Švýcarsko přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů Evropské unie a zmrazí také jejich majetek, oznámila tamní vláda. Alpská země v posledních dnech lavírovala mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem. Pondělní rozhodnutí je tak pro Švýcarsko velice nezvyklé, poznamenávají tamní média. Podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise jde o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení. K sankcím proti Rusku se připojilo i Japonsko.
„Ve světle pokračující ruské intervence na Ukrajině se Spolková rada 28. února rozhodla přijmout balík sankcí, který uvalila Evropská unie 23. a 25. (února),“ uvedla ve vyjádření tamní vláda.
Švýcarsko k tomu zavedlo s okamžitou účinností finanční postihy proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, premiérovi Michailu Mišustinovi a šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi. Ministryně spravedlnosti Karin Kellerová-Sutterová rovněž oznámila, že alpská země nově nepovoluje vstup na své území pěti ruským oligarchům, kteří mají blízko k Putinovi, úřady je však odmítly jmenovat.
„Švýcarsko znovu vyjadřuje svou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem; doručí podpůrné dodávky lidem, kteří utekli do Polska,“ pokračovala ve vyjádření vláda a znovu se nabídla, že je ochotna ve sporu mezi Moskvou a Kyjevem působit jako prostředník.
Další evropské sankce
Evropští lídři se už v neděli dohodli na dalším balíku sankcí, které zahrnují i odstřižení některých ruských bank od systému SWIFT. Unie také zmrazí aktiva ruské centrální banky. Také USA odstřihly ruskou centrální banku od aktiv ve Spojených státech a s okamžitou platností zakazují Američanům veškeré transakce jak s ní, tak s ruským ministerstvem financí a s ruským státním investičním fondem. Kromě toho uvalilo sankce na Ruský fond přímých investic (RDIF). Rubl na sancke reaguje propadem na historické minimum vůči dolaru.
EU zároveň přislíbila zafinancování a doručení zbraní na Ukrajinu, a to včetně stíhaček. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU bude financovat i poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní. Unijní lídři taky podpořili zákaz vysílání Moskvou podporované stanice Russia Today a internetového serveru Sputnik, které podle EU šíří ruskou válečnou propagandu.
Evropské nebe se také zavřelo ruským aerolinkám a Ruskem kontrolovaným letadlům včetně soukromých strojů oligarchů. Ruské ministerstvo zahraničí rozhodnutí kritizuje mimo jiné i kvůli tomu, že se šéf diplomacie Sergej Lavrov nemá jak dostat do Ženevy na zasedání Rady OSN pro lidská práva. Rusko v odvetě zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí, včetně Velké Británie, Německa, Španělska, Itálie a Kanady.
K sankcím se připojilo i Japonsko, Čína je proti
K sankcím proti ruské centrální bance se připojí Japonsko, oznámil tamní premiér Fumio Kišida. Nové japonské sankce se podle něj budou také vztahovat na běloruské organizace a jednotlivce včetně Lukašenka. Japonsko podle premiéra zároveň omezí export do Běloruska „vzhledem k jeho evidentnímu zapojení do invaze“ na Ukrajinu.
Na další vlnu protiruských sankcí reagovala i Čína. Její diplomacie uvedla, že nesouhlasí „s nelegálními a jednostrannými sankcemi“, píše Reuters.
