Lidem, kteří by se rozhodli bojovat za Ukrajinu, bude garantována beztrestnost, řekl Fiala

Brífink premiéra Fialy po jednání s prezidentem z 3. března (zdroj: ČT24)

Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)

  • 23:49

    Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu. 

  • 22:55

    Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.

  • 22:31
    Vykřičník

    Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.

„Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala po čtvrtečním jednání s prezidentem k situaci na Ukrajině. Zeman podle něj ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Na Pražský hrad se v minulých dnech obrátilo asi tři sta zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. Na ministerstvu obrany evidovali ke středě více než sto uchazečů. Ministerstvo už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na oba úřady zároveň. Zájem o službu v cizích armádách se zvýšil po ruské invazi na Ukrajinu a poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby Ukrajině pomohli.

Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval. 

Události ČT: Někteří Češi chtějí bojovat za Ukrajinu (zdroj: ČT24)

Žádosti administruje ministerstvo obrany, které o vyjádření žádá jak resorty vnitra a zahraničí. I se stanovisky je obrana předává ke konečnému schválení prezidentovi. Návrh, aby byl proces jednodušší, už ve středu senátoři předali k dalšímu projednání do svých výborů a komisí.

„Změna přichází s tím, že je možné vstopit do armády nebo bojovat i na straně armády, kterou svým nařízením určí vláda,“ uvedl předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si myslí, že lidé, kteří nemají výcvik, by se měli spíše zapojit do humanitární pomoci.

Do mezinárodní legie na Ukrajině se mezitím podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přihlásilo už šestnáct tisíc cizinců. První z nich už podle něj začínají přijíždět.

Obvinění kvůli schvalování ruské agrese

Kriminalisté muže stíhaného za schvalování války na Ukrajině zadrželi ve středu a následně ho obvinili z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. „Obviněný se měl předmětného jednání dopouštět prostřednictvím příspěvků na sociálních sítích,“ řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Dodal, že v případě pravomocného rozsudku obviněnému hrozí trest odnětí svobody od šesti měsíců do tří let.

V celém Česku kriminalisté v současnosti posuzují přibližně dvě stě dalších skutků a v devíti případech už bylo zahájeno trestní řízení, uvedla policie na Twitteru. Drtivá většina z prověřovaných případů připadá na internet, řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být za současných okolností posuzována jako trestný čin, upozornil koncem minulého týdne nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity,“ uvedl Stříž.

Veřejná prohlášení o ruské agresi vůči Ukrajině na demonstracích i sociálních sítích monitoruje také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Inspekce upozornila, že trestněprávní limity svobody projevu se týkají i všech příslušníků bezpečnostních sborů a jejich zaměstnanců. „V případě, že vyvstane podezření z protiprávního jednání, ihned začne konat z úřední povinnosti,“ upozornila v pondělí mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.

Na českém nebi ubyl letový provoz

Vzhledem k uzavření vzdušného prostoru pro všechna ruská letadla na území Evropské unie nelétají nad Českem ruské stroje. Česká republika byla jednou z prvních zemí, které přistoupily k tomuto opatření ještě před plošným zákazem v celé EU. Cílem opatření je zasáhnout nejen ruskou ekonomiku, ale také omezit možnosti létání ruských oligarchů.

Mluvčí Řízení letového provozu ČR Richard Klíma řekl České televizi, že se letový provoz v Česku zmenšil. „Pokud se budeme bavit jen o Aeroflotu, tak oproti minulému roku se jedná o zhruba jedno procento celkového objemu na přeletech České republiky. Těch leteckých společností je ale mnohem více, samotný Aeroflot má dvě dceřinné společnosti, a létaly sem i další ruské aerolinky,“ vysvětlil Klíma. 

Studio 6: Zákaz letů ruským aerolinkám nad Evropskou unií (zdroj: ČT24)

Dodal, že letadla nemohou porušit zákaz a přiletět na území Evropské unie, ani kdyby dopravci chtěli: „Letadla se do prostoru, kde mají zákaz, nemohou dostat. Každý pilot musí vyplnit a podat před letem letový plán. A stejně tak si musí prostudovat takzvaný NOTAM, oběžník pro pilota, aby věděl údaje o destinaci. A pokud mu to NOTAM zakáže a nemůže si podat letový plán, jednoduše nemůže let uskutečnit.“

Kvůli uzavření letů se ztížily i možnosti pro Čechy vracející se do vlasti.  Mohou přicestovat například letecky přes Kaliningrad a dále po zemi, možnosti existují též z Petrohradu do Helsinek nebo přes Pobaltí, vyplývá z informací na webu ministerstva zahraničí.

Evropská unie uzavřela v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla, včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Rusko reagovalo zákazem vstupu do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí, včetně Británie, Německa, Španělska, Itálie a Kanady.

Srbsko je po vyhlášení protiruských sankcí Evropské unie ohledně letecké dopravy a následných ruských odvetných sankcí jednou z mála evropských zemí, jehož letadla Rusko vpouští do svého vzdušného prostoru. Ve středu oznámil srbský národní letecký přepravce Air Serbia, že posílil lety z Bělehradu do Moskvy.

Čeští vědci nebudou spolupracovat s těmi z Ruska a Běloruska

Akademie věd (AV) ČR v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu ukončí či přeruší smlouvy o vědecké spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Zástupci AV také uvedli, že s Ruskou federací byla její pracoviště dosud provázána ve více než 50 vědeckých projektech a aktivitách, v případě Běloruska šlo o dvě spolupráce.

„Opětovné obnovení těchto vztahů je podle nás možné teprve tehdy, až Rusko a Bělorusko zastaví bezdůvodnou agresi a pokusí se vyřešit konflikt mírovou cestou,“ sdělila předsedkyně akademie Eva Zažímalová.

Podle člena Akademické rady Davida Honyse je pak na zvážení vedení jednotlivých ústavů, které mají vlastní právní subjektivitu, zda přistoupí k plnému ukončení spolupráce, či pouze dočasnému zmrazení. „Respektive pozastavení činností vykonávaných na základě uzavřených smluv,“ upřesnil.

AV už minulý čtvrtek, v den ruské invaze na Ukrajinu, útok odsoudila, stejně jako tuzemské univerzity a vysoké školy. Instituce také nabídne studentům, postdoktorandům a vědcům z Ukrajiny podporu v podobě stáží, které v současnosti připravuje.

V Česku je kolem šesti tisíc protiatomových krytů

Podle premiéra Fialy je v Česku kolem šesti tisíc standardních protiatomových krytů, které pojmou zhruba čtvrt milionu lidí. Jako kryty by v případě potřeby mohly sloužit i podzemní prostory v budovách nebo pražské metro či Strahovský tunel. Fiala to řekl ve sněmovně, kdy reagoval na dotaz poslance SPD Vladimíra Zlínského, jak je stát připraven chránit obyvatele v případě jaderného útoku.

„Není důvod ke znepokojení, nestrašme občany, že hrozí nějaké riziko a že se budeme muset schovávat do krytu nebo něco podobného,“ uvedl Fiala. Podle něj je výrok Vladimira Putina součástí psychologické války. „Putin to používá k tomu, aby vyděsil občany demokratických zemí,“ dodal. Použití jaderných zbraní Fiala označil za nepravděpodobné až vyloučené.

Fiala ve sněmovně také nevyloučil, že vláda během roku přistoupí k úpravám už schváleného státního rozpočtu kvůli dopadům ruské agrese na českou ekonomiku. Situace je podle něj obtížně předpověditelná a není známo, jaké dopady bude mít. 

Fiala zopakoval to, že vláda nechce dál setrvávat v rozpočtovém provizoriu a chce schválit rozpočet co nejdříve. „Já ale nemohou vyloučit, a říkám to nerad, ale nemohu vyloučit, že budeme muset přistoupit v průběhu roku ještě k nějaké novele,“ připustil. Varoval proto před tím, aby se v nynějším návrhu dělaly dramatické úpravy, když vláda ani neví, jaké přesně dopady budou.