Nová koaliční vláda italského premiéra Giuseppeho Conteho, na níž se dohodli dva dosavadní političtí rivalové Hnutí pěti hvězd (M5S) a středolevá Demokratická strana (PD), složila přísahu. Končí tak měsíční vládní krize, v níž hrozilo vypsání předčasných voleb. Nový kabinet musí ještě získat většinu obou komor parlamentu, hlasovat by se mělo začít v pondělí.
Ve vládě je jednadvacet ministrů, třetinu z nich tvoří ženy. Hnutí pěti hvězd, které tvořilo předchozí koalici společně s protiimigrační Ligou, má deset ministerských resortů. Devět postů připadlo Demokratické straně.
Šéf M5S Luigi Di Maio je novým ministrem zahraničí a ve svých třiatřiceti letech je podle agentury AFP nejmladším šéfem italské diplomacie v historii. Šéf PD Nicola Zingaretti neměl zájem o žádný ministerský post, chce se soustředit na posílení své strany.
M5S si ponechala některá ministerstva, jež vedla už v minulém kabinetu s Ligou, například spravedlnost. Novým ministrem hospodářství země s třetí největší ekonomikou eurozóny se stal zástupce Demokratické strany Roberto Gualtieri.
Ministerstvo vnitra povede Luciana Lamorgeseová, která je bez politické příslušnosti a je považována za odbornici v otázkách migrace. Jedno křeslo dostala malá levicová strana Svobodní a rovní (LeU), jejíž vůdce Roberto Seranza se stal ministrem zdravotnictví. Díky podpoře této strany by měla koaliční vláda získat důvěru v obou rovnocenných komorách parlamentu.
Migrace a nový rozpočet
K nejsledovanějším otázkám v postupu nové vlády bude patřit migrační politika. Předchozí ministr vnitra Matteo Salvini, jehož nacionalistická strana Liga byla do začátku srpna 14 měsíců koaličním partnerem Hnutí pěti hvězd, prosazoval přísnou protiimigrační politiku. V rámci ní uzavírala Itálie přístavy lodím nevládních organizací s migranty. Od nové vlády se očekává, že bude v této otázce umírněnější.
Prvním úkolem nové vlády ale bude předložit parlamentu rozpočet na rok 2020, který musí poslat do Bruselu do poloviny října. Podle AFP v něm bude muset nová vláda najít přes 20 milionů eur úspor, aby splnila rozpočtová pravidla eurozóny, pokud se chce vyhnout zvyšování daně z přidané hodnoty. Itálii hrozí kvůli rostoucímu dluhu od Evropské komise disciplinární řízení, očekává se ale, že nová vláda najde smířlivější tón v jednání s EU, než byl tvrdý postoj minulého kabinetu.
Předchozí koaliční vláda se v Itálii rozpadla kvůli názorovým rozporům a snaze Salviniho vyvolat předčasné volby, v nichž chtěl využít narůstající popularity své strany k posílení moci.
Na nové koaliční vládě se dohodli dva političtí rivalové proto, aby zabránili předčasným volbám, které by podle průzkumů vyhrála nacionalistická pravice. Podle analytiků tato vláda zřejmě nevydrží až do řádných voleb, které se mají konat nejpozději v květnu 2023. Od roku 1946 měla Itálie přes šest desítek kabinetů.
