Jako hlavní příčina pádu části dálničního mostu v Janově se jeví koroze upínacích lan, která držela stavbu víc než padesát let. Vláda chce provozovatele dálnice připravit o koncesi. Pokud se prokáže, že firma zanedbávala údržbu, hrozí jí pokuta v přepočtu téměř čtyři miliardy korun.
Jak padal most v Janově? Zkorodovaná lana se zřejmě uvolnila, obří kusy betonu se postupně zřítily
Události ČT: V janovském mostě mohla zkorodovat lana (zdroj: ČT24)
Pád mostu stál život nejméně čtyři desítky lidí. Spekuluje se o dlouhodobé únavě konstrukce kvůli vytíženosti dálničního spoje přes Janov, působení větru a zemětřesení. Neštěstí se navíc stalo za silné bouře, kdy do mostu podle svědků udeřil blesk. To by ale podle expertů nemělo způsobit tak zásadní škody.
Nejpravděpodobnější variantou tak zůstává možnost, že byla poškozená závěsná ocelová lana, která pomáhala most držet. Na pylonech jsou všechna lana zakrytá betonem, který má sloužit jako ochrana proti korozi.
Zpravodaj ČT Mathé: Experti mluví o chybě v konstrukci či přetížení (zdroj: ČT24)
Beton a ocel ovšem reagují na různé teploty a zatížení různě – proto mohly vzniknout v betonu trhliny, do kterých se mohla dostat voda a lana pak začala korodovat. Most navíc leží blízko moře. A právě slanější vzduch korozi urychluje.
Tisková konference italského premiéra Conteho (zdroj: ČT24)
K pádu mostu tedy mohlo dojít tak, že se lana prohnula, případně zcela uvolnila a vypadla část, která se neměla o co opřít. Mezi dva úseky mostu, které drží 180metrová podpůrná lana, totiž stavbaři dali 36metrový úsek, jejž závěsná lana nedrží.
Zbývající kus mostovky nemohla lana samotná udržet, a proto praskla nebo se uvolnilo jejich kotvení. Zároveň se ale uvolnila velká síla, která zamířila na druhou stranu do pylonu, jenž se následně zřítil. Spadla tak asi dvě stě metrů dlouhá část mostu a s ní desítky aut.
Expert z ČVUT: Dnes je závěsů hodně, při zřícení jednoho se nic nestane (zdroj: ČT24)
Pokud jde o šanci na přežití, tak největší měli lidé v bezpečnějších vozech, kteří padali postupně s částmi mostu. Klíčový byl zároveň samotný dopad, což se týká i českého řidiče kamionu.
„Zřejmě byl na kraji toho propadu. Kdyby byl uprostřed, tak spadne dolů a následky by byly určitě horší,“ míní Jiří Straus z katedry kriminalistiky a forenzních disciplín při VŠFS. „Pokud by dopadl čelně nebo na kola, tak tam je víc bezpečnostních prvků, než kdyby padnul třeba na bok,“ vysvětlil expert.
Italská vláda viní z pádu dálničního mostu správce (zdroj: ČT24)