K mimořádné schůzi kvůli situaci na Ukrajině se sešla vláda. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) schválila humanitární pomoc ve výši 300 milionu korun určenou pro lidi na Ukrajině, kteří museli opustit domovy. Mělo by se zjednodušit poskytování darů na Ukrajinu, naopak ruští občané nebudou s výjimkou humanitárních případů dostávat česká víza ani povolení k pobytu. Česko pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, zásoby krve a krevní plazmy. Přímo na Ukrajině, která čelí ruské invazi, nemá však Česko nyní diplomatické zastoupení. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že po velvyslanectví v Kyjevě byl uzavřen i generální konzulát ve Lvově. Od půlnoci Česko zakáže přílety a odlety všech ruských leteckých dopravců na tuzemská letiště. Prezident Miloš Zeman na summitu členských zemí NATO ze střední a východní Evropy navrhl vyloučení Ruska z bankovního systému SWIFT.
Vláda pošle 300 milionů Ukrajině, Česko zakáže přílety a odlety ruských aerolinek
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Od čtvrtka je dočasně uzavřené velvyslanectví České republiky v Kyjevě, v té době ještě české úřady odkazovaly na Lvov. Nyní však již není k dispozici ani on. „Z bezpečnostních důvodů jsme uzavřeli i generální konzulát ve Lvově,“ řekl v pátek dopoledne ministr zahraničí Jan Lipavský. Ve Lvově, byť je daleko od míst, kudy pronikají ruské kolony na ukrajinské území, znějí od rána protiletecké sirény a v jeho okolí jsou slyšet výbuchy.
Zaměstnanci uzavřených zastupitelských úřadů podle ministerstva zahraničí už opustili Ukrajinu a jsou na cestě do Česka. Má jít o desítky lidí. „Už jsou mimo Ukrajinu, na území Evropské unie,“ uvedla mluvčí resortu Lenka Do.
Lidé, kteří jsou na Ukrajině, se podle ministerstva mohou obrátit na nouzovou linku na ukrajinském čísle +380673749701 nebo na českém čísle +420 222 264 234. Pro ukrajinské občany a jejich vízové a pobytové dotazy byla zřízena linka ministerstva vnitra +420 974 801 802 a e-mailová adresa ukrajina@mvcr.cz. V systému DROZD je registrováno kolem 150 lidí z Česka, kteří na Ukrajině pobývají, doplnil ministr. S nimi je ministerstvo v kontaktu prostřednictvím SMS a e-mailů, ujistil Lipavský. Zopakoval však výzvu, aby si lidé pobyt na Ukrajině rozmysleli.
„Situace na Ukrajině je velmi špatná, velmi nepřehledná, informace jsou sporadické. Proto platí obecné varování před cestami na Ukrajinu a proto jsme vyzvali občany České republiky, aby z Ukrajiny odcestovali,“ zdůraznil.
Zeman na summitu kritizoval nedostatečné sankce, podpořil vyloučení Ruska ze SWIFT
Prezident Miloš Zeman navrhl vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT. Dodal, že pokud se tak nestane, hrozí během několika dnů okupace celé Ukrajiny. Na pátečním summitu zemí B9, tedy členských zemí NATO ze střední a východní Evropy, označil podobu některých současných přijatých sankcí za legrační.
V pátek se společně s premiérem Petrem Fialou (ODS) zúčastnil i videosummitu NATO. Podle premiéra musí Česko hledat spojence, aby sankce proti Rusku šly ještě dále než nyní.
Předseda vlády uvedl, že členské státy na summitu vyjádřily odhodlání rozhodným způsobem bránit své území, pokud by bylo jeho bezpečí ohroženo. Dodal, že na jednání zazněl rozhodný úmysl posilovat východní křídlo NATO. Česko je podle Fialy připraveno se do takového postupu po aktivaci příslušných plánů NATO zapojit.
Zeman řekl, že pouhými slovy je nemožné ruskou invazi zastavit, a státníci proto musí hovořit o konkrétních opatřeních. „Některé se mohou zdát poněkud legrační, jako například černé listiny. A nezapomínejte, že Rusové jsou na své sankce zvyklí,“ vyjádřil prezident pochybnosti k části sankcí.
Za vážnou sankci označil vyloučení z platebního systému SWIFT. „A vím velmi dobře, že tato sankce má bolestivou odezvu. Tedy, pokud vyloučíme ze SWIFTu Rusko, bude to mít vážné důsledky i pro členské státy NATO a pro členské státy B9, ale mohly by fungovat, zatímco slova fungovat nebudou,“ řekl prezident.
Sankce jsou bezprecedentní, v úvahu ale připadají i další, řekl Lipavský
Krizový štáb ministerstva zahraničí předcházel účasti Jana Lipavského na jednání šéfů diplomacií zemí Evropské unie, kteří by měli stvrdit sankce, na nichž se shodl summit Evropské rady. Ministr je prohlásil za bezprecedentní. „Rusko těžce zasáhnou,“ očekává.
Někteří členové české vlády jsou však z dojednané podoby sankcí rozčarováni. „Možná jsou to historicky nejpřísnější sankce, ale že by byly schopné zastavit Vladimira Putina, to si nemyslím,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Podotkl, že ho mrzí postoj Německa a Itálie a dalších zemí, které se postavily proti vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Unie měla postupovat ostřeji i podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). „Myslím, že reakce států demokratických zemí v NATO i EU by měla být přísnější. Izolace je důležitá, je potřeba říci jasné ne Putinovu režimu,“ míní.
Ministr pro evropské záležitosti Bek doufá, že se ostřejší sankce podaří prosadit. Tvrdší a konkrétnější sankce vůči režimu Vladimira Putina, požadují také někteří čeští senátoři.
Sankce například znemožní do Ruska dovážet z EU náhradní díly pro letecký průmysl nebo součástky pro rafinerie. Sankce míří proti ruským firmám i fyzickým osobám, podle předsedy Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měly mít dopad na sedmdesát procent ruského bankovního trhu.
Lipavský dal najevo, že by u toho nemuselo skončit. Neformálně se podle něj začíná mluvit i o třetím balíku sankcí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navíc při projevu v Senátu naznačil, že by vláda mohla přijmout separátní kroky, které by doprovodily unijní sankce proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině.
Česko od půlnoci uzavírá vzdušný prostor pro letadla ruských aerolinek
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) rozhodl o uzavření vzdušného prostoru pro všechny ruské dopravce. Toto opatření se bude týkat linek, které spojují Prahu s Moskvou a Prahu a Petrohradem.
Omezení leteckého provozu ministr koordinoval s Polskem, které přistoupilo ke stejnému kroku. „Bude se týkat všech ruských dopravců, nepřistanou ani v Praze ani v Karlových Varech a týká se to i nepravidelných linek,“ sdělil Kupka.
Vláda schválila pomoc Ukrajině i omezení pro Rusy
Vláda se v pátek sešla na mimořádné schůzi, zabývala pomocí válečným uprchlíkům z Ukrajiny, ale i lidem zasaženým válkou, kteří v zemi zůstávají. Jim je určena okamžitá 300milionová humanitární pomoc. „V současné době se aktivuje prvních 24 milionů, které mají pomáhat přímo v místě,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Peníze by měly například pomoci zajistit dostupnost vody.
Na Ukrajinu je Česko připraveno poslat i zásoby krve a krevní plazmy, podle Fialy lze dodávat stovky jednotek týdně. Dodal, že ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje způsob, jak se zásoby krve na Ukrajinu dostanou.
V Česku je nyní spuštěn druhý ze čtyř stupňů plánu pomoci uprchlíkům. Počítá s tím, že může z Ukrajiny dorazit až pět tisíc lidí. Pro ně je možné vyčlenit 1,5 miliardy korun.
Premiér Petr Fiala připomněl, že Česko darovalo Ukrajině také dělostřeleckou munici. Ta je ovšem ještě v Česku – podle podepsané dohody má jejich převoz zajistit Ukrajina – a podle Davida Jareše z ministerstva obrany se o jejím převozu jedná. „Nikdo nás nežádal, že to máme zajistit my. Mezitím se uzavřel letecký prostor,“ podotkl Černochová. „Kdyby si to 2. 2. někdo převzal, tak už to tam má,“ dodala.
I přes problémy s převozem považuje předseda vlády tento dar za významný. „Česká republika ho udělala už před samotnou ruskou agresí, ve chvíli, kdy to bylo neobvyklé. Ono je to neobvyklé pořád,“ poznamenal.
Další rozhodnutí vlády se týkají Ruska a jeho občanů. Již po čtvrtečním jednání Bezpečnostní rady státu avizoval Fiala odvolání souhlasu s provozem ruských konzulátů v Brně a Karlových Varech a přerušení provozu českých konzulátů v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Vláda potvrdila i zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů, premiér podotkl, že to doporučí i dalším zemím. Chystá se i revize pobytových víz vydaných Rusům žijícím v Česku. Podle Rakušana půjde o bezpečnostní screening, aby bylo jisté, že v Česku nejsou rizikové osoby.
„Jdeme v těchto věcech dál, jdeme evropským zemím příkladem, mohou se k nám přidat,“ uvedl Fiala. Zmínil se o někdejších československých zkušenostech s vpádem cizích vojsk. „Imperiální země se snaží vynutit poslušnost svých sousedů s pomocí tanků a pošlapávání mezinárodních smluv. S tím máme zkušenost,“ podotkl.
Ministerstvo financí také prověří firmy s ruskými majiteli a jejich eventuelní čerpání veřejných prostředků. Vláda chce urychlit vystoupení z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční banky. Jejich opuštění připravuje Česko již několik let, ale zatím tak neučinilo. Banky vznikly jako nástroje Rady vzájemné hospodářské pomoci, jejich členy jsou některé evropské postkomunistické země – Slovensko, Rumunsko či Bulharsko a také Rusko, Mongolsko či Vietnam. „Urychlíme proces vystoupení z dvou postsovětských bank a také vyzveme ostatní členy ze zemí EU, aby postupovali stejně,“ řekl Fiala.
Ministerstvo obrany bude potřebovat více peněz, připustila Černochová
Severoatlantická aliance ve čtvrtek aktivovala předběžné obranné plány. Česká vláda následně schválila možnost vyslat síly vysílání sil velmi rychlé reakce – až 580 vojáků – na území členských států NATO. Usnesení vlády podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ní potvrzuje, že české jednotky vyčleněné pro síly velmi rychlé reakce může aliance použít pro nasazení kdekoli na členském území aliance.
Vláda zároveň schválila možnost, aby se po českém území pohybovaly ozbrojené síly spojeneckých zemí z NATO. Například budou moci tankovat na letištích. Do sil velmi rychlé reakce Česko vyčleňuje 400 vojáků průzkumné a mechanizované roty z brigády rychlého nasazení a 180 chemických specialistů.
Černochová připustila, že kvůli zhoršení bezpečnostní situace v Evropě bude její resort potřebovat více peněz. „Mám ten pocit,“ poznamenala. O navýšení ale bude jednat až po přijetí státního rozpočtu, který je nyní ve sněmovně a prošel prvním čtením. „Mám příslib od pana ministra financí, že jakmile se státní rozpočet schválí (…), tak v tu chvíli předložím návrh s možným navýšením,“ předeslala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že dá ministerstvu obrany peníze na konkrétní projekty. Nechce však přidat částku, o níž by předem nebylo jasné, k čemu ji resort použije.
Osm dezinformačních webů bylo zablokováno
Podle Petra Fialy čelí nyní Česko informační válce. Ambicí vlády je prosadit opatření proti „šíření nepravdivých a zavádějících informací v kyberenickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese“, uvedl.
Sdružení CZ.NIC, které provozuje registr domén s českou národní koncovkou .cz, uvedlo, že po výzvě kabinetu a po konzultacích s bezpečnostními složkami státu zablokovalo osm dezinformačních webů: Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.
Ministr vnitra zdůraznil, že tento krok není rozhodnutím kabinetu. „Chci říci, že z důvodu širší strategie boje proti dezinformacím toto nebudeme komentovat,“ dodal.
Kyberšpionáže a kyberútoky hrozí i na českém území, varuje NÚKIB
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v souvislosti se situací na Ukrajině opětovně varoval před zvýšeným rizikem kyberšpionáže a kyberútoků. Podle úřadu je jejich hrozba velmi pravděpodobná až téměř jistá.
NÚKIB proto nabádá organizace řídící se zákonem o kybernetické bezpečnosti i další tuzemské organizace, především média, k ostražitosti proti nejčastěji používaným technikám útoků a k provedení aktualizace informačních systémů, aby nedocházelo ke zneužití známých zranitelností.
Ukrajinci jedou bránit svou zemi, hrozí proto nedostatek řidičů
Přestože ministerstvo zahraničí nedoporučuje na Ukrajinu cestovat, možné to je. Veřejná doprava je však omezena. Slovenské železnice již ve čtvrtek ohlásily, že mezinárodní rychlíky do Mukačeva, které v Košicích navazují i na spoje z Prahy, a osobní vlaky do Čopu jsou ukončeny před hranicemi v Čierné nad Tisou. Autobusové spojení existuje, plánované dopolední spoje z Prahy na Ukrajinu ale v pátek neodjely, první se tedy podařilo vypravit až v poledne. Nebylo navíc jasné, jak daleko dojede. Podle jízdního řádu by měl jet do Kyjeva, kde se ale nyní bojuje. Zřejmě tedy autobus skončí ve Lvově, ale možná již na polsko-ukrajinských hranicích. Letecké spoje na Ukrajinu jsou zrušeny.
Omezené je i doručování zásilek na Ukrajinu. Zásilkovna či UPS je nedoručují, Česká pošta ano, ale je možné že se k adresátům dostanou se zpožděním. Souvisí to s vyhlášením bezletové zóny nad Ukrajinou. Zásilky se tedy přepravují jen pozemní cestou, ozřejmil mluvčí pošty Ivo Vysoudil.
I když z Ukrajiny směřují na západ lidé, kteří utíkají před válkou, jiní míří opačným směrem. Napadená země vyhlásila všeobecnou mobilizaci, týká se mužů od 18 do 60 let a někteří Ukrajinci pobývající v Česku se netají tím, že se chystají odjet. Podle ministra Kupky kvůli tomu hrozí, že bude nedostatek řidičů a s tím i výpadky na autobusových linkách.
„Bude to pravděpodobně znamenat výpadky. Zejména pak v autobusové dopravě to může nastat. Troufám si ale tvrdit, že je na nás, abychom tyto dopady konfliktu na Ukrajině skousli,“ uvedl Kupka. Kateřina Kratochvílová z vedení skupiny Icom, jejíž společnosti jezdí na autobusových linkách v několika krajích, však řekla, že povolávací rozkaz zatím nedostal žádný ze tří stovek ukrajinských zaměstnanců firmy. Zatím na Ukrajinu odjeli nebo brzy odjet plánují tři pracovníci a firma se nemůže spojit s dalšími třemi, kteří již na Ukrajině jsou.
Ukrajinci mohou od pátku cestovat vlaky Českých drah zdarma. Mluvčí dopravce Petr Štáhlavský uvedl, že „mohou cestující, kteří se prokáží cestovním pasem Ukrajinské republiky, bezplatně cestovat ve všech vlacích Českých drah po celém území České republiky“. Dráhy očekávají, že toho využijí právě lidé, kteří se například kvůli mobilizaci chystají odjet na Ukrajinu.
Dceřiná společnost Českých drah Výzkumný ústav železniční (VUZ) zároveň oznámila, že ukončila spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Ústav dosud například certifikoval díly pro železniční vozidla vyrobené v těchto zemích. Certifikace je podle VUZ nezbytná, aby mohly být díly užívány na evropském železničním trhu.
„Útok na Ukrajinu, kde máme mnohé a vážené obchodní partnery, považujeme za amorální, bezohledný a barbarský – je útokem na nezávislost Ukrajiny. Proto se připojujeme k iniciativám Vlády ČR a EU a ukončujeme veškeré své obchodní aktivity s Ruskem a Běloruskem,“ oznámil ústav.
Firmy bojkotují ruskou banku, Učená společnost ČR vyzvala ruské vědce, ať apelují na konec války
I některé další firmy se snaží různým způsobem distancovat od Ruska. Některé české společnosti uvedly, že přestávají využívat služby banky Sberbank. Její sesterská Sberbank je z více než 50 procent vlastněna ministerstvem financí Ruské federace.
Učená společnost ČR vyzvala Ruskou akademii věd, aby apelovala na ruskou vládu ohledně ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Zástupci Učené společnosti v prohlášení zdůraznili, že je třeba vyslyšet hlas rozumu a humanity a Rusko se musí vrátit na rovinu mezinárodního práva a dříve uzavřených smluv.
„Válka je popřením principů, na nichž stojí komunita vědců, jejímiž jste členy stejně jako my. Pomozte ji zastavit!“ vyzvala Učená společnost ruské vědce.
Na spolupráci s ukrajinskými vědci potom apelovala Rada pro výzkum. Odsoudila ruskou invazi a vyzvala k přípravě projektů výzkumné spolupráce a k pomoci ukrajinským vědcům.
Mše i protesty
V pátek v podvečer sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka v katedrále svatého Víta mši za mír. Některé liturgické texty při ní zazněly v ukrajinštině.
Pokračovaly také protesty proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Před uzavřeným generálním konzulátem Ruska v Brně se po páté odpoledne sešla asi tisícovka lidí, jejichž počet se podle mluvčí městské části Brno-střed Kateřiny Dobešové během akce zdvojnásobil.
Ve čtvrtek se konaly protesty mimo jiné před ruskou ambasádou v Praze, uskutečnila se také demonstrace na podporu Ukrajiny na Václavském náměstí.