Sucho v Itálii nabývá hrozivých rozměrů. Nasněžilo málo, není dost vody ani v nádržích

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

Zpráva Evropské komise varuje, že sucho v severní Itálii během prvních tří měsíců roku nabralo nevídané rozměry. Vychází z dat Globální observatoře sucha v rámci služby Copernicus Emergency Management Service. 

Od prosince nebyly v severní Itálii téměř žádné srážky, konstatuje zpráva. V důsledku toho se jen málo vody zadrželo v podobě sněhu. V kombinaci s mírnými zimními teplotami to vedlo k nízké vlhkosti půdy a také k nízkému stavu vody v nádržích a jezerech. Současně meteorologové zaznamenali výjimečnou zimní anomálii – letošní zima byla v Itálii o +2,1 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr za posledních třicet let. Srážek bylo proti průměru méně o 65 procent. Vědci uvedli, že se taková kombinace mírné a suché zimy v Lombardii, Piemontu a jižním Švýcarsku za posledních nejméně třicet let nevyskytla.

Výrazně sušší počasí než je obvyklé se navíc předpovídá i v nadcházejících měsících, což vyvolává obavy z vývoje současného sucha, které by se mohlo stát extrémním.

Vody je málo už na jaře

Už na začátku března byl nedostatek vody v řece Pád – na několika úsecích tohoto důležitého toku je už voda mělká.  V důsledku toho jsou již nyní některé úseky hodnoceny jako úseky s extrémním hydrologickým suchem, další se silným nebo mírným hydrologickým suchem.

Koncem února dosahovaly zásoby vody ve sněhu v celých italských Alpách přibližně čtyřiceti procent průměrného stavu. Extrémně nízká akumulace sněhu zejména v jižních Alpách u meteorologů, zemědělců i energetiků vyvolává obavy, protože odtávající sníh je hlavním zdrojem vody pro Pád. To zase pravděpodobně zvýší nebezpečí výskytu hydrologického sucha v nadcházejících měsících.

Dopady na zemědělství

Deficit srážek a teplejší počasí způsobily na většině území severní Itálie nižší než průměrnou vlhkost půdy, a to ještě před zahájením vegetačního období. To znamená, že problém se suchem se pravděpodobně ještě prohloubí, jakmile rostliny začnou vodu ze země čerpat.

Vodní stres u rostlin snižuje jejich výnosový potenciál a podle italských zemědělců je proto naléhavě zapotřebí dlouhodobějšího deště. Nejen proto, aby se zabránilo dalšímu snížení výnosového potenciálu, ale také proto, aby se podpořilo hnojení a umožnily se dobré podmínky pro setí jarních plodin.

Vědci varují, že dostupnost vody pro zavlažování bude v Itálii nižší než obvykle. Pokud se současný deficit nepodaří snížit vydatnými srážkami, dojde pravděpodobně k vyšší konkurenci o vodu mezi jednotlivými odvětvími, ale i přímo v rámci zemědělského sektoru.

Nízká hladina řeky Pád vytváří i další problémy a obavy v její deltě. Je-li vody nedostatek, podporuje to pronikání mořské vody do vnitrozemí. A tato slaná voda také ohrožuje růst rostlin – tento jev může dále prohloubit ztráty v zemědělství.

Dopad sucha na výrobu energie

Objem vody v italských vodních nádržích byl na konci března na svém historickém minimu nejméně od roku 1970. V polovině března byla hodnota akumulované energie v italských nádržích pouze na úrovni 28,2 procent celkové zásobní kapacity. Jde o rekord, ve stejném období to bylo historicky doposud nejméně 30,4 procent.

„Současná nízká hladina vody v italských vodních nádržích může ještě zhoršit již tak obtížnou situaci, v níž se nachází italský trh s elektřinou, který již nyní zažívá rekordní velkoobchodní ceny v důsledku geopolitických faktorů,“ varuje zpráva.

Co s tím?

Sledování vývoje sucha v následujících měsících bude zásadní pro přesné posouzení jeho dopadu a zejména pro případné zahájení příprav opatření. Pokud nebudou zavedeny účinné strategie pro zmírnění dopadů, klimatické modely naznačují, že se změnou klimatu se v příštích desetiletích zvýší riziko opakujících se závažných až extrémních projevů sucha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 8 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 10 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.