Nezávislý ruský list Novaja gazeta přerušuje práci

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru (ruského federálního úřadu spadajícího pod ministerstvo komunikací, pozn. red.). Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře – do ukončení 'speciální operace na území Ukrajiny',“ uvedla redakce.

Mluvčí listu Naděžda Prusenkovová uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla podle BBC.

V předvečer ruského útoku na Ukrajinu komentátorka listu varovala, že první obětí války se stanou pozůstatky svobody v Rusku.

Novaja Gazeta, kterou v roce 1993 Muratov spoluzakládal, je jedním z posledních nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku. Pro list pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, která byla v Moskvě zavražděna v roce 2006, právě v den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.

Novaja gazeta poté oznámila, že ze svých stránek a sociálních sítí odstraňuje příspěvky na tato témata. „Není pochyb o tom, že tato hrozba bude realizována. Nemáme právo riskovat svobodu našich pracovníků,“ uvedl list s tím, že nadále bude informovat o důsledcích, kterým Rusko čelí: rozvíjející se hospodářské krizi, klesající životní úrovni, problémech s přístupem k zahraničním lékům a technologiím, pronásledování disidentů či protiválečných projevech.

Dražba Nobelovy ceny

Muratov minulý týden oznámil, že se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Rusko kromě poskytnutí pomoci uprchlíkům musí podle novináře bez dalších průtahů přerušit boje, zajistit fungování humanitárních koridorů, výměnu zajatců a převoz těl padlých.

Muratov již dříve poskytl větší část finanční odměny, kterou dostal společně s oceněním, různým charitám. Stanice Rádio Svoboda v prosinci informovala, že Muratov se zřekl ve prospěch dobročinných nadací 30 milionů rublů (6,5 milionu korun) z celkové částky asi 40,2 milionu rublů (8,7 milionu korun).

Rozhovor se Zelenským

„Pro mě osobně to byl jeden z posledních zdrojů, který sídlí v Rusku a který se snažil alespoň mezi řádky nějakým způsobem informovat o té situaci,“ řekla k rozhodnutí listu Novaja gazeta redaktorka Deníku N Petra Procházková. Podotkla, že Novaja gazeta nebyla nejčtenějším médiem v zemi. „Ale byla i pro nás zdrojem informací o Rusku. Tento jeden z posledních kanálů je uzavřen a my budeme o Rusku vědět stále méně a méně,“ dodala.

Roskomnadzor také varoval ruská média, aby nezveřejnily rozhovor, který jim poskytl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to server Meduza.io, jehož šéfredaktor se interview zúčastnil. Některá média tak i přesto učinila. Muratov se v neděli rozhovoru osobně nezúčastnil. Zaslal nicméně otázky, které zazněly v záznamu.

Nahrávám video
Redaktorka Deníku N Petra Procházková o pohledu Rusů na invazi na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Na povolená státní média v Rusku dál útočí hackeři. Ti ze skupiny Anonymous oznámili, že napadli Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společnost. Získali stovky gigabajtů dat a zveřejní je brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 6 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat.
09:21Aktualizovánopřed 18 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 41 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...