Nezávislý ruský list Novaja gazeta přerušuje práci

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru (ruského federálního úřadu spadajícího pod ministerstvo komunikací, pozn. red.). Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře – do ukončení 'speciální operace na území Ukrajiny',“ uvedla redakce.

Mluvčí listu Naděžda Prusenkovová uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla podle BBC.

V předvečer ruského útoku na Ukrajinu komentátorka listu varovala, že první obětí války se stanou pozůstatky svobody v Rusku.

Novaja Gazeta, kterou v roce 1993 Muratov spoluzakládal, je jedním z posledních nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku. Pro list pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, která byla v Moskvě zavražděna v roce 2006, právě v den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.

Novaja gazeta poté oznámila, že ze svých stránek a sociálních sítí odstraňuje příspěvky na tato témata. „Není pochyb o tom, že tato hrozba bude realizována. Nemáme právo riskovat svobodu našich pracovníků,“ uvedl list s tím, že nadále bude informovat o důsledcích, kterým Rusko čelí: rozvíjející se hospodářské krizi, klesající životní úrovni, problémech s přístupem k zahraničním lékům a technologiím, pronásledování disidentů či protiválečných projevech.

Dražba Nobelovy ceny

Muratov minulý týden oznámil, že se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Rusko kromě poskytnutí pomoci uprchlíkům musí podle novináře bez dalších průtahů přerušit boje, zajistit fungování humanitárních koridorů, výměnu zajatců a převoz těl padlých.

Muratov již dříve poskytl větší část finanční odměny, kterou dostal společně s oceněním, různým charitám. Stanice Rádio Svoboda v prosinci informovala, že Muratov se zřekl ve prospěch dobročinných nadací 30 milionů rublů (6,5 milionu korun) z celkové částky asi 40,2 milionu rublů (8,7 milionu korun).

Rozhovor se Zelenským

„Pro mě osobně to byl jeden z posledních zdrojů, který sídlí v Rusku a který se snažil alespoň mezi řádky nějakým způsobem informovat o té situaci,“ řekla k rozhodnutí listu Novaja gazeta redaktorka Deníku N Petra Procházková. Podotkla, že Novaja gazeta nebyla nejčtenějším médiem v zemi. „Ale byla i pro nás zdrojem informací o Rusku. Tento jeden z posledních kanálů je uzavřen a my budeme o Rusku vědět stále méně a méně,“ dodala.

Roskomnadzor také varoval ruská média, aby nezveřejnily rozhovor, který jim poskytl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to server Meduza.io, jehož šéfredaktor se interview zúčastnil. Některá média tak i přesto učinila. Muratov se v neděli rozhovoru osobně nezúčastnil. Zaslal nicméně otázky, které zazněly v záznamu.

Nahrávám video

Na povolená státní média v Rusku dál útočí hackeři. Ti ze skupiny Anonymous oznámili, že napadli Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společnost. Získali stovky gigabajtů dat a zveřejní je brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...