Sucho v Itálii nabývá hrozivých rozměrů. Nasněžilo málo, není dost vody ani v nádržích

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

Zpráva Evropské komise varuje, že sucho v severní Itálii během prvních tří měsíců roku nabralo nevídané rozměry. Vychází z dat Globální observatoře sucha v rámci služby Copernicus Emergency Management Service. 

Od prosince nebyly v severní Itálii téměř žádné srážky, konstatuje zpráva. V důsledku toho se jen málo vody zadrželo v podobě sněhu. V kombinaci s mírnými zimními teplotami to vedlo k nízké vlhkosti půdy a také k nízkému stavu vody v nádržích a jezerech. Současně meteorologové zaznamenali výjimečnou zimní anomálii – letošní zima byla v Itálii o +2,1 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr za posledních třicet let. Srážek bylo proti průměru méně o 65 procent. Vědci uvedli, že se taková kombinace mírné a suché zimy v Lombardii, Piemontu a jižním Švýcarsku za posledních nejméně třicet let nevyskytla.

Výrazně sušší počasí než je obvyklé se navíc předpovídá i v nadcházejících měsících, což vyvolává obavy z vývoje současného sucha, které by se mohlo stát extrémním.

Vody je málo už na jaře

Už na začátku března byl nedostatek vody v řece Pád – na několika úsecích tohoto důležitého toku je už voda mělká.  V důsledku toho jsou již nyní některé úseky hodnoceny jako úseky s extrémním hydrologickým suchem, další se silným nebo mírným hydrologickým suchem.

Koncem února dosahovaly zásoby vody ve sněhu v celých italských Alpách přibližně čtyřiceti procent průměrného stavu. Extrémně nízká akumulace sněhu zejména v jižních Alpách u meteorologů, zemědělců i energetiků vyvolává obavy, protože odtávající sníh je hlavním zdrojem vody pro Pád. To zase pravděpodobně zvýší nebezpečí výskytu hydrologického sucha v nadcházejících měsících.

Dopady na zemědělství

Deficit srážek a teplejší počasí způsobily na většině území severní Itálie nižší než průměrnou vlhkost půdy, a to ještě před zahájením vegetačního období. To znamená, že problém se suchem se pravděpodobně ještě prohloubí, jakmile rostliny začnou vodu ze země čerpat.

Vodní stres u rostlin snižuje jejich výnosový potenciál a podle italských zemědělců je proto naléhavě zapotřebí dlouhodobějšího deště. Nejen proto, aby se zabránilo dalšímu snížení výnosového potenciálu, ale také proto, aby se podpořilo hnojení a umožnily se dobré podmínky pro setí jarních plodin.

Vědci varují, že dostupnost vody pro zavlažování bude v Itálii nižší než obvykle. Pokud se současný deficit nepodaří snížit vydatnými srážkami, dojde pravděpodobně k vyšší konkurenci o vodu mezi jednotlivými odvětvími, ale i přímo v rámci zemědělského sektoru.

Nízká hladina řeky Pád vytváří i další problémy a obavy v její deltě. Je-li vody nedostatek, podporuje to pronikání mořské vody do vnitrozemí. A tato slaná voda také ohrožuje růst rostlin – tento jev může dále prohloubit ztráty v zemědělství.

Dopad sucha na výrobu energie

Objem vody v italských vodních nádržích byl na konci března na svém historickém minimu nejméně od roku 1970. V polovině března byla hodnota akumulované energie v italských nádržích pouze na úrovni 28,2 procent celkové zásobní kapacity. Jde o rekord, ve stejném období to bylo historicky doposud nejméně 30,4 procent.

„Současná nízká hladina vody v italských vodních nádržích může ještě zhoršit již tak obtížnou situaci, v níž se nachází italský trh s elektřinou, který již nyní zažívá rekordní velkoobchodní ceny v důsledku geopolitických faktorů,“ varuje zpráva.

Co s tím?

Sledování vývoje sucha v následujících měsících bude zásadní pro přesné posouzení jeho dopadu a zejména pro případné zahájení příprav opatření. Pokud nebudou zavedeny účinné strategie pro zmírnění dopadů, klimatické modely naznačují, že se změnou klimatu se v příštích desetiletích zvýší riziko opakujících se závažných až extrémních projevů sucha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...