Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitou platností uplatňovat také Británie. Sankce chystá i Kanada. Výbor ministrů Rady Evropy se také rozhodl pozastavit ruské členství v této instituci. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi di Maio, jehož země výboru předsedá. EU rovněž zahájila přípravu dalšího, již třetího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.
USA a Británie se přidaly k EU a schválily sankce na Rusko
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení majetku Putina a Lavrova, cesty do EU jim však v zájmu možného diplomatického vyřešení konfliktu nezakázali.
„Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu,“ řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.
Schválené sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve vysílání ruské televize podle agentury TASS prohlásila, že Moskva na unijní sankce proti Putinovi a Lavrovovi odpoví. „Na sankce odpovíme tak, jako jsme odpovídali pokaždé. Vše ostatní uděláme tak, jak nám to vyhovuje. Už nepovažujeme za nutné nějak se ospravedlňovat či skládat účty,“ poznamenala mluvčí, která se sama ocitla již v prvním balíku sankcí schváleném ve středu.
Pozastaveno bylo také ruské členství v Radě Evropy, rozhodl o tom výbor ministrů. Podle di Maia se jedná o „nezbytný krok“ po vojenské agresi proti Ukrajině, která představuje vážné porušení mezinárodního práva, citovala šéfa italské diplomacie agentura Reuters. Rusku hrozí až vyloučení z této organizace se sídlem ve Štrasburku.
Srbsko se nepřidá
Srbsko podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale nepřidá se k sankcím, které na Rusko uvalily Evropská unie a Spojené státy kvůli jeho agresi vůči sousední zemi. V pátek to oznámil srbský prezident Aleksandar Vučić, který postup Moskvy opatrně označil za chybu.
„Srbsko respektuje normy mezinárodního práva,“ prohlásil podle srbských médií Vučić. „Srbsko plně podporuje územní celistvost Ukrajiny“ a „považuje za chybu porušení územní celistvosti jakékoli země, tedy i Ukrajiny,“ dodal.
Nicméně podle prezidenta se „Srbsko při zvažování potřeby zavést sankce, včetně proti Rusku, bude řídit výlučně svými zájmy“. „Srbsko pocítilo sankce a je názoru, že není v jeho zájmu zavádět sankce proti jakémukoli státu,“ dodal Vučić.
Srbsko na rozdíl od řady dalších balkánských států neodsoudilo ruské kroky vůči Ukrajině. Vučić pouze řekl, že jej situace v Rusku a na Ukrajině „znepokojuje“ a že je Srbsko „pod tlakem“, aby se k sankcím připojilo. Bělehrad se nepřipojil ani k dřívějším sankcím, které EU uvalila na Rusko za anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a za roli Moskvy v bojích na východě Ukrajiny.
Sankce z noci na pátek
„Sankce budou mít absolutní dopad na ruskou ekonomiku a elity,“ prohlásila šéfka EK. Odpojení od systému SWIFT mezi nimi není. Kyjev opatření kritizuje jako nedostatečná. Šéfové unijních států se shodli, že chtějí přijmout sankce, které budou mít „masivní a tvrdé“ následky. Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat peníze v Evropě.
Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů.
Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl. „Zabráníme také provozu ruských aerolinií. Tři čtvrtiny ruské komerční flotily závisí na technologiích USA a Kanady,“ připomněla.
„V neposlední řadě to bude i oblast vízové politiky, kdy významní činitelé nebudou mít přístup do Evropské unie,“ dodala von der Leyenová. Půjde například o diplomaty, byznysmeny a další prominentní osoby.
Británie také zákazala ruské společnosti Aeroflot vstup do svého vzdušného prostoru. Rusko pak v reakci zakázalo britským aerolinkám to samé.
Budeme cílit i na běloruský režim, řekl Macron
„Je to válečná situace a musíme z toho vyvodit veškeré závěry. Volba prezidenta Putina znamená zvrátit evropskou historii a popřít veškeré principy. My ale hodláme těmto rozhodnutím čelit,“ prohlásil ke krokům Evropské unie francouzský prezident Emmanuel Macron.
EU se podle něj rozhodla zasadit silnou ránu jednak Rusku jako státu a jednak jednotlivcům v Putinově okolí. „Budou to opatření, která postihnou i osobní majetky. A budeme cílit i na běloruský režim, protože oni jsou komplicové,“ řekl Macron, jehož země právě předsedá Evropské radě.
Francouzský prezident uvedl, že jeho čtvrteční telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl upřímný a rychlý. Šéfa Kremlu vyzval k zastavení vojenských operací na Ukrajině, protože jej o to požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému se s Putinem nepodařilo spojit.
Macron míní, že by bylo užitečné „ponechat otevřenou cestu“ k dialogu s Moskvou, aby zastavila svou ofenzivu na Ukrajině. „Myslím, že je mou odpovědností… při odsuzování, sankcionování a pokračování v jednání ponechat tuto cestu otevřenou, abychom v den, kdy budou splněny podmínky, mohli dosáhnout zastavení nepřátelských akcí,“ citovala francouzského prezidenta agentura AFP.
Fiala: Sankce Rusko těžce zasáhnou
Na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, který navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy, se unijní politici během schůzky neshodli. Německý postoj je zdráhavý.
Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz bez upřesnění řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň, jak televize CNN označila vyřazení ze sítě SWIFT, chce nechat na jinou situaci.
„Debata o SWIFT se vede, nechci předjímat výsledek. Debatuje se o účinnosti takového kroku. Existují pochybnosti, jestli je to opravdu účinné a zasáhne to Rusko,“ dodal po skončení mimořádného summitu v Bruselu český premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Miloš Zeman navrhl vyloučení Ruska ze SWIFT, jinak podle něj hrozí během několika dnů okupace celé Ukrajiny.
Předjednané sankce jsou podle Fialy masivní, bezprecedentní a Rusko těžce zasáhnou. „Jsou zaměřeny vůči konkrétním osobám i proti podnikům. Pro Rusko budou mít závažné důsledky,“ poznamenal. Prezident nad podobou současných sankcí vyjádřil pochybnosti a přijaté „černé listiny“ označil za legrační. Zeman to řekl na summitu zemí B9, tedy členských zemí NATO ze střední a východní Evropy, kterého se zúčastnil on-line.
Podrobnosti sankcí by v pátek měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.
Také Kanada uvalí sankce na Putina a Lavrova. Rovněž chystá sankce proti běloruskému režimu za to, že usnadnil ruskou invazi na Ukrajinu. Premiér Justin Trudeau podle tiskových agentur zdůraznil, že Kanada silně podporuje myšlenku odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Další postihy zavádí i Austrálie, Nový Zéland či Japonsko
Nový Zéland oznámil cílený zákaz vstupu ruským činitelům a zákaz obchodu s ruskými vojenskými a bezpečnostními složkami. „Svět mluví a vysílá velmi jasný signál Rusku, že to, co udělali, je špatné a budou čelit světovému odsouzení,“ uvedla premiérka Jacinda Ardernová. Podle novozélandských médií se nově ohlášený zákaz vstupu týká ruských vládních činitelů, kteří jsou s invazí spojeni. Další sankce podle Ardernové mohou následovat, pokud bude konflikt dál eskalovat.
Japonský premiér Fumio Kišida uvedl, že země rozšíří sankce proti Rusku na tři oblasti, včetně finančních institucí a vývozu vojenského vybavení. Podle agentury Reuters zároveň řekl, že udělá vše pro omezení ekonomického dopadu ukrajinské krize na Japonsko.
Australský premiér Scott Morrison oznámil, že jeho země rozšíří sankce vůči některým prominentním ruským občanům a zákonodárcům. „Společně s našimi partnery budeme pracovat na vlně sankcí a na dalším zvyšování tlaku na Rusko,“ prohlásil na tiskové konferenci.
K západním sankcím se připojí také Tchaj-wan, který plánuje „přísně kontrolovat“ export do Ruska a hodlá koordinovat své kroky s dalšími demokratickými zeměmi. Tchaj-wan je klíčovým hráčem na mezinárodním poli ve výrobě čipů, tamní TSMC je největším světovým výrobcem.
Polsko jako součást sankcí uzavře svůj vzdušný prostor letadlům, která patří ruským leteckým společnostem, oznámil premiér Mateusz Morawiecki. „Nařídil jsem nechat vypracovat usnesení vlády, na jejímž základě bude polský vzdušný prostor uzavřen pro ruské letecké společnosti,“ napsal Morawiecki na Facebooku. Také Česko zakáže od páteční půlnoci přílety a odlety všech ruských leteckých dopravců na tuzemská letiště. Opatření česká vláda přijala v součinnosti s Polskem. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Sankce nestačí, zdůrazňuje Zelenskyj
Západní sankce nejsou dostatečné, zdůraznil v pátek ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Přesvědčily sankce Rusko? Na našem nebi slyšíme, na naší zemi vidíme, že jsou nedostatečné,“ prohlásil Zelenskyj. Vyzval obyvatele Ukrajiny, aby vůči sobě byli solidární, pomáhali jeden druhému i ukrajinské armádě.
„Osud Ukrajinců záleží jedině na nás. Nikdo jiný kromě nás nebude řídit naše životy. Jsme na svém území, pravda je na naší straně,“ řekl Zelenskyj.