Sucho v Itálii nabývá hrozivých rozměrů. Nasněžilo málo, není dost vody ani v nádržích

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

Zpráva Evropské komise varuje, že sucho v severní Itálii během prvních tří měsíců roku nabralo nevídané rozměry. Vychází z dat Globální observatoře sucha v rámci služby Copernicus Emergency Management Service. 

Od prosince nebyly v severní Itálii téměř žádné srážky, konstatuje zpráva. V důsledku toho se jen málo vody zadrželo v podobě sněhu. V kombinaci s mírnými zimními teplotami to vedlo k nízké vlhkosti půdy a také k nízkému stavu vody v nádržích a jezerech. Současně meteorologové zaznamenali výjimečnou zimní anomálii – letošní zima byla v Itálii o +2,1 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr za posledních třicet let. Srážek bylo proti průměru méně o 65 procent. Vědci uvedli, že se taková kombinace mírné a suché zimy v Lombardii, Piemontu a jižním Švýcarsku za posledních nejméně třicet let nevyskytla.

Výrazně sušší počasí než je obvyklé se navíc předpovídá i v nadcházejících měsících, což vyvolává obavy z vývoje současného sucha, které by se mohlo stát extrémním.

Vody je málo už na jaře

Už na začátku března byl nedostatek vody v řece Pád – na několika úsecích tohoto důležitého toku je už voda mělká.  V důsledku toho jsou již nyní některé úseky hodnoceny jako úseky s extrémním hydrologickým suchem, další se silným nebo mírným hydrologickým suchem.

Koncem února dosahovaly zásoby vody ve sněhu v celých italských Alpách přibližně čtyřiceti procent průměrného stavu. Extrémně nízká akumulace sněhu zejména v jižních Alpách u meteorologů, zemědělců i energetiků vyvolává obavy, protože odtávající sníh je hlavním zdrojem vody pro Pád. To zase pravděpodobně zvýší nebezpečí výskytu hydrologického sucha v nadcházejících měsících.

Dopady na zemědělství

Deficit srážek a teplejší počasí způsobily na většině území severní Itálie nižší než průměrnou vlhkost půdy, a to ještě před zahájením vegetačního období. To znamená, že problém se suchem se pravděpodobně ještě prohloubí, jakmile rostliny začnou vodu ze země čerpat.

Vodní stres u rostlin snižuje jejich výnosový potenciál a podle italských zemědělců je proto naléhavě zapotřebí dlouhodobějšího deště. Nejen proto, aby se zabránilo dalšímu snížení výnosového potenciálu, ale také proto, aby se podpořilo hnojení a umožnily se dobré podmínky pro setí jarních plodin.

Vědci varují, že dostupnost vody pro zavlažování bude v Itálii nižší než obvykle. Pokud se současný deficit nepodaří snížit vydatnými srážkami, dojde pravděpodobně k vyšší konkurenci o vodu mezi jednotlivými odvětvími, ale i přímo v rámci zemědělského sektoru.

Nízká hladina řeky Pád vytváří i další problémy a obavy v její deltě. Je-li vody nedostatek, podporuje to pronikání mořské vody do vnitrozemí. A tato slaná voda také ohrožuje růst rostlin – tento jev může dále prohloubit ztráty v zemědělství.

Dopad sucha na výrobu energie

Objem vody v italských vodních nádržích byl na konci března na svém historickém minimu nejméně od roku 1970. V polovině března byla hodnota akumulované energie v italských nádržích pouze na úrovni 28,2 procent celkové zásobní kapacity. Jde o rekord, ve stejném období to bylo historicky doposud nejméně 30,4 procent.

„Současná nízká hladina vody v italských vodních nádržích může ještě zhoršit již tak obtížnou situaci, v níž se nachází italský trh s elektřinou, který již nyní zažívá rekordní velkoobchodní ceny v důsledku geopolitických faktorů,“ varuje zpráva.

Co s tím?

Sledování vývoje sucha v následujících měsících bude zásadní pro přesné posouzení jeho dopadu a zejména pro případné zahájení příprav opatření. Pokud nebudou zavedeny účinné strategie pro zmírnění dopadů, klimatické modely naznačují, že se změnou klimatu se v příštích desetiletích zvýší riziko opakujících se závažných až extrémních projevů sucha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...