laserovým paprskem. Je-li k jejich navádění využit satelit, pak zasahují přesně dokonce až na čtrnáct kilometrů.

Bojová praxe a zkušenosti

Drony Bayraktar TB2 poprvé nasadily Turecko a Ankarou podporované jednotky v boji proti Kurdům na turecko-iráckém a turecko-syrském pomezí v Sýrii a Libyi. Tam zničily i několik původem ruských protiletadlových kompletů Pancir. Do všeobecného povědomí se dostaly zejména během poslední války o Náhorní Karabach, která vypukla v září 2020 a kde je nasadila ázerbájdžánská armáda. Jejich pomoc zničila řadu arménské obrněné techniky i protiletadlových systémů, nejméně dva bayraktary se arménským vojákům podařilo sestřelit.

Podle informací z poloviny roku 2019 měla za sebou turecká flotila v té době už nejméně deset tisíc bojových letů a 130 tisíc letových hodin. Za jediný rok tak tyto drony nalétaly neuvěřitelných 70 tisíc letových hodin. V současné době už mají nalétáno přes 400 tisíc letových hodin.

Turecko, možná nadsazeně, uvádí, že při operacích v Sýrii se mu podařilo zničit asi dvě stovky obrněných vozidel, padesátku dělostřeleckých a raketových systémů, stovku dalších vojenských automobilů a zlikvidovat asi tři tisíce nepřátelských vojáků. A za většinou těchto úspěchů podle něj stojí právě drony Bayraktar – ať už tím, že cíle samy zničily, anebo na ně navigovaly další turecké jednotky.

V ukrajinských službách

Drony, které stojí kolem pěti milionů dolarů (stejnou částku pak stojí i řídící centrum) si Ukrajina objednala v roce 2019. Jednalo se tehdy o dvanáct letounů a několik řídících center, později přidala objednávky na čtyři desítky dalších.

Ukrajina poprvé použila bayraktary už loni na podzim proti ruským silám na Donbasu a nasadila je i nyní během ruské invaze. Podle dostupných snímků je využívá zejména při zásazích proti vojenským kolonám. Rusové tvrdí, že několik strojů už sestřelili.

Způsob, jakým Rusko vede válku na Ukrajině, je pro tyto drony a způsob jejich nasazení podle analytiků ideální. Ruská vojska se musí pohybovat po silnicích – půda je už kvůli teplému počasí dostatečně rozbahněná, takže v ní zapadnou i nejsilnější stroje.


Drony tak mohou útočit raketami na celé dlouhé kolony ruské vojenské techniky, která se přesunuje po ukrajinském území, zejména na zadní části těchto těžko chránitelných konvojů, které mají často i celé kilometry.

Právě takové využití dronů potvrzují i záběry na sociálních sítích, které zveřejňuje ukrajinské ministerstvo obrany.


Také ukrajinský terén je dost podobný tomu, kde byly drony v minulosti použity nejúčinněji. Nevýrazná krajina na Ukrajině v mnohém připomíná roviny v Sýrii nebo Lybii – spojuje je fakt, jak špatně se v takovém prostředí ukrývá před senzory dálkově ovládaných letadel jakákoliv těžší vojenská technika.

Dron není zázračná zbraň

Drony obecně mají značné ztráty, ukázalo se to i během válek v Sýrii. K jejich úspěšnému nasazení je tedy zapotřebí mít jich k dispozici dostatek. A to armáda Ukrajiny zatím podle všeho nemá. Kyjev se ale na vývoji dronů podílí a úzce na tom spolupracuje právě se společností Baykar. 

Nejnovější varianta těchto strojů, pětapůltunový Akıncı, který turecká armáda začlenila do své výzbroje teprve v polovině loňského roku, je vybavena ukrajinskými motory společnosti Ivčenko-Progress. Tyto drony jsou už schopné nést dokonce střely vybavené jadernými hlavicemi.

Dron Bayraktar akinci
Zdroj: Wikimedia Commons

Obecně platí, že drony dosahují největších úspěchů proti technologicky méně vyspělému nepříteli. „Bojové využití dronů je značně limitované schopnostmi oponenta. Dron jednoduše nelze použít proti každému nepříteli, zejména pokud disponuje pokročilou technologií protivzdušné obrany, rušením signálu nebo je schopen implementovat kompletní doktrínu odepření přístupu (A2/AD). Ikonický úspěch amerických dronů leží částečně ve skutečnosti, že v praxi jsou Predatory a Reapery nasazovány v boji s nestátními aktéry, kteří většinou nedisponují odpovídající obrannou technologií. Proti tradičnímu a lépe vybavenému nepříteli jsou drony zranitelné,“ uvádí česká studie

Příběh jednoho dronu

Turecko vlastní drony ještě nedávno nevyvíjelo. Od 90. let dvacátého století využívalo americké a následně izraelské stroje, roku 1996 získala Ankara 6 amerických dronů GNAT 750s, které sloužily jen k pořizování zpravodajských informací na východě země, tedy ke sledování Kurdské strany pracujících. O deset let později se flotila rozšířila o kvalitnější izraelské drony HERON, ty se ale nevyužívaly dlouho – podle smlouvy je totiž museli ovládat izraelští piloti a turecká armáda dospěla k názoru, že získané informace mohou předávat i své zemi.

Vlastní vývoj začal, až když Spojené státy po roce 2010 zakázaly export dronů do Turecka v obavě, aby nebyly využity v útocích na Kurdy.

Turecké ministerstvo obrany proto nechalo vyvíjet a vyrábět vlastní dron. Zpočátku s rozsáhlým využitím zahraničních technologií. První stroje Bayraktar měly klíčové součástky z velké Británie, Rakouska a Kanady, později byly z více důvodů nahrazovány tureckými technologiemi.

Rodinný podnik Baykar vznikl roku 1984, když ho založil mladý podnikatel Özdemir Bayraktar, původně jako společnost na výrobu automobilových součástek. Postupně se ale díky úspěchu na domácím trhu mohla začít věnovat i moderním technologiím, jako jsou právě drony, postupně ale začala investovat i do umělé inteligence a elektronické války.

Poté, co Özdemir Bayraktar zemřel krátce před vánocemi 2021, řízení firmy převzali jeho tři synové. Za úspěch vděčí především technickému řediteli společnosti Selçuku Bayraktarovi, který vystudoval na prestižní americké univerzitě MIT právě obor dálkově řízených letadel. Právě on také funguje jako spojení společnosti s tureckým establishmentem – roku 2016 si totiž vzal za manželku dceru tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 4 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.