Luigi di Maio

Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitou platností uplatňovat také Británie. Sankce chystá i Kanada. Výbor ministrů Rady Evropy se také rozhodl pozastavit ruské členství v této instituci. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi di Maio, jehož země výboru předsedá. EU rovněž zahájila přípravu dalšího, již třetího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

Itálie okamžitě vyhostí dva ruské diplomaty v souvislosti s podezřením ze špionáže, oznámil ministr zahraničí Luigi di Maio. Stalo se tak poté, co v úterý večer policie zadržela kapitána italského námořnictva při tajné schůzce s jedním z vojenských diplomatů ruského velvyslanectví. Zatčení se uskutečnilo v momentě, kdy italský důstojník předával ruskému diplomatovi tajné informace, informovaly agentury. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad událostí politování.

Italský velvyslanec v Kongu Luca Attanasio a dva další lidé zemřeli po útoku na konvoj Organizace spojených národů (OSN) na východě Konga. Útočníci chtěli nejspíš unést představitele OSN. O útoku informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího národního parku Virunga v Kongu a diplomatické zdroje. Češi v konvoji nebyli. Konžský ministr vnitra z útoku obvinil povstaleckou skupinu ze sousední Rwandy.

Italští poslanci podle očekávání vyslovili důvěru vládě ekonoma Maria Draghiho, kterou tvoří 15 politiků z levicových i pravicových stran a devět nestraníků, včetně premiéra. Pro hlasovalo 535 poslanců, 56 bylo proti a pět se zdrželo, informovala televize SkyTG24. O den dříve dostala vláda širokou podporu i v Senátu. Přísahu složil kabinet už v sobotu.

Itálie má novou vládu. Slavnostní přísahu v sobotu do rukou prezidenta Sergia Mattarelly složil kabinet pod vedením bývalého šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Členy vlády, která požádá příští týden obě komory parlamentu o důvěru, je 15 politiků a osm nestranických odborníků.

Členové italského Hnutí pěti hvězd (M5S) ve čtvrtek schválili podporu nové vládě premiéra Maria Draghiho. Pro podporu se vyjádřilo zhruba šedesát procent hlasujících, napsala agentura Reuters. Proti bylo čtyřicet procent účastníků. Hnutí pěti hvězd má v obou komorách parlamentu nejpočetnější kluby. Hlasování bylo poslední překážkou pro vznik Draghiho vlády. Draghi by měl podle italského tisku oficiálně oznámit vznik nového kabinetu v pátek či o víkendu.

Itálie ve středu prostřednictvím svého velvyslance ve Francii kritizovala opatření departementu Horní Savojsko, který tento měsíc vyhlásil přírodní ochrannou zónu v oblasti hory Mont Blanc. Informovala o tom agentura APA. Řím označil krok francouzských úřadů za vměšování, protože se podle něj týká i italského území. Obě země se dlouhodobě přou o to, kudy přesně vede na Mont Blancu jejich společná hranice.

Provozovatel janovského mostu věděl od roku 2014 o riziku zřícení stavby. Informoval o tom list La Repubblica. Italská média zároveň napsala, že senzory, které měly Morandiho most sledovat, byly v roce 2015 sejmuty kvůli údržbě a už nebyly uvedeny do provozu. Podle prokuratury se provozovatel zřejmě snažil ušetřit na nákladech. Při pádu mostu zahynulo loni v srpnu 43 lidí.

Italští poslanci vyslovili důvěru nové vládě Giuseppe Conteho. Premiér jim slíbil, že chce více spolupracovat s Evropskou unií ohledně imigrace a státního rozpočtu. Na koalici se dohodlo populistické Hnutí pěti hvězd s levicovou Demokratickou stranou, do čela si vybrali nestraníka. Musí ještě získat důvěru senátorů, což se očekává.

Nová koaliční vláda italského premiéra Giuseppeho Conteho, na níž se dohodli dva dosavadní političtí rivalové Hnutí pěti hvězd (M5S) a středolevá Demokratická strana (PD), složila přísahu. Končí tak měsíční vládní krize, v níž hrozilo vypsání předčasných voleb. Nový kabinet musí ještě získat většinu obou komor parlamentu, hlasovat by se mělo začít v pondělí.

Do čela italské diplomacie míří třiatřicetiletý Luigi Di Maio. Nedostudovaného politika, který podle kolegů zachovává v každé situaci absolutní klid, dostal do funkce politický veletoč, kdy vyměnil koalici s nacionalisty za levici, a zamezil tak předčasným volbám. V nich by jeho Hnutí pěti hvězd totiž podle průzkumů hodně ztratilo. A pragmatismus předvedl i v osobních sporech; přestože jeho strana prosazovala imunitu poslanců, sám se za ni dvakrát schoval.

Italský premiér Giuseppe Conte podal svou demisi prezidentovi. Ten jej pověřil dočasným vedením vlády a od středy bude jednat se zástupci stran. Conte vedl koaliční vládu dvou stran: populistického Hnutí pěti hvězd a euroskeptické a protiimigrační Ligy. Spory mezi nimi se v poslední době vyhrotily a především Liga tlačila na konec kabinetu. Její preference totiž významně vzrostly, čehož chce využít v předčasných volbách. Hlasování se však nemusí konat, pokud vznikne nová koalice. Zadlužená Itálie v současnosti vede citlivá jednání s Evropskou komisí o svém rozpočtu na příští rok.

Italským Senátem neprošel návrh hlasovat ve středu o nedůvěře vládě, který prosazoval šéf vládní krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini. Informovala o tom agentura ANSA. Návrh přehlasovaly levicové strany – vládní Hnutí pěti hvězd, Demokratická strana a Svobodní a rovní. Debata o řešení současné vládní krize tak bude pokračovat příští týden. K vyslovení nedůvěry kabinetu stačí rozhodnutí kterékoli z rovnocenných komor italského parlamentu.

Italská vládní koalice odvrátila první velkou krizi. Rozpoutal ji spor o tunel pod Alpami, který má výrazně zkrátit cestu mezi Turínem a francouzským Lyonem. Hnutí pěti hvězd chtělo tendry na další fázi stavby zastavit, koaliční partneři z Ligy naopak na pokračování projektu trvají a varují před ztrátou stovek milionů eur z evropských dotací. Kabinet kompromis nakonec našel, o osudu tunelu ale rozhodnuto není.

Ve Francii začal proces s mluvčím hnutí žlutých vest Éricem Drouetem. Čelí obvinění z pořádání neohlášených protestů. Jde o druhý ostře sledovaný proces s členem hnutí během jednoho týdne. Ve středu odešel bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger od soudu s trestem jednoho roku vězení a osmnácti měsíců podmínky za útok na policisty, při kterém využil své boxerské zkušenosti.

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží, která vyústila v odvolání francouzského velvyslance, nemá obdoby od roku 1940, kdy Benito Mussolini vyhlásil válku Francii, píše agentura Reuters. Podle Paříže má dočasné opatření Římu jasně signalizovat, ať se nevměšuje do záležitostí Francie. Spor vygradovalo setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest. Politik svůj krok hájí, zdůraznil ale, že s Francií chce na vládní úrovni dál spolupracovat.

Italský vicepremiér a šéf protestního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio se v úterý v pařížském regionu setkal se zástupci žlutých vest. Francouzské ministerstvo zahraničí to označilo za další, nepřijatelnou provokaci a ve čtvrtek si předvolalo ke konzultacím svého velvyslance v Itálii. Hnutí žlutých vest od poloviny listopadu pořádá protesty proti hospodářské a sociální politice prezidenta Emmanuela Macrona.

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží se prohlubuje. Francie si po sérii ostrých výroků politiků z Apeninského poloostrova předvolala italského velvyslance. Italský ministr vnitra Matteo Salvini například obvinil Francouze, že Afriku obírají o bohatství, a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nazval „mizerným prezidentem“. Francouzská diplomacie to označila za „nepřijatelné“.