Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů do neinvestiční kategorie. Rubl se propadl na nové minimum. Maďarsko nebude vetovat evropské sankce vůči Rusku. Nové sankce oznámily USA a Velká Británie. Ukrajinský parlament schválil zákon umožňující zkonfiskovat majetek ruských firem. Německé úřady zabavily luxusní jachtu oligarchy Ališera Usmanova za 13,8 miliardy korun. Francie zase zadržela jachtu šéfa firmy Rosněfť Igora Sečina, když se snažila opustit přístav. Lukoil vyzval k ukončení bojů.
Rubl padá, oligarchové přišli o jachty, Lukoil vyzval k ukončení války
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruské finanční trhy se ocitly v chaosu kvůli sankcím uvaleným na Moskvu za invazi na Ukrajinu, která je největším útokem na evropský stát od druhé světové války. Invaze vyvolala řadu ratingových změn a varování před hrozivým dopadem na ruskou ekonomiku. Minulý týden snížila rating Ruska do neinvestiční kategorie agentura S&P.
Poskytovatelé indexů FTSE Russell a MSCI ve čtvrtek oznámili, že vyřadí ruské akcie ze svých indexů. Přední představitel MSCI na počátku týdne označil ruský akciový trh za „neinvestovatelný“.
Fitch snížil rating Ruska na známku B, vysoce spekulativní, z dosavadní BB. Výhled ratingu je negativní, což znamená, že se může dále zhoršit. Moody's, který minulý týden varoval před možností zhoršení ratingu, snížil známku na B3, rovněž vysoce spekulativní, z Baa3.
Fitch také upozornil, že k takto rozsáhlému snížení ratingu, tedy o šest stupňů, u státního subjektu přistoupil naposledy v roce 1997, a to u Jižní Koreje.
„Přísnost mezinárodních sankcí v odpovědi na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu zvýšila rizika makrofinanční stability, představuje obrovský šok pro úvěrové základy Ruska a může podkopat jeho ochotu obsluhovat státní dluh,“ zdůvodňuje svůj pohled Fitch.
Upozornil, že sankce USA a EU zakazují jakékoliv transakce s ruskou centrální bankou, což bude mít mnohem větší dopad na úvěrové základy Ruska než jakékoliv předchozí sankce, a způsobí, že země nebude moci použít velkou část svých devizových rezerv pro intervence na devizovém trhu. Fitch také očekává další zpřísnění sankcí vůči ruským bankám.
Rubl v reakci na výrazné snížení ratingu klesá na nová minima. K dolaru ve čtvrtek dopoledne ztrácel přes deset procent, americká měna stála zhruba 117,50 rublu.
Maďarský premiér Viktor Orbán předeslal, že Budapešť nehodlá vetovat evropské sankce vůči Rusku. Vztahy své země s Moskvou označil za donedávna „vyvážené a férové“, ale válka podle Orbána vytvořila novou situaci. Zdůraznil zároveň, že není důvod zpřetrhat energetické vazby na Rusko.
Bezprecedentní sankce
Rusko už nyní čelí bezprecedentním sankcím Západu, experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů. Mimo jiné narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy.
„Momentálně jsme na sedmi nebo osmi bodech z deseti na žebříčku eskalace,“ řekla o intenzitě sankcí Emily Kilcreaseová, která vede oddělení pro energetiku, ekonomiku a bezpečnost při výzkumném ústavu Center for New American Security. „Rozhodně je stále prostor na přitvrzení,“ dodala.
Pokračovat může například omezení výměny zboží mezi Ruskem a Západem, zejména pak nákupy ropy a plynu. Politici obzvláště v Evropě zatím v energetice podle odborníků postupují opatrně, částečně pro obavy z nárůstu cen, který by vedl k ekonomickým problémům na domácí scéně.
„Můj dojem je takový, že začne být politicky neudržitelné říkat, že budeme dál platit Rusku za ropu, plyn a uhlí,“ míní odborník na ruskou ekonomiku Christopher Miller z Tuftsovy univerzity v Bostonu.
Lukoil vyzval k ukončení války
K rychlému ukončení války na Ukrajině ve čtvrtek vyzval ropný gigant Lukoil. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se postavil proti invazi na Ukrajinu. „Vyslovujeme se pro rychlé zastavení ozbrojeného konfliktu a plně podporujeme jeho řešení prostřednictvím vyjednávání a diplomatických prostředků,“ napsala firma v prohlášení. Internetové stránky Lukoilu jsou momentálně nedostupné.
Podnik uvedl, že je znepokojen „tragickými událostmi na Ukrajině“, a vyjádřil soustrast všem, které konflikt postihl. Zároveň ujistil, že udělá vše, aby mohl stabilním způsobem pokračovat ve svých aktivitách po celém světě.
Von der Leyenová: Zbavíme se závislosti na ruském plynu
Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je Evropská unie připravena zavést vůči Moskvě další sankce, pokud se zhorší situace na Ukrajině. Dodala, že EU hodlá odbourat svou závislost na dodávkách plynu a jiných energetických surovin z Ruska. „Musíme být připraveni také na odvetná opatření,“ řekla von der Leyenová, případné nové postihy vůči Moskvě neupřesnila.
Evropský blok však podle šéfky EK zvládne stávající topnou sezonu i v případě, že by Moskva zastavila dodávky zemního plynu. „Naši partneři, kteří dodávají zkapalněný plyn, jsou nám ochotni poskytnout další dodávky. Jsme připraveni odbourat závislost na ruském plynu a dalších energiích,“ uvedla.
Sankce proti Rusku rozšíří rovněž Japonsko a zahrne do nich další čtyři ruské banky a dvě desítky jednotlivců. Přísnější sankce Tokio zavede i vůči Bělorusku, zmrazí například majetek ministra obrany Viktara Chrenina.
K opatřením nyní přistoupila i Kanada. Ta odebere Rusku a Bělorusku doložku nejvyšších výhod, jež těmto dvěma zemím zaručuje minimálně stejné obchodní podmínky, jaké mají jiné státy. Na výrobky z Ruska a Běloruska pak začne uvalovat 35% clo. „Rusko a Bělorusko již nebudou těžit z výhod, zejména z nízkých celních tarifů, které Kanada nabízí ostatním členským zemím Světové obchodní organizace (WTO),“ uvedla tamní vicepremiérka Chrystia Freelandová a poznamenala, že Ottawa dosud stejný obchodní režim uplatňovala jen se Severní Koreou.
Kanada se podle Freelandové k podobnému kroku odhodlala jako první země na světě a zároveň vyzvala ostatní státy, aby její příklad následovaly.
USA zastavily vydávání víz oligarchům
Nový balík sankcí oznámily i Spojené státy. Opatření míří na několik ruských oligarchů a činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Spojené státy rovněž pozastavily vydávání víz 19 oligarchům a desítkám jejich rodinných příslušníků.
„Tyto jedince a členy jejich rodin odřízneme od amerického finančního systému. Jejich jmění ve Spojených státech zmrazíme a zabráníme jim v užívání jejich majetku,“ uvedl Bílý dům v prohlášení, v němž Peskova označil za „hlavního šiřitele Putinovy propagandy“.
Sankce míří mimo jiné také na ředitele petrochemického podniku Transněfť Nikolaje Tokareva, podnikatele Arkadije Rotenberga nebo Jevgenije Prigožina, který podle řady pozorovatelů financuje a ovládá ruskou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruštině Vagnerovu) skupinu. Média před několika dny informovala, že členové této skupiny mají být na Ukrajině s cílem zabít prezidenta Volodymyra Zelenského.
Náměstek americké ministryně financí Wally Adeyemo řekl, že vláda prezidenta Joea Bidena bude nadále cílit na ruské elity. Ty se podle něj nyní snaží dostat svoje peníze z Ruska, „protože se ruská ekonomika zmenšuje“. „Naším cílem je najít ty peníze, zmrazit ty peníze a zabavit je,“ dodal.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek také schválil zákon, který umožňuje zabavit majetek a peníze ruských firem na Ukrajině. Rozhodovat má bezpečnostní rada státu na návrh vlády. Vláda má také sestavit seznam objektů, podléhajících nucené konfiskaci.
Hodnota majetku nejbohatších lidí z Ruska se od napadení Ukrajiny rychle zmenšuje. Majetek 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaného agenturou Bloomberg, letos už klesl celkem asi o 83 miliard dolarů (1,9 bilionu korun).
Oligarchové přicházejí o jachty
Kvůli západním sankcím přišel o svou megajachtu Dilbar ruský oligarcha Ališer Usmanov. Plavidlo v hodnotě 13,8 miliardy korun zabavily německé úřady. Provoz jachty v amerických vodách posléze zakázal i Washington, stejně tak provoz soukromého tryskáče, který patří mezi největší soukromě vlastněná letadla v Rusku. Miliardář napojený na Kreml je na sankčních seznamech EU.
Oligarcha Ališer Usmanov s Vladimirem Putinem
Přes 150 metrů dlouhá loď Dilbar procházela od konce října rekonstrukcí v hamburských loděnicích Blohm+Voss. Podle zdrojů časopisu Forbes německá vláda jachtu zabavila a zaměstnanci loděnic kvůli tomu ve středu nešli do práce. Zástupci společnosti Blohm+Voss ani Usmanova na žádost o komentář nereagovali.
Usmanov koupil loď v roce 2016 údajně za 600 milionů dolarů. Německé loděnice Lürssen, které ji na zakázku stavěly 52 měsíců, plavidlo označily za „jedno z nejsložitějších a nejnáročnějších, které kdy bylo postaveno, a to jak z hlediska rozměrů, tak i technologie“.
GALERIE
Jachta Dilbar sankcionovaného oligarchy Ališera Usmanova v hodnotě 588 milionů dolarů (asi 13,7 miliard korun) a o délce 156 metrů. Naposledy byla lokalizována v Hamburku
Ruský oligarcha později v prohlášení na internetových stránkách Mezinárodní šermířské federace (FIE), jejímž byl prezidentem, označil sankce za nespravedlivé. Sedmadvacítka prý na něj sankce uvalila na základě falešných a pomlouvačných obvinění poškozujících jeho čest, důstojnost a pověst. Po uvalení sankcí Usmanov z postu prezidenta FIE odstoupil.
Usmanov není jediným ruským miliardářem, který má ve vlastnictví obří jachtu. Forbes a odborníci na oceňování jachet VesselsValue jich vypátrali 32.
O luxusní 88 metrů dlouhou jachtu přišel také šéf firmy Rosněfť Igor Sečin. Zadrželi ji francouzští celníci, když se plavidlo snažilo opustit středomořský přístav La Ciotat, což porušilo přijaté sankce EU, konstatovalo ministerstvo financí.
Osmaosmdesátimetrová loď byla ve francouzském přístavu na opravách, podle celníků se její posádka ve čtvrtek „urychleně chystala odplout, aniž by práce na lodi byly hotové“. Správce plavidla tvrdí, že Sečin s lodí spojen není.
Americké ministerstvo spravedlnosti ve středu oznámilo, že vytvořilo zvláštní jednotku nazvanou KleptoCapture, jejímž cílem bude dohlížet na dodržování sankcí namířených proti ruským oligarchům.
Azurové pobřeží je mezi oligarchy oblíbené
Seznam oligarchů má rovněž francouzská vláda a chystá se učinit další kroky ke zmrazení jejich majetků, doplňuje z Francie tamní zpravodaj ČT Jan Šmíd. Přítomnost ruských miliardářů je patrná například v luxusních částech Paříže, Alpách, ale zejména na Francouzské riviéře, která je už od carských dob nejoblíbenější destinací bohatých Rusů.
Ztráty podle Šmída budou velké. „I když Rusové v posledních dvou letech omezili cesty do těchto oblastí, protože byli očkováni Sputnikem, který Francie neuznává,“ popisuje korespondent. Paříž v současnosti řeší právní rámec, jak k zabavení majetku přistoupit, dodává.
Otázkou je mimo jiné osud fotbalového klubu AS Monaco, který vlastní oligarcha Dmitrij Rybolovlev. Ačkoliv Monako není součástí Francie, klub hraje první francouzskou ligu, tudíž vyvstávají otázky ohledně jeho vyloučení ze soutěže.
10 minut
Zpravodaj ČT Šmíd o vnímání protiruských sankcí ze strany Francie
