Provozovatel janovského mostu věděl od roku 2014 o riziku zřícení stavby. Informoval o tom list La Repubblica. Italská média zároveň napsala, že senzory, které měly Morandiho most sledovat, byly v roce 2015 sejmuty kvůli údržbě a už nebyly uvedeny do provozu. Podle prokuratury se provozovatel zřejmě snažil ušetřit na nákladech. Při pádu mostu zahynulo loni v srpnu 43 lidí.
Podle vyšetřovatelů systém senzorů nefungoval od roku 2015, kdy byly odstraněny kvůli pracím na silnici. Navzdory apelu ze strany expertů včetně milánské polytechnické univerzity k jejich opětovné instalaci již nedošlo.
Od té doby probíhaly pouze reflektometrické testy, které podle vyšetřovatelů k řádnému prošetření stavu mostu nemohly stačit. Jedná se o metodu, která zjišťuje poruchy stavebních i jiných materiálů pomocí odrazu paprsku.
Rizika byla známá
Vedení společnosti Autostrade per l'Italia (ASPI), která most provozuje a která spadá do holdingu Atlantia, dosud tvrdilo, že ji firma SPEA, jež ve skupině mimo jiné dohlíží na bezpečnost staveb, před žádným rizikem ohledně janovského mostu nevarovala.
Tomu ovšem podle médií protiřečí dokument, který policie zabavila v digitálním archivu holdingu. Příslušný dokument analyzující rizika vypracovala ASPI a probírala ho správní rada jak samotné společnosti, tak holdingu Atlantia. Věděli o něm rovněž zástupci vlády.
V rozmezí let 2014 až 2016 dokument uváděl, že hrozí zřícení mostu. V roce 2017 se hodnocení změnilo na „riziko ztráty stability“.
„Povedeme dál bitvu o to, aby Atlantia přišla o koncese na provozování dálnic,“ zopakoval ve čtvrtek šéf protestního Hnutí pěti hvězd z vládní koalice a nynější ministr zahraničí Luigi Di Maio, který byl v době neštěstí vicepremiérem.
Atlantia zachováním koncesí podmínila svou účast v záchraně zadlužených aerolinek Alitalia, napsala ANSA. Podle agentury Reuters se ovšem z chystaného konsorcia, jež mělo leteckou společnost v potížích převzít, v úterý stáhla.
Pád janovského mostu v srpnu 2018 byl jedním z nejhorších neštěstí svého druhu v moderních evropských dějinách. Do 45metrové hloubky se zřítila dvousetmetrová část mostu, zavěšená na nejzápadnějším ze tří vysokých pilířů.
Spolu s vozovkou spadly na skladiště, železnici a do rozvodněné řeky Polcevery více než tři desítky osobních a nákladních aut. Zemřelo 43 lidí. Mezi lidmi, kteří pád přežili, byl i český řidič kamionu.
V Janově už roste nová stavba
S demolicí zbytku mostu se začalo letos v únoru, v červenci pak pyrotechnici odstřelili poslední dva mohutné betonové pilíře. Už v červnu ale souběžně s demolicí začala stavba nového viaduktu, na 45 metrů vysoké nové pilíře dělníci začátkem října umístili první, 50 metrů dlouhou část mostovky, která bude po dokončení celkově měřit 1100 metrů.
Projekt mostu, který má podle jeho autora Renzo Piana připomínat loď, a evokovat tak slavnou mořeplaveckou historii přístavního města, má být hotov do konce dubna 2020. Rozpočet činí 202 milionů eur (5,2 miliardy korun).
