Ruská agrese již vyhnala z Ukrajiny 1,2 milionu lidí, téměř tři procenta populace

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v pátek oznámil, že z Ukrajiny od zahájení ruské invaze uprchlo více než 1,2 milionu lidí, což jsou téměř tři procenta populace. Běžence ve svých zemích hlásí Maďarsko, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Německo i Česko.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Polsko přijalo 649 903 uprchlíků, tedy přes 54 procent z celkového počtu. Už před současnou ruskou agresí bylo Polsko domovem asi 1,5 milionu Ukrajinců, kteří přišli z velké části za prací. Maďarsko podle UNHCR přijalo 144 738 uprchlíků. Na moldavské území podle úřadu dorazilo z Ukrajiny 103 254 lidí.

Do Rumunska přišlo od začátku války z Ukrajiny podle UNHCR 57 194 utečenců. Do Ruska odešlo přes 53 tisíc lidí a slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od začátku konfliktu podle UNHCR 90 329 lidí. 

Do Německa už během týdne uteklo z Ukrajiny před válkou zhruba 18 440 lidí, z toho asi 15 tisíc jsou Ukrajinci, informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Agentura DPA k tomu napsala, že ne všichni běženci se hlásí úřadům. Většina lidí, kteří z Ukrajiny od začátku ruské invaze z minulého týdne utekli, jsou dle ministerstva ženy s dětmi.

Od začátku ruské invaze se v Česku podle cizinecké policie ohlásilo přes 33 tisíc uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek uvedl, že v zemi je nyní zhruba 50 tisíc ukrajinských běženců. Ministerstvo vnitra vydalo příchozím zatím asi 22 tisíc víz.

Státy EU se ve čtvrtek shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Ti by tak měli v příštích dnech dostat roční právo pobytu v EU s možností prodloužení. Ukrajinci s biometrickými pasy už mohou po EU volně cestovat 90 dní bez víza, upozornila DPA.

Rozhodnutí EU není o tom, zda lidé z Ukrajiny mohou do země vstoupit, ale zda ještě musejí projít azylovým řízením, upřesnil mluvčí spolkového ministerstva vnitra. Ujistil, že zavádění nového opatření EU do praxe potrvá jen pár dní.

V Berlíně je o uprchlíky postaráno

Berlínským hlavním nádražím každý den projdou stovky Ukrajinců prchajících z vlasti před ruskou invazí. Jedním z řady dobrovolníků, kteří na nádraží běžencům pomáhají, je osmnáctiletá Lubka. Sama pochází z Ukrajiny, ale od raného dětství žije v Německu. Nejvíce práce má Lubka s dalšími dobrovolníky vždy po příjezdu mezinárodního rychlíku z Varšavy, kterým přijíždí až 200 Ukrajinců, většinou matek s malými dětmi. „Počty příchozích se každý den liší. V posledních dnech je to denně 800 až 1000 lidí,“ řekla.

Železnice mezi Berlínem a Polskem je pro Ukrajince hlavní cesta, kterou se do Německa dostávají. Aktivisté, odboráři a pracovníci charit běžence čekají na perónu, odkud je odvádějí do nižších pater nádraží, kde je vybudováno provizorní uvítací středisko. „Dostanou tady najíst, napít, mohou si zde odpočinout, pomůžeme jim s ošetřením a léky, můžeme za ně jednat s úřady nebo jim poskytnout rady,“ vysvětlila Lubka. „Můžeme jim zajistit také ubytování,“ uvedla.

Možnou jazykovou bariéru za problém považuje málokdo. Podle Lubky je řada Ukrajinců schopná domluvit se anglicky, případně německy. „Pro ubytování to bohatě stačí. A při jednání s úřady nabízíme tlumočení,“ řekla. Lubka stejně jako ostatní pomáhá na nádraží ve svém volném čase a bezplatně. „Odměnu ale dostávám. Není totiž krásnější pocit, než když se v obličeji člověka, který byl dosud plný obav, objeví úsměv a radost z toho, že mu někdo pomohl. To je pro mě zadostiučinění,“ řekla.

Itálie uprchlíkům nabídne očkování proti covidu

Itálie bude očkovat proti covidu-19 lidi, kteří utíkají z Ukrajiny kvůli ruské invazi. Do 48 hodin od jejich příchodu do Itálie jim místní úřady udělají testy na koronavirus a těm, kdo nejsou očkovaní, nabídnou vakcínu proti covidu-19. Očkování bude dobrovolné. V pátek o tom informovala agentura ANSA s odvoláním na směrnici, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví pro regionální zdravotnické úřady.

Italské ministerstvo zdravotnictví zaslalo regionálním úřadům pokyny s výzvou, aby si zajistily dostatek testů na koronavirus i vakcín. Upozornilo také, že proočkovanost proti covidu-19 je na Ukrajině jedna z nejnižších v Evropě. Vakcínu tam podle serveru ourworldindata.org dostalo 35 procent obyvatel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 1 hhodinou

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...