Senát vyzval k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Je pro nejtvrdší sankce

Senátoři v pátek vyzvali k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Důvodem je agrese režimu Vladimira Putina vůči Ukrajině. Senát také vybídl k uvalení nejtvrdších sankcí. Vybídl státy Evropské unie k jednotnému postoji při vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Německa či Itálie zatím nepřistoupila. V Senátu, stejně jako ve čtvrtek ve sněmovně, vystoupil také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Poděkoval za podporu a uvedl, že Ukrajina nyní potřebuje hlavně zbraně.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Senát podobně jako ve čtvrtek sněmovna odsoudil ruský útok proti Ukrajině, který porušil normy mezinárodního práva, i zapojení Běloruska do této agrese. Doporučil posílení obranyschopnosti států střední a východní Evropy.

Senát vyzval Mezinárodní trestní soud k tomu, aby se nadále zabýval situací na Ukrajině s ohledem na možné páchání zločinů v jeho jurisdikci. Odpovědnost za tyto zločiny podle senátorů nese ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Ruské federace a Běloruska. 

„Senát důrazně odsuzuje útok Ruské federace na Ukrajinu, kterým hrubě porušila základní normy mezinárodního práva a mezinárodně platné závazky včetně Charty OSN. Rovněž důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzývá jej, aby se takového jednání zdrželo a dodržovalo své mezinárodní závazky,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Senátoři také doporučili vládě zesílit podporu Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční i humanitární, podpořili vládní kroky při ochraně kyberprostoru, infrastruktury a informačního prostoru Česka před dezinformacemi a kyberútoky ze strany Ruska. Senát se také zavázal v případě potřeby urychleně projednávat vládní zákony k podpoře Ukrajiny a jejích občanů.

Zazněla ukrajinská hymna

Na úvod páteční mimořádné schůze Senátu zazněla ukrajinská a česká hymna. Vystrčil uvedl, že na Ukrajině se bojuje za Prahu a za všechny Evropany. Pokud nebudeme jednotní a nebudeme s dalšími demokratickými zeměmi bránit Ukrajinu i za cenu vlastních ztrát a vlastní bolesti, může se stát, že jednou to samé postihne i nás, zdůraznil. „Na Ukrajině se bojuje za svobodu a demokracii celého světa,“ dodal.

Události na Ukrajině se podle předsedy horní komory dotýkají všech, kteří ctí svobodu, demokracii, nezávislost a územní celistvost. Totalitní vůdce, ruský prezident Vladimir Putin, útočí na zemi, jež má demokraticky zvolené představitele a spravuje své území podle vůle obyvatel, uvedl. Ukrajinu je třeba podle Vystrčila podpořit slovy i činy.

Ocenil, že Česko je od počátku iniciátorem opatření, která je třeba zavést, aby demokratický svět Putinovi ukázal, že tvrdě zaplatí za to, jak se chová.

Lipavský: Putin válku prohraje

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Senátu uvedla, že předloží vládě návrh, podle kterého bude možné vyslat české vojenské pohotovostní síly kamkoli na území NATO. „Naším cílem není situaci eskalovat, nejsme žádní váleční štváči. Pokud ale nezastavíme Putina teď, můžeme i my čelit ruské rozpínavosti,“ uvedla. Podle ní se Putin chová jako terorista a reakce Západu musí být co nejsilnější.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Putin prohraje válku, kterou nesmyslně rozpoutal proti Ukrajině. Kreml se podle něj vrátil k imperiální rozpínavé politice Sovětského svazu. Lipavský uvedl, že ruský útok je útokem proti svobodě a demokracii a nově přijaté protiruské sankce Putinovi jasně ukážou, že jsou jeho kroky nepřijatelné. Podle něj se chystají i kroky proti aktivitám ruských tajných služeb.

Česko počítá s přijetím pěti tisíc uprchlíků

V Senátu vystoupil také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ujistil, že vláda bude hledat separátní kroky, které by doprovodily sankce Evropské unie proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Vládě navrhne uvolnit 1,5 miliardy korun na řešení nové uprchlické krize, v první vlně počítá s přijetím kolem pěti tisíc Ukrajinců. 

Česko podle Rakušana podporuje co nejráznější postup proti Rusku, nezapomíná ani na boj s dezinformačními weby. Neměly by se opakovat chyby z minulosti. „Mentalita diktátorů a totalitně uvažujících lidí se nemění, nemění se ani jejich argumentace,“ uvedl.

Vicepremiér podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin obhajuje útok na Ukrajinu snahou ochránit ruské občany, přičemž ve 30. letech nacistický vůdce Adolf Hitler obhajoval obsazení československého pohraničí potřebou ochránit sudetské Němce. Putinovy „územní a mocenské choutky“ by vedly k uspořádání Evropy v době před rozšířením NATO o evropské postsocialistické státy včetně České republiky. 

Potřebujeme zbraně, říká ukrajinský velvyslanec

Schůze Senátu se zúčastnil také ukrajinský velvyslanec Perebyjnis, který ve čtvrtek navštívil i sněmovnu. Senátorům sdělili, že Ukrajina potřebuje podporu v podobě dodávek zbraní, vyjádření solidarity nestačí. Situaci ve své zemi označil za kritickou.

„Nejdůležitější dnes, a to bych chtěl zdůraznit, je podpora Ukrajiny zbraněmi, pohonnými hmotami a vším, co je nezbytné k tomu, aby naši vojáci mohli čelit největší armádě kontinentu,“ řekl Perebyjnis. Jeho země, jak uvedl, potřebuje především protitankové a protiletadlové systémy. „Každý den prodlení znamená stovky lidských životů. Evropa se musí probudit z letargie a začít okamžitě pomáhat Ukrajině,“ zdůraznil.

Ukrajina podle velvyslance krvácí, jde podle něho o samotnou existenci ukrajinského národa a státu. „Civilizovaný svět musí izolovat Rusko a jeho nejvyšší vedení na všech možných úrovních, politické, diplomatické, ekonomické, odstřihnout ho a jeho banky od mezinárodních platebních systémů,“ řekl.

Když svět nezastaví ruského prezidenta Vladimira Putina teď, do budoucna budou podle velvyslance trpět všichni. „Stále si svět myslí, že musí čekat, až bude hůř?“ tázal se. Perebyjnis zároveň poděkoval českým občanům za velkou podporu. „Cítím neuvěřitelnou podporu české společnosti. Jsme za to opravdu vděční,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 40 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled