Giuseppe Conte

V Itálii se konaly předčasné parlamentní volby. Největší šanci na úspěch má blok pravicových stran, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Tento scénář naznačují i první odhady po uzavření volebních místností z pozdního nedělního večera. Vůdkyně pravicových Bratrů Itálie Giorgia Meloniová by se mohla stát první italskou premiérkou. První předběžné výsledky se očekávají v pondělí ráno.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

Obě komory italského parlamentu se 24. ledna sejdou k volbě prezidenta. Jasný favorit zatím není. Často se v médiích objevuje jméno současného premiéra Maria Draghiho. Bez šancí však podle pozorovatelů není ani odsouzený a v řadě skandálů namočený politik Silvio Berlusconi.

Italští poslanci podle očekávání vyslovili důvěru vládě ekonoma Maria Draghiho, kterou tvoří 15 politiků z levicových i pravicových stran a devět nestraníků, včetně premiéra. Pro hlasovalo 535 poslanců, 56 bylo proti a pět se zdrželo, informovala televize SkyTG24. O den dříve dostala vláda širokou podporu i v Senátu. Přísahu složil kabinet už v sobotu.

Itálie má novou vládu. Slavnostní přísahu v sobotu do rukou prezidenta Sergia Mattarelly složil kabinet pod vedením bývalého šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Členy vlády, která požádá příští týden obě komory parlamentu o důvěru, je 15 politiků a osm nestranických odborníků.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sestavil novou italskou vládu. Její složení potvrdil prezident republiky Sergio Mattarella. Nový kabinet složí přísahu v sobotu v poledne. Podle italského tisku vláda předstoupí před parlament na začátku příštího týdne.

Členové italského Hnutí pěti hvězd (M5S) ve čtvrtek schválili podporu nové vládě premiéra Maria Draghiho. Pro podporu se vyjádřilo zhruba šedesát procent hlasujících, napsala agentura Reuters. Proti bylo čtyřicet procent účastníků. Hnutí pěti hvězd má v obou komorách parlamentu nejpočetnější kluby. Hlasování bylo poslední překážkou pro vznik Draghiho vlády. Draghi by měl podle italského tisku oficiálně oznámit vznik nového kabinetu v pátek či o víkendu.

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho sestavením nové italské vlády. Bývalý guvernér začne jednat s parlamentními kluby a výsledky rozhovorů se očekávají do několika dnů, předesílá agentura ANSA.

Jednání s cílem obnovit italskou vládní koalici zkrachovala, uvedl v úterý bývalý premiér Matteo Renzi ze strany Živá Itálie. Prezident Sergio Mattarella vyzval strany zastoupené v parlamentu, aby rychle podpořily novou vládu, jež by zemi provedla obdobím pandemie. Hlava státu chce ve středu pověřit sestavením vlády bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Italský premiér Giuseppe Conte podle očekávání předal prezidentovi svou demisi, píše agentura Reuters. Sergio Mattarella zahájí konzultace se zástupci politických stran o nové vládní koalici ve středu odpoledne.

Italský premiér Giuseppe Conte v úterý rezignuje, což automaticky znamená demisi celého kabinetu. Conte svůj úmysl oficiálně oznámí na úterním zasedání vlády, které začne v 09:00 SEČ. Následovně předá demisi prezidentovi republiky Sergiovi Mattarellovi, stojí v tiskovém prohlášení kabinetu. Italská vláda končí poté, co minulý týden ztratila v Senátu absolutní většinu kvůli odchodu jedné z koaličních stran.

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Giuseppeho Conteho. Ten burcoval senátory, aby kabinet zejména s ohledem na krizovou situaci související s pandemií covidu-19 podpořili. Politickou krizi v zemi vyvolalo minulý týden rozhodnutí expremiéra Mattea Renziho a jeho malé koaliční strany Živá Itálie (IV) z vlády odejít.

Italská vláda se v době koronavirové pandemie zmítá v krizi. Její ústřední postavou je někdejší premiér Matteo Renzi, jenž dnes šéfuje koaliční straně, které aktuální průzkumy přisuzují jen tříprocentní podporu. Přesto právě tento politik zaskočil zemi krokem, v jehož důsledku může padnout celý kabinet. Podle černého scénáře by mohly dokonce hrozit i předčasné volby.

V některých zemích Evropské unie začalo v neděli koordinované očkování proti covidu-19 vakcínou společností Pfizer a BioNTech. První dávku dostali zdravotníci, senioři či politici v Itálii, Rakousku, Španělsku, Polsku nebo Litvě. Distribuce vakcíny z belgické výrobny začala v pátek a v sobotu, některé unijní státy zahájily očkování okamžitě, například Maďarsko či Slovensko.

Tuzemská zimní střediska se obezřetně připravují na nadcházející lyžařskou sezonu. Zájem Čechů o pobyt na horách je už teď značný, zůstává ale nejasné, jaká omezení do hor přinese boj s koronavirem; protipandemický systém (PES) s chodem lyžařských resortů nepočítá a podle vlády získají skiareály pravidla na míru. Jasno o nich bude v příštím týdnu.

Premiéři Itálie, Španělska, Řecka a Malty žádají, aby součástí nové migrační a azylové politiky Evropské unie bylo i přerozdělování uprchlíků do všech členských zemí. O dokumentu, který zaslali Evropské komisi Giuseppe Conte, Pedro Sánchez, Kyriakos Mitsotakis a Robert Abela, ve středu informovala španělská média. Podle nich návrh Evropské komise, který byl zveřejněn v září, nenalezl rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Přesídlení není součástí návrhu komise, část členských zemí včetně Česka ho totiž odmítá.

Italská vláda chce, aby lyžařská střediska v Alpách zůstala kvůli koronaviru přes Vánoce a Nový rok zavřená, a plánuje přesvědčit i další alpské země, aby alespoň do ledna na své sjezdovky lyžaře také nepouštěly. Italský premiér o tom v úterý jednal s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Francie oznámila, že lyžování přes Vánoce nejspíš také neumožní, Rakousko chce v případě uzavření středisek získat finanční kompenzace pro jejich provozovatele.

Na Slovensku se během uplynulého víkendu nechalo otestovat na koronavirus přes 110 tisíc lidí, dva a půl tisíce z nich bylo nakažených. Lidé se mohli nechat otestovat ve 450 obcích a městech. Výrazně ale klesl zájem o testování, a to zhruba na třetinu úrovně z uplynulých kol, řekl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Země Evropské unie se pomalu chystají na rozvolňování, i když jenom velmi opatrně. Před Vánocemi chce většinu obchodů otevřít Francie nebo Belgie.

Evropské země pokračují v zavádění opatření proti šíření koronaviru. Většina území Portugalska je od středy v uzávěře, v Maďarsku začíná platit stav nouze a zákaz nočního vycházení. Nové restrikce zavádí také Nizozemsko, očekává se oznámení nových opatření v Polsku. Od čtvrtka zpřísní omezení i Itálie a od soboty Polsko.

Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.

Belgie zprovoznila letecký most do sousedního Německa pro pacienty s covidem-19. Učinila tak v reakci na překotný nárůst počtu hospitalizovaných po nákaze koronavirem a kvůli hrozícímu vyčerpání nemocničních kapacit. Epidemie se však rychle šíří i v Německu. Experti varují, že pokud se trend nepodaří změnit, může být kolem Vánoc až 400 tisíc nově nakažených denně. Nová opatření začala platit v Rakousku. Země uzavřela restaurace, bary nebo muzea, mimo provoz jsou i lyžařská střediska.

Čím dál více evropských zemí se kvůli rostoucím počtům lidí nakažených koronavirem vydává cestou restrikcí, opatření v pondělí podstatně zpřísnilo například Německo, Belgie nebo švýcarský kanton Ženeva. Řecko se rozhodlo uzavřít do karantény sever země a na některých letištích pozastavilo lety. Vyhlášení nových restrikcích se čeká i u dalších zemí, včetně Itálie, která byla nejvíce postiženou evropskou oblastí na jaře.

V Itálii, kterou koronavirus v zimě zasáhl jako první evropskou zemi, se epidemie znovu šíří nebezpečně rychle. Za poslední den v zemi přibylo přes 31 tisíc nových případů. Vláda zpřísňuje opatření a zavádí částečné zákazy vycházení. Tentokrát se ale její kroky setkávají s velkými protesty. Úřady přesto nevylučují nutnost nové celostátní uzávěry.

Španělská vláda v neděli na mimořádné schůzce schválila kvůli nárůstu počtu případů nového koronaviru na dva týdny nouzový stav, schválila také zakáz cestování mezi autonomními regiony s výjimkou nutných cest, například do práce, a zákaz nočního vycházení. Informoval o tom deník El País. V Itálii, kde se v noci na neděli střetli odpůrci opatření s policií, vláda ještě zpřísnila opatření proti šíření nového koronaviru. Bary a restaurace budou muset od pondělí zavřít už v šest večer, zcela se zavřou divadla a kina.