Útok Ruska na Ukrajinu odsuzuje drtivá většina Čechů a označuje jej za neobhajitelný akt agrese. Z výzkumu agentury Stem/Mark pro Českou televizi vyplývá, že 89 procent účastníků šetření s invazí nesouhlasí. Proti takovému zhodnocení situace byla pouze dvě procenta dotazovaných. Nesouhlas s ruskou invazí dávají lidé najevo na demonstracích napříč republikou. V pátek protestovali v Brně i Ostravě.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
I vzhledem k současnému vývoji na Ukrajině se téměř tři čtvrtiny dotazovaných v Česku cítí bezpečně. Menší pocit bezpečí mají ženy a lidé mladší třiceti let.
Lidé v pátek pokojně protestovali proti invazi na Ukrajinu před uzavřeným generálním konzulátem Ruska v Brně. Policie situaci jen monitorovala, zasahovat nemusela. Jeden z organizátorů Dominik Levíček řekl, že náplní akce nebyly projevy, ale pokojné vyjádření názoru na situaci na Ukrajině. Lidé mohli svůj solidární postoj projevit tím, že otiskli palec prstovou barvou na velkou vlajku Ukrajiny.
Většina lidí se držela v úzkém pásu mezi kolejemi a silnicí naproti konzulární budově na Hlinkách. Postupně se protest přelil i na druhou stranu ulice ke konzulátu, Hlinky ale celou dobu zůstaly průjezdné.
Účastníci protestu měli ukrajinské vlajky, objevila se také vlajka Severoatlantické aliance a Evropské unie. Nápisy na transparentech volaly po míru, vyjadřovaly solidaritu s Ukrajinou a také označovaly ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.
Vstupní branka do zahrady konzulátu v ulici Hlinky je zavřená na řetěz, před ní jsou vypálené svíčky ze čtvrtečního protestu a kartonové transparenty. Další modré a žluté svíčky přibyly v pátek. Fotky, nápisy a vzkazy visí také na plotě konzulátu. Mnoho jich spojuje Putina s nacistickým diktátorem Adolfem Hitlerem.
Proti vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v pátek protestovali také lidé v Ostravě – například na Masarykově náměstí v centru města. Jedním z řečníků byl i bývalý poslanec československého federálního shromáždění, novinář a divadelní kritik Ladislav Vrchovský. Ve své řeči hovořil například o roku 1968, kdy ruské tanky potlačily rodící se změny související s pražským jarem. „Dnes jsou ruské tanky na Ukrajině,“ poznamenal.
Do protestních akcí se v Ostravě zapojili i členové pěveckého sboru Fusion. Na Prokešově náměstí před Novou radnicí kreslili křídami ukrajinskou vlajku. „Chceme tak vyjádřit alespoň symbolickou podporu svým ukrajinským kamarádům, z nichž někteří už teď musí narukovat,“ uvedli organizátoři.
Ostravská univerzita pořádá v pátek na podporu Ukrajiny koncert, a to společně s humanitární organizací Adra. V Komorním sále Fakulty sociálních studií vystoupí umělci z řad studentů Fakulty umění.
