Sucho v Itálii nabývá hrozivých rozměrů. Nasněžilo málo, není dost vody ani v nádržích

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

Zpráva Evropské komise varuje, že sucho v severní Itálii během prvních tří měsíců roku nabralo nevídané rozměry. Vychází z dat Globální observatoře sucha v rámci služby Copernicus Emergency Management Service. 

Od prosince nebyly v severní Itálii téměř žádné srážky, konstatuje zpráva. V důsledku toho se jen málo vody zadrželo v podobě sněhu. V kombinaci s mírnými zimními teplotami to vedlo k nízké vlhkosti půdy a také k nízkému stavu vody v nádržích a jezerech. Současně meteorologové zaznamenali výjimečnou zimní anomálii – letošní zima byla v Itálii o +2,1 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr za posledních třicet let. Srážek bylo proti průměru méně o 65 procent. Vědci uvedli, že se taková kombinace mírné a suché zimy v Lombardii, Piemontu a jižním Švýcarsku za posledních nejméně třicet let nevyskytla.

Výrazně sušší počasí než je obvyklé se navíc předpovídá i v nadcházejících měsících, což vyvolává obavy z vývoje současného sucha, které by se mohlo stát extrémním.

Vody je málo už na jaře

Už na začátku března byl nedostatek vody v řece Pád – na několika úsecích tohoto důležitého toku je už voda mělká.  V důsledku toho jsou již nyní některé úseky hodnoceny jako úseky s extrémním hydrologickým suchem, další se silným nebo mírným hydrologickým suchem.

Koncem února dosahovaly zásoby vody ve sněhu v celých italských Alpách přibližně čtyřiceti procent průměrného stavu. Extrémně nízká akumulace sněhu zejména v jižních Alpách u meteorologů, zemědělců i energetiků vyvolává obavy, protože odtávající sníh je hlavním zdrojem vody pro Pád. To zase pravděpodobně zvýší nebezpečí výskytu hydrologického sucha v nadcházejících měsících.

Dopady na zemědělství

Deficit srážek a teplejší počasí způsobily na většině území severní Itálie nižší než průměrnou vlhkost půdy, a to ještě před zahájením vegetačního období. To znamená, že problém se suchem se pravděpodobně ještě prohloubí, jakmile rostliny začnou vodu ze země čerpat.

Vodní stres u rostlin snižuje jejich výnosový potenciál a podle italských zemědělců je proto naléhavě zapotřebí dlouhodobějšího deště. Nejen proto, aby se zabránilo dalšímu snížení výnosového potenciálu, ale také proto, aby se podpořilo hnojení a umožnily se dobré podmínky pro setí jarních plodin.

Vědci varují, že dostupnost vody pro zavlažování bude v Itálii nižší než obvykle. Pokud se současný deficit nepodaří snížit vydatnými srážkami, dojde pravděpodobně k vyšší konkurenci o vodu mezi jednotlivými odvětvími, ale i přímo v rámci zemědělského sektoru.

Nízká hladina řeky Pád vytváří i další problémy a obavy v její deltě. Je-li vody nedostatek, podporuje to pronikání mořské vody do vnitrozemí. A tato slaná voda také ohrožuje růst rostlin – tento jev může dále prohloubit ztráty v zemědělství.

Dopad sucha na výrobu energie

Objem vody v italských vodních nádržích byl na konci března na svém historickém minimu nejméně od roku 1970. V polovině března byla hodnota akumulované energie v italských nádržích pouze na úrovni 28,2 procent celkové zásobní kapacity. Jde o rekord, ve stejném období to bylo historicky doposud nejméně 30,4 procent.

„Současná nízká hladina vody v italských vodních nádržích může ještě zhoršit již tak obtížnou situaci, v níž se nachází italský trh s elektřinou, který již nyní zažívá rekordní velkoobchodní ceny v důsledku geopolitických faktorů,“ varuje zpráva.

Co s tím?

Sledování vývoje sucha v následujících měsících bude zásadní pro přesné posouzení jeho dopadu a zejména pro případné zahájení příprav opatření. Pokud nebudou zavedeny účinné strategie pro zmírnění dopadů, klimatické modely naznačují, že se změnou klimatu se v příštích desetiletích zvýší riziko opakujících se závažných až extrémních projevů sucha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...