Evropská unie zmrazí aktiva ruské centrální banky, vykáže vlivné ruské banky z mezinárodního platebního systému SWIFT a uzavře nebe pro jakékoliv ruské letadlo. V neděli to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a potvrdilo večerní zasedání unijních ministrů zahraničí. Sankce zamíří i na Bělorusko jako režim „kolaborující“ na ruské agresi vůči Ukrajině. Sedmadvacítka dá navíc 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny. Von der Leyenová také v neděli v rozhovoru sdělila, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí.
Unie poprvé koupí zbraně nečlenské zemi. Ruské banky odpojí od SWIFT
Brífink představitelů EU k Ukrajině z 27. února (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
„Jak postupuje válka na Ukrajině a Ukrajinci statečně bojují za svou zemi, chce jim Evropská unie vyslovit podporu a zavádí sankce proti agresorovi, jakým je Rusko,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli vpodvečer a předeslala rozhodnutí, které na mimořádném zasedání přijali ministři zahraničí.
„Více zemí se rozhodlo následovat doporučení Spojeného království ohledně SWIFTu. Právě tato sankce totiž umožní, aby lidé přestali platit putinovskému Rusku,“ poznamenal britský ministerský předseda Boris Johnson. „Některé ruské banky budou vyloučeny ze systému SWIFT. Dojde ke zmrazení veškerých aktiv ruské národní banky, aby neměl Putin možnost financovat válku,“ oznámila šéfka EK.
Vyřazení země ze systému mezinárodních plateb SWIFT bývá označováno za matku všech sankcí nebo ekonomickou jadernou zbraň a představuje nejsilnější hospodářské omezení, které má Západ k dispozici – byť k němu přistupuje jen selektivně vůči některým ruským bankám, a nikoliv plošně. Výběrový dopad žádalo Německo, které plošnou sankci kvůli své energetické závislosti na Rusku odmítalo.
Vykázání ruských bank ze SWIFTu bude znamenat, že část ruského finančního sektoru se nuceně odpojí od mezinárodních finančních transakcí a nebude moct obchodovat se Západem. Jediná cesta bude využít jako nasmlouvané prostředníky ty ruské banky, na které se opatření vztahovat nebude.
Zmrazený polštář centrální banky
Místo toho Unie navrhla ještě jedno opatření: paralyzovat aktiva, které má ruská centrální banka uložené na Západě. „Zmrazíme aktiva ruské centrální banky (u západních centrálních bank). To zároveň zmrazí její transakce. A způsobí, že nebude moci využívat finanční rezervy,“ prohlásila von der Leyenová.
Paralyzování aktiv ruské centrální banky znamená, že Rusko nebude mít přístup k části svých devizových rezerv, a nebude tak moci uměle posilovat rubl, respektive zastavovat jeho pokles, což by podle ekonomů mohlo znamenat až kolaps ruské ekonomiky.
Hospodářské sankce podle von der Leyenové dopadnou i na Bělorusko coby komplice Putinovy invaze na Ukrajinu – zacílí na ocel, tabákové výrobky i nerostné suroviny.
Evropská unie současně hodlá vystoupit proti ruským mediálním kanálům a zakázat na svém území šíření dezinformačního zpravodajského webu Sputnik i ruské televize pro zahraniční publikum Russia Today. „Státem vlastněná Russia Today a Sputnik a jejich přidružené společnosti už nebudou moci dál šířit lži, aby ospravedlnily Putinovu válku a zasévaly rozkol v Unii,“ okomentovala krok šéfka Komise.
„Putin nechce jen dobýt zemí, chce dobýt i lidského ducha svými toxickými informacemi,“ řekl na společné tiskové konferenci s předsedkyní EK šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Dnes děláme klíčový krok a zavřeme kohoutek ruských informačních manipulací v Evropě tím, že zakážeme vysílání RT a Sputniku v EU. Chytíme toho hada pod krkem,“ doplnil Borell.
Unie vyzbrojí Ukrajinu
„Vidíme něco, co připomíná biblické časy. Od pandemie čelíme zcela výjimečným výzvám a podporujeme zcela mimořádným způsobem zemi, která je blízko nás,“ prohlásil šéf evropské diplomacie Borrell. Evropská unie podle něj poprvé v historii vynaloží své prostředky na nákup zbraní – těmi chce podpořit Ukrajinu ve vypuklé válce s Ruskem.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie se večer jednoznačně shodli, že poskytnou 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny a dalších 50 milionů eur na palivo a další materiály. Opatření má mít retroaktivní účinek, což znamená, že si členské země budou moct od EU nechat proplatit dosavadní vojenský materiál, který už na východoevropské bojiště vyslaly. Logistickým prostředníkem se pro příště stane Polsko.
K evropským opatřením se „velmi pravděpodobně“ přidá i Švýcarsko, avizoval tamní prezident Ignazio Cassis. V pondělí se kvůli tomu sejde sedmičlená Spolková rada.
Unie vykáže část ruských bank ze SWIFTu (zdroj: ČT24)
Ukrajina podle von der Leyenové patří do EU
Von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews také uvedla, že Ukrajina v budoucnu patří do Evropské unie. „Skutečně časem patří k nám. Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,“ řekla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na Twitteru napsal, že si s šéfkou EK telefonoval a probíral s ní mimo jiné i členství Ukrajiny v EU. „Hovořili jsme o konkrétních rozhodnutích týkajících se posílení obranyschopnosti Ukrajiny, makrofinanční pomoci a členství Ukrajiny v EU,“ uvedl Zelenskyj.
Rozhodnutí o vstupu nových států do EU však stále leží na členských zemích, které ne vždy souhlasí s názory EK a v minulosti blokovaly přístupové rozhovory s některými kandidáty kvůli bilaterálním konfliktům. Ukrajina navíc zatím není oficiálním kandidátem pro přístupové rozhovory s EU. Výroky von der Leyenové ale i tak pravděpodobně vyvolají hněv v Moskvě, uvedl server Politico.