Lombardie

Zatímco na Sicílii hoří, severní části Itálie zasáhly v důsledku cyklony Poppea přívalové deště a silný vítr. S vodou v ulicích se potýkal Janov nebo přístavní Terst. Pobřeží Sardinie zažilo až sedmimetrové vlny a na vrcholcích Dolomit napadlo 15 centimetrů sněhu. Sesuvy půdy zablokovaly železniční dopravu mezi Itálií a Francií a zkomplikovaly i tu silniční. Bleskové povodně trápí i alpské regiony Rakouska. Toky v Tyrolsku a Salcbursku rozvodnily přívalové srážky, které oblast zasáhly během silných bouřek. Vydatné deště hlásí i Slovinsko.

Italské ministerstvo vnitra pochybilo při přidělování mandátů po nedělních parlamentních volbách. Chyba se týkala zhruba poloviny z osmadvaceti sněmovních vícemandátových obvodů a třicítky kandidátů. O špatných výpočtech informuje deník Corriere della Sera. Někteří politici tak v novém parlamentu nezasednou, poměr mezi silami v dolní komoře se ale ani po úpravě výsledků nezmění.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

Severní Itálii zasáhly v pondělí extrémně silné srážky. Nejvyšší stupeň varování kvůli nim vyhlásili v Piemontu, Lombardii a také Ligurii, kde za 24 hodin naměřili 927 milimetrů srážek. Za hodinu tam napršelo 181 milimetrů, což je nový italský rekord. Oblast se potýká se záplavami a sesuvy půdy, zraněné či mrtvé úřady nehlásí.

Extrémní déšť v oblasti Komského jezera v italské Lombardii způsobil na několika místech sesuvy půdy. Hasiči museli provést přes šedesát záchranných operací. Během sesuvů nedošlo ke ztrátám na životech ani k závažným zraněním. Nejvíce zasaženou oblastí se stalo městečko Brienno, kde ve svých domovech zůstalo uvězněno přes padesát osob. V obci došlo i k úniku plynu. Zemědělská organizace Coldiretti uvádí, že dle jejich statistik v Itálii dochází stále častěji k přívalovým dešťům a krupobití. V posledních letech začíná být běžné, že z nebe padají ledové hrudky větší než tenisové míčky.

Britský systém testování a trasování covidu-19, který zemi vyšel na 23 miliard liber (704 miliard korun), neměl jasný pozitivní dopad na vývoj epidemie, uvedl výbor pro veřejné finance britského parlamentu. Kritizoval také „nemyslitelné“ náklady projektu. V Itálii představili speciální vlak pro přepravu pacientů s covidem-19. Ukrajina se potýká s neochotou lidí nechat se očkovat. Černá Hora požádala EU a NATO o pomoc.

Tuzemská zimní střediska se obezřetně připravují na nadcházející lyžařskou sezonu. Zájem Čechů o pobyt na horách je už teď značný, zůstává ale nejasné, jaká omezení do hor přinese boj s koronavirem; protipandemický systém (PES) s chodem lyžařských resortů nepočítá a podle vlády získají skiareály pravidla na míru. Jasno o nich bude v příštím týdnu.

Čím dál více evropských zemí se kvůli rostoucím počtům lidí nakažených koronavirem vydává cestou restrikcí, opatření v pondělí podstatně zpřísnilo například Německo, Belgie nebo švýcarský kanton Ženeva. Řecko se rozhodlo uzavřít do karantény sever země a na některých letištích pozastavilo lety. Vyhlášení nových restrikcích se čeká i u dalších zemí, včetně Itálie, která byla nejvíce postiženou evropskou oblastí na jaře.

V Itálii, kterou koronavirus v zimě zasáhl jako první evropskou zemi, se epidemie znovu šíří nebezpečně rychle. Za poslední den v zemi přibylo přes 31 tisíc nových případů. Vláda zpřísňuje opatření a zavádí částečné zákazy vycházení. Tentokrát se ale její kroky setkávají s velkými protesty. Úřady přesto nevylučují nutnost nové celostátní uzávěry.

V evropských zemích začínají platit nová opatření, jež mají zpomalit šíření koronavirové pandemie. Další země přísnější opatření oznamují. Polsko od soboty zavře restaurace a bary a zpřísní pravidla pro setkávání lidí. Bavorsko od pátku začne vyžadovat negativní PCR test pro pendlery, kteří přijíždějí mimo jiné z České republiky. Řada evropských zemí zavádí omezení vycházení v noci či přes den.

Britský premiér Boris Johnson ohlásil zavedení přísnějších restrikcí v boji s koronavirovou nákazou v manchesterské metropolitní oblasti na severu Anglie. Učinil tak přesto, že se s místní politickou reprezentací nedohodl na kompenzacích pro místní firmy, které nová opatření postihnou. Situace se vyvíjí i v dalších evropských zemích. Dva italské regiony chystají zavést noční zákaz vycházení, přibývá uzávěr i ve Španělsku. V karanténě je bavorský kraj Berchtesgaden.

Itálie v rámci opatření proti šíření koronaviru zavedla povinné nošení roušek i na veřejnosti. Přísné omezení si vyžádaly rostoucí počty nových případů covidu-19, země totiž byla na jaře jednou z vůbec nejhůře postižených na světě. Jako první také nařídila plošnou celostátní karanténu. Přísná opatření přitom řídí tamní premiér Giuseppe Conte, což mu mezi Italy vyneslo značnou popularitu.

V Itálii budí obavy negativní dopady koronavirové pandemie na ekonomiku, obzvlášťě na důležité odvětví cestovního ruchu. Turisté totiž se svým návratem po krizi nespěchají, a to i kvůli hygienickým opatřením, které v zemi platí. V Itálii zemřelo s covidem-19 už více než 35 tisíc lidí, v posledních týdnech se ale situace stabilizovala.

Pandemií silně zasažená Itálie se dál vrací k běžnému životu. Po téměř třech měsících mohou její obyvatelé opět volně cestovat mezi regiony, což kvůli covidu-19 mohli dosud jen ve výjimečných a zdůvodněných případech. Itálie také od středy znovu otevírá hranice. Rakousko pak od čtvrtka zruší kontroly na svých hranicích s výjimkou těch s Itálií, pro cestu do země už nebude potřeba ani negativní test na koronavirus.

Počet obětí onemocnění COVID-19 v nejhůře zasaženém italském regionu Lombardii vzrostl o 381 na 7199. Jde o nejmenší denní přírůstek od 25. března. Počet infikovaných se v Lombardii zvýšil o 1047 lidí, nyní jich zde je přes 43 tisíc. Naopak počty obětí dál rychle rostou ve Velké Británii, během pondělka zemřelo 381 lidí, což je nárůst o 27 procent. Nyní je v zemi 1789 mrtvých. Podle britského statistického úřadu ale může být celková bilance obětí nákazy až o čtvrtinu vyšší. Vláda totiž započítává jen osoby, které s nemocí COVID-19 zemřely v nemocnici.

Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, napsala agentura Reuters. Jiní odborníci ale tuto hypotézu odmítají.

Epidemie koronaviru v Itálii nejhůře zasáhla provincii Bergamo. Svět obletěly snímky z přetížené nemocnice v Ponte San Pietro, kde se v márnici rychle hromadí rakve. S jejich odvozem pomáhá armáda. Stejná situace je v kostelech a v domovech nakažených, zaměstnanci pohřebních služeb totiž nestíhají oběti ukládat k věčnému odpočinku, píše britský Guardian. Někteří pracovníci sami onemocněli a trpí i příbuzní obětí, kteří za svými blízkými nemohou do nemocnic, natož jim dopřát důstojný pohřeb.

Opatření zavedená v Itálii v souvislosti s šířením koronaviru vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Informovali o tom odborníci z evropského programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Změny jsou patrné především na severu Itálie, který patří ke světovým oblastem, jež byly pandemií nové nákazy postiženy nejvíce.

Itálie zůstává už druhým dnem v karanténě. Tradičně přeplněná centra měst, jako jsou Benátky, Milán nebo Řím, zejí prázdnotou a život v nich se zpomalil. Někteří Italové přirovnávají situaci k opatřením, jaká zažili za války. Lidé stojí fronty před obchody, zároveň se ale mezi sebou snaží udržet bezpečnou vzdálenost. Premiér Giuseppe Conte zvažuje, že pro Lombardii, která hlásí nejvíc pacientů s koronavirem, zavede ještě přísnější režim. Ten by znamenal uzavření úřadů, obchodů a zastavení veřejné dopravy.

Vzpoura ve vězení v italské Modeně, která vypukla v neděli odpoledne kvůli opatřením proti šíření koronaviru, má už osm obětí. Podle BBC se nejméně dva vězni předávkovali drogami. Kromě Modeny propukly nepokoje v sedmadvaceti zařízeních v Itálii.

Oblast s 16 miliony obyvatel v severní Itálii se na čtyři týdny odřízla od světa, opustit ji mohou jen turisté, kteří se vracejí domů. Italský premiér v noci na neděli podepsal dekret, který znamená izolaci Lombardie a některých provincií v sousedních regionech, odkud nesmí nikdo přijíždět ani je opustit. Itálie je v Evropě zemí nejhůře zasaženou nákazou novým koronavirem. Podle údajů italské civilní obrany bylo v zemi k nedělnímu podvečeru 7375 nakažených a 366 obětí nemoci COVID-19, z toho 257 mrtvých je jen v Lombardii.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 109 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Zatímco v Číně epidemie zpomaluje, Itálie dala do karantény 16 milionů lidí, v Německu i Francii je už více než tisíc nakažených. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze je jen otázku času, než k podobně přísným opatřením, jako jsou ta italská, přistoupí i další země EU.

Testy v neděli potvrdily koronavirus u dalších šesti lidí. Čtyři z nich byli lyžovat v Itálii, jeden se od nich nakazil po návratu a zatím poslední potvrzený nemocný má spojitost s případy z Bostonu. Celkem v Česku onemocnělo 32 lidí, tato bilance je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pro víkend konečná, žádné laboratoře už ve večerních hodinách netestují.