Evropská komise (EK) se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. K sankci, která bývá na ekonomickém poli označována za jednu z nejsilnějších, Unie přistupuje poté, co s postupem souhlasila Itálie, Maďarsko a Kypr a co cílené (a nikoliv plošné) škrtání připustilo Německo. Západ chce také paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích. SWIFT se na zavedení nových opatření už připravuje.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je nadnárodní společnost, která slouží jako vykonavatel zahraničního platebního styku. Službu využívá zhruba jedenáct tisíc bank a finančních společností ze dvou set zemí z celého světa. Každá banka je v této síti identifikována jedinečným kódem BIC. Nejvíce transakcí v systému se uskutečňuje v dolarech.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na brífinku oznámila, že Evropská unie bude postupovat jednotně s Kanadou, Velkou Británií a Spojenými státy, explicitně pak jmenovala kanadského premiéra Justina Trudeau, britského ministerského předsedu Borise Johnsona a německého kancléře Olafa Scholze, jehož země se k omezení sankce v systému SWIFT stavěla nejrezervovaněji.
„Jsme odhodlaní způsobit Rusku masivní náklady, které povedou k tomu, že bude odloučeno od mezinárodního finančního systému,“ sdělila von der Leyenová. „Zavazujeme se, že zajistíme, aby určité množství ruských bank bylo odstraněno ze SWIFTu. Budou odříznuty a nebudou schopny vést většinu svých operací. To zablokuje ruský export a import.“
„V praxi to (případné vyřazení ze SWIFTu) bude znamenat, že ruské finanční instituce nebudou schopné dělat transakce s naprostou většinou finančních institucí jiných zemí. Nebudou schopné přijímat platby za své dodávky ani platit za to, co dovážejí. Nebudou schopné získávat financování ze zahraničních trhů nebo si do zahraničí ulívat peníze,“ popisuje princip zvažované sankce ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Chystá se i paralýza aktiv ruské centrální banky
Západ zároveň ohlásil další opatření, která mají zvýšit izolaci Ruska od globální ekonomiky a oslabit schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině po čtvrtečním útoku ruských jednotek. Cílem nových sankcí je paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích.
„Tato opatření uvedeme do praxe v následujících dnech,“ uvádí společné prohlášení EK a šesti západních zemí. „Zavazujeme se uvalit restriktivní opatření, která budou bránit ruské centrální bance v tom, aby nasazovala své mezinárodní rezervy způsoby, které podkopávají dopady našich sankcí. (…) Zavazujeme se přijmout opatření omezující prodeje občanství, takzvaných zlatých pasů, které umožňují majetným Rusům napojeným na ruskou vládu stát se občany našich zemí a získat přístup do našich finančních systémů,“ pokračuje komuniké.
Provozovatel systému se už připravuje
Podle listu Financial Times jde o zatím nejsilnější sankce. Deník The New York Times nicméně podotýká, že Západ nesáhl po „jaderné variantě“ v podobě úplného odpojení Ruska od SWIFTu, takže Rusko může alespoň prozatím dál vydělávat na prodeji plynu do Německa, Itálie a dalších evropských zemí.
Podle listu The Guardian bude však mít i částečné vyřazení velký dopad. Bývalý místopředseda ruské centrální banky Sergej Aleksašenko prohlásil, že na ruském měnovém trhu nastane katastrofa. „Myslím si, že se přestane obchodovat a pak bude kurz zafixován na umělé úrovni jako za sovětských časů,“ dodal.
„Spolupracujeme s evropskými orgány, abychom pochopili podrobnosti o subjektech, na které se budou vztahovat nová opatření, a připravujeme se na splnění zákonných pokynů,“ uvádí se v prohlášení provozovatele systému SWIFT.
Pro trest je nově Itálie, Kypr i Maďarsko
O SWIFTu debatoval už evropský summit v týdnu, proti vyškrtnutí Ruska se tehdy vyslovovalo Německo, Itálie, Maďarsko a Kypr, a proto k tomuto kroku Unie nepřistoupila. Situace se ale v posledních hodinách významně změnila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že italský premiér Mario Draghi během společného telefonátu odpojení Ruska od systému podpořil. Kancelář italského premiéra to později potvrdila. „Itálie bude plně podporovat linii Evropské unie ohledně sankcí proti Rusku, včetně (těch týkajících se systému) SWIFT,“ uvedl Draghiho úřad v prohlášení.
List The Guardian napsal, že odříznutí Ruska od systému SWIFT se stalo pravděpodobnějším poté, co s návrhem souhlasil zprvu zdrženlivý Kypr. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová uvedla, že se zdá, že proti tomuto kroku už nezbývá žádný silný odpor.
Podporu pro unijní sankce proti Rusku vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. „Podporujeme všechny sankce, takže nebudeme nic blokovat. To, na čem se premiéři Evropské unie dokážou dohodnout, přijmeme a podpoříme,“ řekl novinářům na maďarsko-ukrajinské hranici Orbán. „Teď je čas být jednotní, je to válka,“ dodal. Nejdůležitější je podle něj mírové úsilí.
Také šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó na Facebooku napsal, že jeho země neblokuje žádné sankce, a to ani opatření týkající se vyloučení Ruska ze systému SWIFT.
Berlín pod plynovým tlakem
Nejzdrženlivější dosud zůstávalo Německo. Šéf opoziční CDU Friedrich Merz před nedávnem možné vyřazení Ruska ze systému SWIFT označil za „atomovou bombu pro finanční trhy“ a v obavě z hospodářských dopadů váhá i německá vládnoucí trojkoalice – vyloučením Ruska ze systému by Německo totiž nemělo jak dosáhnout na své pohledávky, spolková vláda se obává i nedostatku energií. Vyřazení Ruska ze SWIFTu by totiž zřejmě znamenalo i konec obchodu s ruským plynem.
Ruský plyn se ovšem podílí na německé spotřebě z 55 procent, a největší evropská ekonomika je také jeho zdaleka největší evropský odběratel. Norsko a Katar už Berlínu sdělily, že případný výpadek ruských dodávek nahradit nedokážou. „Existuje tlak německého průmyslu a strach, že dojde k narušení německé ekonomiky a že to bude velmi tvrdý úder,“ poznamenává k německému přístupu analytik Milan Nič.
Podle ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové byly sankce, jež Unie uvalila na ruské banky, cílenější. „Kdybychom měli pocit, že SWIFT je ten nejostřejší meč, tasili bychom ho, ale bohužel to tak není,“ poznamenal šéf parlamentního klubu vládní FPD Christian Dürr.
Tlak na berlínské kancléřství ale sílí. „Vlády EU, které zablokovaly SWIFT, si zasluhují hanbu,“ napsal na Twitteru bývalý předseda Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk, současný polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki jel vyjednávat do Berlína se slovy, že „není čas na sobectví“. V Česku i v Litvě kvůli německé zdrženlivosti lidé protestovali před ambasádami spolkové republiky.
V sobotu se vedení země vyslovilo pro omezení přístupu Ruska ke globálnímu mezibankovnímu platebnímu systému, ale takovému, které bude cílené a funkční. „Urychleně pracujeme na tom, jak omezit vedlejší škody vyplývající z oddělení od SWIFT tak, aby to mělo dopad na ty správné lidi. Potřebujeme cílené a funkční omezení SWIFT,“ uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství Robert Habeck.
Podle zpravodaje ČT v Berlíně Martina Jonáše jde o přístup chytré horákyně. Proti postoji berlínského kabinetu se navíc začínají otáčet i části samotných vládních stran. „Nesmíme se vyhýbat uvalení všech sankcí, které máme k dispozici,“ prohlásil šéf mládežnické organizace sociálních demokratů. „V této situaci musí být dalším krokem vyloučení Ruska ze SWIFT a bojkot dovozu fosilních paliv,“ řekl šéf evropského výboru Bundestagu Anton Hofreiter (Zelení). A německá média se shodují: Kancléř Olaf Scholz se dostal pod tlak.
Několik much bez zlatého grálu
Vyřazení Ruska z platebního systému dlouho zvažovaly Spojené státy, poslední balík sankcí podle prezidenta Joea Bidena svou efektivitou SWIFT převyšuje, v Evropě navíc podle něj neměl diskutovaný bankovní postih podporu – a USA s Unií svůj protiruský postup koordinují.
„Smysl má Rusko odpojit úplně. Jakákoliv dílčí část znamená, že ruské banky využijí to, co si připravily, a budou obchodovat přes některé z nich,“ poznamenává ekonomka Matesová a dodává, že „SWIFT není zlatý grál, který všechno rozhodne. Prezident Biden má naprostou pravdu, že některé kroky dokážou více. Je to ale určitě velmi důležitý signál a nástroj, který zabije jednou ranou několik much.“
V neděli v šest večer začne virtuální schůzka ministrů zahraničí Evropské unie, jednat se bude o podpoře ukrajinské armády a dalších sankcích proti Rusku.
