V Rusku nefungují mnohá nevládní média, Facebook ani Twitter. Google tam přestal prodávat reklamu

Nahrávám video

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a Twitter. Zablokoval také stránky několika nezávislých médií, mimo jiné ruské verze zpravodajského serveru BBC a weby Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa a Meduza. Činí tak v souvislosti s invazí na Ukrajinu, kterou zakazuje nazývat slovy válka, invaze a agrese, vadí mu i všechny informace kromě oficiálních. Google zase v Rusku přestal prodávat on-line reklamu. Prodej svých produktů a služeb v zemi se rozhodl pozastavit také Microsoft. Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že britská zpravodajská stanice BBC je zneužívána k podkopávání vnitřní politické situace a bezpečnosti v Rusku. Zprávu, že je stanice v Rusku blokována, potvrdil zpravodajský server The Guardian. „Často se říká, že pravda je první válečnou obětí,“ prohlásil generální ředitel BBC Tim Davie.

BBC také uvedla, že „přístup k přesným, nezávislým informacím je základní lidské právo a lidem v Rusku by ho nikdo neměl upírat“. Rozhlasová a televizní stanice poznamenala, že z jejího zpravodajského portálu BBC News čerpají každý týden v Rusku informace miliony lidí.

Server Meduza na svém účtu na Telegramu uvedl, že jeho stránka již není přístupná některým uživatelům. Sdělil také, že zatím neobdržel žádné oznámení od úřadů o zablokování. Ve středu dočasně pozastavil své fungování ruský nezávislý televizní kanál Dožď. Ruské úřady tento týden zablokovaly jeho webový kanál i vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy.

Stanice Deutsche Welle byla minulý měsíc v Rusku zakázána. Moskva posléze oznámila, že zruší akreditaci jejím zaměstnancům.

Ruské úřady vytvářejí značný tlak na média a vyhrožují jejich uzavřením, pokud nebudou dodržovat oficiální zpravodajskou linii a budou o ruském útoku na Ukrajinu informovat jako o „invazi“ nebo „válce“. Kreml prosazuje termín „speciální vojenská operace“. 

Šéf Rádia svobodná Evropa Jamie Fly řekl, že ruský prezident Vladimir Putin „neustále krmí Rusy lží ohledně rozsahu války na Ukrajině a škod, které Rusko utrpělo“. Vzkázal, že jím vedená rozhlasová stanice odmítá pro ruské posluchače cenzurovat obsah v tak kritickém okamžiku. „Zaslouží si pravdu a my jim nadále budeme podávat informace o krocích jejich vlády a důsledcích, které musejí snášet,“ zdůraznil Fly.

Microsoft pozastavil své aktivity v Rusku

„Stejně jako zbytek světa jsme zděšeni, rozzlobeni a zarmouceni záběry a zprávami, které přicházejí z války na Ukrajině. Odsuzujeme tuto neoprávněnou, nevyprovokovanou a nezákonnou ruskou invazi,“ napsal prezident Microsoftu Brad Smith v oznámení na blogových stránkách podniku.

Smith rovněž uvedl, že kromě přerušení prodeje produktů a služeb Microsoft pozastavuje řadu aspektů svého podnikání v Rusku, a to v souladu se sankcemi, které vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zavádějí západní vlády. Upozornil také, že firma nadále pomáhá Ukrajině v obraně proti ruským kybernetickým útokům.

Tento týden už zastavení prodeje v Rusku ohlásila řada amerických a evropských podniků, včetně technologického gigantu Apple, výrobce motocyklů Harley–Davidson, oděvního řetězce H&M či nábytkářské značky IKEA.

Patnáct let za lži o ruské armádě

Novelu o trestní odpovědnosti za „dezinformace a lživé zprávy“ o ruské armádě přijala Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, hned ve druhém a třetím čtení, oznámila ruská média. Během pátku tento nový zákon schválila i druhá komora parlamentu, Rada federace. Je to další krok Kremlu, jak umlčet odpor ruské společnosti proti válce na Ukrajině.

„Znamená to, že již zítra (tato právní) norma donutí potrestat – a to velmi tvrdě – ty, kdo lhali a činili prohlášení diskreditující naše ozbrojené síly. Chtěli bychom, aby všichni pochopili, že to děláme proto, abychom ochránili naše vojáky a důstojníky,“ prohlásil v pátek předseda dumy Vjačeslav Volodin.

„Týká se to veřejných prohlášení namířených k diskreditaci fungování ozbrojených sil Ruské federace. Tato norma je namířena i na prohlášení, která vyzývají k zavedení protiruských sankcí,“ řekla Irina Pankajová, poslankyně dumy.

Volodin dodal, že nebýt Putinem nařízené „zvláštní vojenské operace“, jak Rusko invazi na Ukrajinu označuje, „vypukla by válka“. Předseda sněmovny rovněž apeloval na výbor pro kulturu, aby nemlčel ohledně toho, že ruští umělci vystupují proti operaci. „Sál odpověděl ovacemi,“ napsal Kommersant.

Slova jako válka nebo agrese jsou tak teď v Rusku zakázané. Skončily kvůli tomu Rádio Echo Moskvy a internetová televize Dožď. Pro nezávislé novináře je to teď podle jejího šéfredaktora Tifona Dziadka v Rusku nebezpečné. „Pro nás, kteří pracujeme pro TV Dožď bude lepší, když odjedeme ze země alespoň na několik týdnů.“

A nejde jen o ruská média. Moskva chce Rusům zamezit v přístupu k informacím. Zablokovala proto vysílání ruskojazyčné službě BBC, Hlasu Ameriky, informační portál Meduza a také Rádio Svobodná Evropa. Podle ministerstva zahraničí podkopávají vnitřní politickou situaci a bezpečnost v Rusku.

Novela zavádí do trestního zákona nové ustanovení o veřejném šíření vědomě lživých informací o použití ozbrojených sil při obraně zájmů Ruska a jeho občanů. Maximální trest počítá s odnětím svobody na deset až patnáct let. Kromě toho může soud potrestat pachatele pokutou sahající až k 1,5 milionu rublů (asi 330 tisíc korun) a až třemi lety nucených prací, napsal Interfax.

Google a reklamy

Na agresi Kremlu na Ukrajině reaguje Google. „Vzhledem k mimořádným okolnostem pozastavujeme reklamy Google v Rusku,“ uvedla společnost v prohlášení. „Situace se rychle vyvíjí a my budeme i nadále sdílet aktuální informace, až to bude vhodné,“ dodala. Po ruské invazi na Ukrajinu obdobný krok učinily firmy Twitter či Snap.

Společnost již dříve znemožnila nakupovat nebo prodávat reklamy prostřednictvím své technologie médiím, které financuje ruský stát. Rovněž se odvolala na svou politiku citlivých událostí, která zakazuje marketing, který se snaží využít války, s výjimkou protestních nebo protiválečných reklam.

Ruský cenzurní orgán Roskomnadzor v pondělí Googlu nařídil, aby přestal zobrazovat reklamy, které podle něj obsahují nepřesné informace o ztrátách, jež utrpěli ruští vojáci a ukrajinští civilisté. Ve čtvrtek regulátor americké firmě nakázal, aby přestala zobrazovat na platformě YouTube reklamy s „nepravdivými politickými informacemi“, jejichž cílem bylo „dezinformovat ruské publikum“ o aktuálních událostech.

Moskva v minulosti pokutovala služby, které ignorovaly její požadavky. Google loni zaplatil přes dvaatřicet milionů rublů (6,8 milionu korun) kvůli porušování obsahu. Podle údajů podnikové databáze SPARK činily v roce 2020 tržby Googlu v Rusku 85,5 miliardy rublů.

Roskomnadzor se rozhodl také zablokovat přístup k sociální síti Facebook. Krok zdůvodnil tím, že provozovatel této sítě diskriminuje ruská média. Vlastníkem Facebooku je americká společnost Meta Platforms. Manažer společnosti Meta Nick Clegg vzápětí uvedl, že firma bude i nadále dělat vše, co je v jejích silách, aby své služby v Rusku obnovila. „Brzy se miliony obyčejných Rusů ocitnou odříznuti od spolehlivých informací, zbaveni každodenních způsobů, jak se spojit s rodinou a přáteli, a zbaveni možnosti se vyjádřit,“ napsal Clegg na Twitteru. V Metě má na starosti globální záležitosti.

Ruské úřady zablokovaly i sociální síť Twitter.  Rusko tak činí ve snaze kontrolovat zprávy o ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už více než týden.

CNN ukončí vysílání v Rusku, CBC a Bloomberg tam pozastaví svoji práci

Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Kanadská CBC jen o chvíli dříve oznámila, že dočasně pozastavuje zpravodajství z této země kvůli novému ruskému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření toho, co úřady označí za dezinformaci o ruské armádě či diskreditaci ruských ozbrojených sil. Práci svých novinářů v Rusku dočasně pozastaví také agentura Bloomberg. Ukončení činnosti v Rusku kvůli hrozbě trestních postihů už dříve oznámila ruskojazyčná služba BBC.

„CNN zastaví vysílání v Rusku, zatímco budeme pokračovat ve vyhodnocování situace a našich dalších kroků,“ uvedl mluvčí americké stanice CNN. Rozhodnutí významných západních médií přišlo v době rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu, o níž ovšem Moskva zásadně hovoří jako o „speciální vojenské operaci“ a jako dezinformace odmítá například rozsáhlá svědectví o útocích ruských sil na ukrajinské civilní cíle.

Kanadská rozhlasová a televizní společnost CBC svůj krok v prohlášení zdůvodnila těmito slovy: „CBC je velmi znepokojena novým zákonem přijatým v Rusku, který zřejmě bude kriminalizovat nezávislé zpravodajství o současné situaci na Ukrajině a v Rusku.“

Na nově schválený ruský zákon, jenž má postihovat „dezinformace“, se ve svém rozhodnutí odvolává rovněž Bloomberg. „Změna trestního zákoníku (…) znemožňuje pokračovat v jakémkoliv zdání normální žurnalistiky v zemi,“ uvedl šéfredaktor agentury John Micklethwait.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled