Zástupci kultury i akademické a vědecké obce odsuzují útok Ruska na území Ukrajiny. Opakuje se připomínka událostí srpna 1968, kdy bylo Československo vystaveno invazi vojsk Varšavské smlouvy. Odsouzení aktuální „násilné a dobyvačné politiky“ Ruska zaznělo i od rektorů českých univerzit a z Akademie věd, jejich reakce jsou spojené s nabídkou pomoci pro ukrajinské studenty a akademiky. Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka odslouží mši za mír. Některé kulturní instituce vyvěsily už dříve jako výraz své podpory ukrajinské vlajky.
Ruský útok vrací svět zpátky, obávají se akademici. Původem ruský šéfdirigent připomněl rok 1968
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve vyjádření k ruské agresi zmínil rok 1968. „Stejně jako v roce 1968 se vojenské cvičení proměnilo v regulérní invazi. Rusko celou dobu lhalo a opět bez důvodu vojensky napadlo samostatný stát. Musíme jasně reagovat. Kdybychom nebyli v NATO, putinovské Rusko by takto chtělo ‚odzbrojit a denacifikovat‘ i nás,“ napsal na facebooku.
Šéfdirigent Byčkov: Nesmíme mlčky sledovat, jak se opakují dějiny
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov, který je ruského původu, se obává, že se opakují dějiny. „Ruský útok na Ukrajinu a lži, které se o něm šíří, musí přestat dřív, než se zbytek světa ocitne uprostřed dalšího válečného konfliktu. Nesmíme mlčet a sledovat, jak se historie opakuje tak jako v roce 1956, v roce 1968 a v dalších okamžicích před tím i poté. Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti a musí být zavrženi,“ prohlásil.
Připomněl tak vpád sovětských okupačních vojsk do Maďarska a Československa. Byčkov se narodil v Petrohradě (tehdy v Leningradě v Sovětského svazu) a v polovině sedmdesátých let emigroval do Spojených států. Od osmdesátých let žije v Evropě. Českou filharmonii vede od sezony 2018/2019.
Před časem v rozhovoru pro ČTK uvedl, že si dobře pamatuje 21. srpen 1968, kdy se vrátil z prázdnin a v novinách četl o tom, že sovětská armáda a vojska dalších zemí Varšavské smlouvy jsou „na prosbu bratrských soudruhů“ v Československu. „Naše učitelka dějepisu, členka komunistické strany, neřekla svůj názor. Ale v očích měla takový pocit studu, že na to nikdy nezapomenu,“ vzpomínal.
obrázek
Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil také David Mareček, generální ředitel České filharmonie. „Myslíme na rodiny obětí a přejeme si, aby jich bylo co nejméně. Doufáme, že se civilizovaný svět razantně postaví násilí a bezpráví,“ uvedl. Na úvod čtvrtečního koncertu zahrají filharmonici českou a ukrajinskou hymnu. Ukrajinská hymna zazněla i v podání orchestru Národního divadla na piazzettě u zlaté kapličky.
Podpora v barvě ukrajinské vlajky
Už od začátku týdne visí na budově Rudolfina, kde Česká filharmonie sídlí, ukrajinská vlajka. Výzvu k takovému gestu vydala i Asociace profesionálních divadel ČR. Vpředvečer nečekaného útoku se také do žluté a modré zbarvila třeba Petřínská rozhledna v Praze.
„Prostřednictvím videopřenosů sledujeme něco, co jsme doposud znali jen z učebnic dějepisu a mysleli jsem si, že naše generace něco podobného nikdy nezažije. Jsme zděšeni tím, co se stalo,“ reagovala Herecká asociace. A přidala se k těm, kteří nabízejí podle svých možností pomoc.
Divadlo Semafor oznámilo v souvislosti s útokem změnu programu. Odložilo premiéru muzikálu o Říjnové revoluci. „My, co pamatujeme bratrskou pomoc, které se nám dostalo v srpnu 1968, jsme se rozhodli počínaje 25. únorem 2022 nahradit naši komedii Nižní Novgorod improvizovaným pořadem, který jsme nazvali Tulipán vadne,“ vysvětlila mluvčí divadla Lenka Řiháčková. Název pořadu odkazuje k protiválečně písničce Jiřího Suchého.
Jsme s vámi, vzkazují divadla i herci
Asociace nezávislých divadel připomněla, že Putinova agrese nemá podporu všech Rusů. „Myslíme na naše vynikající kolegy v Rusku i na Ukrajině, mezi nimiž máme řadu přátel. Věříme, že i oni jsou na straně demokracie, svobody a spolupráce bez válek a napadání,“ napsala asociace.
„Jsme s vámi,“ vzkázala podobně Asociace spisovatelů. „Vyjadřujeme jednoznačnou podporu Ukrajině a jejímu demokraticky zvolenému vedení. Svobodná Ukrajina dala vzniknout řadě literárních, ale také filmových titulů, které jsou již nyní součástí světového kulturního dědictví. Svoboda a kultura jsou nedělitelné,“ uvedli za asociaci Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš.
Městská knihovna Praha se rozhodla připomenout ukrajinskou literaturu, na svém webu zveřejnila tipy na knihy. Podobně Národní galerie upozorňuje on-line na díla umělců ukrajinského původu, které má ve svých expozicích a sbírkách.
Jozef Bokšay, Krajina při Hornáde, 1937
K vyjádření solidarity s Ukrajinou se připojila i mnohá soukromá rádia; řada z nich (mimo jiné Frekvence 1 nebo Evropa 2) ve čtvrtek v poledne odehrála protestsong Bratříčku, zavírej vrátka, který písničkář Karel Kryl složil v reakci na okupaci Československa v srpnu 1968.
Akademici: Rusko se agresí vyřadilo z civilizovaných zemí
Odsudek ruského útoku na Ukrajinu zaznívá také z akademické obce. „Důrazně odsuzuji jakoukoliv formu agrese, zvláště takové, jakou právě teď podniká putinovské Rusko. Jde o nesmírně nebezpečný krok, který ohrožuje životy obyvatel Evropy,“ prohlásila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Jde o krok, který vrací svět zpátky,“ obává se. Podle ní se tak opět ukazuje, jak je důležité studium, kritické myšlení, pochopení historie i přítomnosti.
Odsuzující vyjádření k útoku Ruské federace na Ukrajinu vydalo i vedení České zemědělské univerzity (ČZU). „ČZU je přesvědčena, že sporné otázky mezi svrchovanými státy musí být řešení cestou dialogu, jednání a diplomacie, nikoliv cestou dezinformací, demonstrace síly a vojenské agrese. Právě prvně zmíněné řešení je v souladu s hodnotami lidství a tvoří i základ fungování univerzit,“ píše škola na svém webu. ČZU podle prohlášení stojí na straně obrany a demokracie svrchované Ukrajiny.
Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně vyřazují útočné kroky Rusko ze společenství civilizovaných evropských států jednadvacátého století. Dodal, že Rusko pošlapává mezinárodní právo, ideály evropské civilizace a mírového soužití mezi národy. I on připomněl okupace, jimiž bylo Československo vystaveno ve dvacátém století.
„My v České republice – s naší historickou zkušeností z let 1938 a 1968 – musíme být zvlášť ostražití a měli bychom velmi akutně vnímat vážnost současné situace a varovat před ní. Je ohromující, jak moc současná rétorika ruského vedení připomíná rétoriku nacistů s jejich plány na agresivní a dobyvačnou politiku, kterou uplatňovali vůči Československu v roce 1938,“ upozorňuje.
Stáže pro studenty i vědce
Vedení Rady vysokých škol ČR (RVŠ) vyzvalo univerzity k co nejrychlejší podpoře ukrajinských studentů, pedagogů i výzkumníků. Vpád Ruska na Ukrajinu označilo za agresi, která destabilizuje celou Evropu. Podle České konference rektorů jsou vysoké školy připraveny Ukrajincům pomoct a zapojit se do humanitární i další nezbytné pomoci. Rektoři zároveň vyzvali českou politickou reprezentaci, aby ve spolupráci s evropskými spojenci velmi aktivně, rychle a rozhodně reagovali na agresivní kroky Ruska.
Rovněž Akademie věd oznámila, že nabídne studentům, postdoktorandům a vědcům z Ukrajiny podporu v podobě stáží. Předsedkyně akademie Eva Zažímalová sdělila, že vědci a vědkyně nemohou mlčet tváří v tvář válečnému konfliktu na území Evropy. „Stojíme na straně dodržování lidských práv, svobod a demokracie. Našim kolegům na Ukrajině vyjadřujeme plnou podporu a podáváme pomocnou ruku,“ sdělila.
Zástupci akademie také prozradili, že její vědci v současnosti spolupracují s odborníky z Národní akademie věd Ukrajiny na šesti projektech. „Mimo jiné na studiu virové rezistence transgenních rostlin bramboru, výzkumu organické hmoty v pobřežních půdách Antarktidy nebo polymerních kompozitů pro svařování a 3D tisky,“ jmenuje instituce.
Mše za mír
Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka se rozhodl odsloužit v pátek mši za mír. Ve svatovítské katedrále budou některé liturgické texty slyšet v ukrajinštině. Vstup na mši, která začíná v 18:00, je volný.
K modlitbám za mír vyzval už ve středu při pravidelné generální audienci papež František. Vybídl, aby se Popeleční středa stala Dnem postu za mír. K jeho výzvě se ve čtvrtek připojili čeští a moravští biskupové. Některé církve působící v Česku již také avizují, že se budou snažit najít kapacity pro případné přijetí válečných uprchlíků.
Zástupci české kultury vyjadřují podporu Ukrajině (zdroj: ČT24)