Tuzemská zimní střediska se obezřetně připravují na nadcházející lyžařskou sezonu. Zájem Čechů o pobyt na horách je už teď značný, zůstává ale nejasné, jaká omezení do hor přinese boj s koronavirem; protipandemický systém (PES) s chodem lyžařských resortů nepočítá a podle vlády získají skiareály pravidla na míru. Jasno o nich bude v příštím týdnu.
V Česku v současnosti kvůli nouzovému stavu a síti protipandemických opatření fungují přísná sociální i volnočasová omezení. Ta se snaží limitovat množství lidí na jednom místě tak, aby se zabránilo šíření nákazy – sportoviště nevyjímaje. Povolit provoz lyžařských areálů proto bude muset ministerstvo zdravotnictví a epidemiologové.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se už ve čtvrtek dal slyšet, že pro zimní areály vznikne speciální balíček opatření čili „manuál, který se bude týkat režimu na lanovkách, ve frontách, půjčoven, včetně drobných občerstvení a hospůdek, které na sjezdovkách jsou“. A protože má Havlíček ve vládě zastupovat zájmy obchodníků, snaží se podle svých slov pro epidemiology najít řešení, které nakonec bude přijatelné.
Návrhy zimních středisek
Asociace zimních středisek už nyní upozorňuje na možné legislativní nástrahy, protože zatímco lanové dráhy jsou klasifikovány jako hromadná doprava (a měla by se na ně vztahovat stejná omezení), vleky jsou už jen obyčejná provozovna. Asociace proto míní, že je třeba pravidla pro obojí sjednotit, a také upřesnit definici venkovního sportoviště, aby skiareály mohly fungovat v jednom celku.
Současně také navrhuje řadu preventivních opatření:
- Povinné budou roušky či šátky na ochranu úst a nosu.
- U pokladen a na nástupištích budou označeny rozestupy. Výjimky budou pro členy jedné domácnosti a samozřejmě při sjíždění sjezdovky.
- Střediska budou zajišťovat hygienickou údržbu vnitřních i vnějších prostorů, kabiny lanovek budou častěji větrat, počítají s kontrolou zakrytí dýchacích cest návštěvníků, které bude doporučováno.
- Na dodržování hygienických opatření se bude více dbát i v půjčovnách sportovních potřeb, například dezinfekcí materiálů.
Podle ředitele asociace Libora Knota také resorty rozšiřují možnosti on-line nákupů i plateb. Úpravy se dočká organizace v lyžařských školách i pojetí zábavních akcí, ministrům pak mají střediska navrhnout počty lidí pro lanovky a vleky.
V souladu se zbytkem Unie
„Pokud lidé vyjedou z měst do přírody, nemusí to být na škodu, ale nesmí samozřejmě dojít k žádnému průšvihu,“ dodává ministr Havlíček. V první vlně šíření nákazy Evropou totiž nesla značný podíl na roznesení koronaviru právě kumulace lidí v lyžařských střediscích v italské Lombardii.
Pro Česko proto bude evropský rozměr tentokrát důležitý hned dvakrát. Zaprvé se při přípravě zimního balíčku chce inspirovat opatřeními, která mají Rakušané nebo Švýcaři (obě země na sjezdovkách uplatňují roušky a rozestupy), za druhé chce svůj postup s dalšími členy Evropské unie sjednotit.
„Neumím si představit, že by se Česká republika chovala v rozporu s tím, co doporučí ostatní evropské země nejen proto, že by to z mého pohledu nebylo korektní, ale také z toho, že v tu chvíli by do našich hor zamířili všichni ti, kteří nemohou do jiných, a to by nebylo dobře,“ podotýká ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Unijní země ovšem v současnosti neumějí najít shodu. Italský premiér Giuseppe Conte opakovaně žádá, aby se lyžování kvůli pandemii v celé Evropské unii zakázalo, a to přinejmenším do ledna. Podporu má i u státníků z dalších zemí s alpskými resorty – francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či bavorského premiéra Markuse Södera – hlavu si ale staví Vídeň.
Rakouský premiér Sebastian Kurz zavření zimních Alp odmítá. A v případě, že by k uzavření došlo, požadoval by kompenzace. Země má za to, že stačí nosit roušky v interiérech, dodržovat rozestupy a zabránit sdružování lidí v horských barech. Za dostatečné považuje roušky a rozestupy také Švýcarsko.
Česko jako náhrada za Alpy?
„Vyčkáváme, jak vyjednávání dopadnou. Ve všech zemích se vyjednává mezi lyžařskými středisky a úřady i na úrovni jednotlivých vlád. Stále věříme, že se podaří nastavit taková pravidla, že bude možné, aby se lanovky rozjely,“ komentoval současnou situaci v Devadesátce ČT24 mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.
Nejasnosti kolem alpských resortů jsou naopak v zásadě pozitivní zprávou pro cestovní kanceláře, které se zaměřují na Česko; předseda sekce domácího ruchu Asociace cestovních kanceláří Petr Krč má za to, že mohou přimknout české klienty k tuzemským areálům.
„Klientela má velký zájem o tuzemskou dovolenou, ale s rezervací otálí a čeká na rozhodnutí vlády, kdy se situace rozvolní tak, aby měl klient jistotu realizace svých požadavků. Poptávka bude minimálně stejná nebo vyšší jako v loňském roce. Lyžování v Alpách je ohroženo a možností dobře si zalyžovat výrazně ubyde. Česká klientela bude směřovat do českých hor,“ soudí.
Bookovat zavřené hotely
Vysokou poptávku hlásila v uplynulých dnech především Šumava, a to přesto, že jsou české hotely už od 22. října zavřené. Jak na Šumavě, tak v Krkonoších ale věří, že sezonu aspoň trochu zlepší zimní dovolené konce kalendářního roku.
„Zaznamenáváme mírný růst nezávazných poptávek po ubytování,“ řekl majitel špindlerovského ubytovacího portálu Martin Jandura. „Vůbec si nepřipouštíme, že by u nás měla zimní dovolená zkolabovat. Podniky jsou velmi dobře připravené. Vidíme v tom šanci dohnat stagnaci potom, co podzimní pobyty odpadly,“ dodává Krč z Asociace cestovních kanceláří.
Podle protiepidemického systému PES se hotely budou moci otevřít při třetím stupni rizika. Od pondělí v Česku platí čtvrtý stupeň z pětibodové škály.
Sněžná děla už se rozjela
Do modernizace svých provozů investovala česká lyžařská střediska před začátkem zimy tři čtvrtě miliardy korun. Například na sjezdovkách ve Špindlerově Mlýně kvůli teplému počasí přírodní sníh zatím nahrazuje ten ze sněžných děl, zasněžuje se i v Orlických horách. A na šumavské Kvildě už u sjezdovky postavili i prvního sněhuláka, i když sněhu je jen poskrovnu.
„Čekáme na něj,“ dodává starosta Václav Vostradovský. „A jsme na něj připraveni.“
