Senát vyzval k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Je pro nejtvrdší sankce

Senátoři v pátek vyzvali k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Důvodem je agrese režimu Vladimira Putina vůči Ukrajině. Senát také vybídl k uvalení nejtvrdších sankcí. Vybídl státy Evropské unie k jednotnému postoji při vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Německa či Itálie zatím nepřistoupila. V Senátu, stejně jako ve čtvrtek ve sněmovně, vystoupil také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Poděkoval za podporu a uvedl, že Ukrajina nyní potřebuje hlavně zbraně.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Senát podobně jako ve čtvrtek sněmovna odsoudil ruský útok proti Ukrajině, který porušil normy mezinárodního práva, i zapojení Běloruska do této agrese. Doporučil posílení obranyschopnosti států střední a východní Evropy.

Senát vyzval Mezinárodní trestní soud k tomu, aby se nadále zabýval situací na Ukrajině s ohledem na možné páchání zločinů v jeho jurisdikci. Odpovědnost za tyto zločiny podle senátorů nese ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Ruské federace a Běloruska. 

„Senát důrazně odsuzuje útok Ruské federace na Ukrajinu, kterým hrubě porušila základní normy mezinárodního práva a mezinárodně platné závazky včetně Charty OSN. Rovněž důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzývá jej, aby se takového jednání zdrželo a dodržovalo své mezinárodní závazky,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Senátoři také doporučili vládě zesílit podporu Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční i humanitární, podpořili vládní kroky při ochraně kyberprostoru, infrastruktury a informačního prostoru Česka před dezinformacemi a kyberútoky ze strany Ruska. Senát se také zavázal v případě potřeby urychleně projednávat vládní zákony k podpoře Ukrajiny a jejích občanů.

Zazněla ukrajinská hymna

Na úvod páteční mimořádné schůze Senátu zazněla ukrajinská a česká hymna. Vystrčil uvedl, že na Ukrajině se bojuje za Prahu a za všechny Evropany. Pokud nebudeme jednotní a nebudeme s dalšími demokratickými zeměmi bránit Ukrajinu i za cenu vlastních ztrát a vlastní bolesti, může se stát, že jednou to samé postihne i nás, zdůraznil. „Na Ukrajině se bojuje za svobodu a demokracii celého světa,“ dodal.

Události na Ukrajině se podle předsedy horní komory dotýkají všech, kteří ctí svobodu, demokracii, nezávislost a územní celistvost. Totalitní vůdce, ruský prezident Vladimir Putin, útočí na zemi, jež má demokraticky zvolené představitele a spravuje své území podle vůle obyvatel, uvedl. Ukrajinu je třeba podle Vystrčila podpořit slovy i činy.

Ocenil, že Česko je od počátku iniciátorem opatření, která je třeba zavést, aby demokratický svět Putinovi ukázal, že tvrdě zaplatí za to, jak se chová.

Lipavský: Putin válku prohraje

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Senátu uvedla, že předloží vládě návrh, podle kterého bude možné vyslat české vojenské pohotovostní síly kamkoli na území NATO. „Naším cílem není situaci eskalovat, nejsme žádní váleční štváči. Pokud ale nezastavíme Putina teď, můžeme i my čelit ruské rozpínavosti,“ uvedla. Podle ní se Putin chová jako terorista a reakce Západu musí být co nejsilnější.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Putin prohraje válku, kterou nesmyslně rozpoutal proti Ukrajině. Kreml se podle něj vrátil k imperiální rozpínavé politice Sovětského svazu. Lipavský uvedl, že ruský útok je útokem proti svobodě a demokracii a nově přijaté protiruské sankce Putinovi jasně ukážou, že jsou jeho kroky nepřijatelné. Podle něj se chystají i kroky proti aktivitám ruských tajných služeb.

Česko počítá s přijetím pěti tisíc uprchlíků

V Senátu vystoupil také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ujistil, že vláda bude hledat separátní kroky, které by doprovodily sankce Evropské unie proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Vládě navrhne uvolnit 1,5 miliardy korun na řešení nové uprchlické krize, v první vlně počítá s přijetím kolem pěti tisíc Ukrajinců. 

Česko podle Rakušana podporuje co nejráznější postup proti Rusku, nezapomíná ani na boj s dezinformačními weby. Neměly by se opakovat chyby z minulosti. „Mentalita diktátorů a totalitně uvažujících lidí se nemění, nemění se ani jejich argumentace,“ uvedl.

Vicepremiér podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin obhajuje útok na Ukrajinu snahou ochránit ruské občany, přičemž ve 30. letech nacistický vůdce Adolf Hitler obhajoval obsazení československého pohraničí potřebou ochránit sudetské Němce. Putinovy „územní a mocenské choutky“ by vedly k uspořádání Evropy v době před rozšířením NATO o evropské postsocialistické státy včetně České republiky. 

Potřebujeme zbraně, říká ukrajinský velvyslanec

Schůze Senátu se zúčastnil také ukrajinský velvyslanec Perebyjnis, který ve čtvrtek navštívil i sněmovnu. Senátorům sdělili, že Ukrajina potřebuje podporu v podobě dodávek zbraní, vyjádření solidarity nestačí. Situaci ve své zemi označil za kritickou.

„Nejdůležitější dnes, a to bych chtěl zdůraznit, je podpora Ukrajiny zbraněmi, pohonnými hmotami a vším, co je nezbytné k tomu, aby naši vojáci mohli čelit největší armádě kontinentu,“ řekl Perebyjnis. Jeho země, jak uvedl, potřebuje především protitankové a protiletadlové systémy. „Každý den prodlení znamená stovky lidských životů. Evropa se musí probudit z letargie a začít okamžitě pomáhat Ukrajině,“ zdůraznil.

Ukrajina podle velvyslance krvácí, jde podle něho o samotnou existenci ukrajinského národa a státu. „Civilizovaný svět musí izolovat Rusko a jeho nejvyšší vedení na všech možných úrovních, politické, diplomatické, ekonomické, odstřihnout ho a jeho banky od mezinárodních platebních systémů,“ řekl.

Když svět nezastaví ruského prezidenta Vladimira Putina teď, do budoucna budou podle velvyslance trpět všichni. „Stále si svět myslí, že musí čekat, až bude hůř?“ tázal se. Perebyjnis zároveň poděkoval českým občanům za velkou podporu. „Cítím neuvěřitelnou podporu české společnosti. Jsme za to opravdu vděční,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 5 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 11 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 12 hhodinami
Načítání...