Epidemie koronaviru v Itálii nejhůře zasáhla provincii Bergamo. Svět obletěly snímky z přetížené nemocnice v Ponte San Pietro, kde se v márnici rychle hromadí rakve. S jejich odvozem pomáhá armáda. Stejná situace je v kostelech a v domovech nakažených, zaměstnanci pohřebních služeb totiž nestíhají oběti ukládat k věčnému odpočinku, píše britský Guardian. Někteří pracovníci sami onemocněli a trpí i příbuzní obětí, kteří za svými blízkými nemohou do nemocnic, natož jim dopřát důstojný pohřeb.
Itálie zůstává po Číně nejhůře zasaženou zemí světa. Ve středu tamní úřady evidovaly přes 35 tisíc nakažených koronavirem a skoro tři tisíce mrtvých. Ti museli být pohřbeni nebo došlo ke kremaci bez tradičních obřadů, jež jsou v rámci přísných opatření zakázány.
Většina infikovaných zůstává v Lombardii, kde je úmrtnost vyšší než celostátní italský průměr. Nejhorší situace panuje v provincii Bergamo, kde pohřební služby nestíhají pohřbívat oběti. Lidé, kteří vydechnou naposledy v nemocnici, umírají o samotě. Pracovníci následně vezmou jejich osobní věci a rakve se rychle hromadí v tamních márnicích.
Lidé, kteří zemřou doma, často spočívají několik dní v uzavřených místnostech, dokud o ně není postaráno. Potvrdit úmrtí totiž musí hned dva lékaři včetně specialisty, byrokracie je tak náročnější a doktoři v náročné době nestíhají za oběťmi včas přijet.
Jedna z učitelek z Bergama Stella vyprávěla Guardianu, že ve městě zemřel po několikadenní horečce osmaosmdesátiletý muž.
„Neexistoval způsob, jak zavolat sanitku, protože linka byla pokaždé zaneprázdněna. Zemřel sám ve svém pokoji. Sanitka dorazila o hodinu později. Očividně se nedalo nic udělat. A protože v Bergamu nebyly k dispozici žádné rakve, nechali ho na posteli a zapečetili jeho pokoj, aby jeho příbuzní nemohli vstoupit, dokud se rakev nenajde,“ popsala situaci žena.
V Bergamu působí asi osmdesát pohřebních společností, z nichž každá přijímá desítky hovorů za hodinu. Přípravám brání také nedostatek rakví, po kterých je přílišná poptávka. Někteří pracovníci v pohřebních službách se navíc sami nakazili koronavirem.
Místní činitel pověřený správou hřbitovů v Bergamu Giacomo Angeloni tento týden řekl, že krematorium pracuje dnem i nocí a spaluje 24 hodin denně, což je téměř dvojnásobek obvyklého maxima – a přesto nedokáže držet krok s přibývajícím počtem obětí.
Ztráta celé jedné generace
Počet obětí v Bergamu je nejasný, největší pohřební služba v oblasti CFB ale eviduje od začátku měsíce na 600 pohřbů a kremací. „Normálně by to bylo asi 120, nikdy jsme nic podobného nezažili, v období o něco delším než dva týdny vymřela generace,“ cituje Guardian prezidenta CFB Antonia Ricciardiho.
Nemocnice přijaly přísnější pravidla týkající se zacházení s mrtvými, kteří musí být okamžitě umístěni do rakve, aniž by byli převlečeni, a to kvůli obavám z nákazy dalších pracovníků. „Rodiny nemohou vidět své blízké ani jim dopřát řádný pohřeb, což je z hlediska psychiky vážný problém,“ poznamenal Ricciardi.
Itálie nařídila armádě, aby pomohla odvézt rakve z Bergama. Video, které natočili obyvatelé Bergama ležícího severovýchodně od Milána a zveřejnil ho místní zpravodajský server Eco di Bergamo, ukazuje dlouhou řadu vojenských vozidel projíždějících v noci ulicemi města a odvážejících rakve.
Vojenský mluvčí posléze potvrdil, že armáda vyslala 15 nákladních vozů a 50 vojáků, aby převezli mrtvá těla do sousedních provincií.
Italské zdravotnictví kolabuje
Samotné italské zdravotnictví se s velkými obtížemi vyrovnává s náporem pacientů. Organizace Fondazione Gimbe zabývající se výzkumem ve zdravotnictví uvádí, že tamní zdravotní systém byl oslaben škrty v rozpočtu v uplynulém desetiletí.
„Zdravotní personál je vyčerpaný a stále více pracovníků je v karanténě, takže máme problém i s plánováním směn,“ říká lékař Stefano Magnone z nemocnice v Bergamu.
Nemocnice přidávají jednotky intenzivní péče, reorganizují oddělení a posouvají naplánované operace. Narychlo vytvořené jednotky vznikají i venku před nemocnicemi. Přes veškerou snahu jsou lůžka JIP téměř zcela obsazena a v některých nemocnicích se jich nedostává. Lékaři si tak musejí vybírat, koho napojí na ventilátory, a koho už ne.
Nemocnice San Raffaele nedaleko Milána minulý týden uvedla, že během tří týdnů se musela postarat o tolik pacientů jako běžně za pět nebo šest měsíců. Zdravotnický personál v různých nemocnicích přirovnává situaci k „válce“ nebo „bouři“.
Provinční guvernér Lombardie Attilio Fontana řekl v rozhovoru pro Radio Capital, že lékaři a sestry jsou na hraně svých možností. „Bojím se, že se mohou fyzicky nebo psychicky zhroutit, protože pak by to byla skutečně katastrofa,“ řekl Fontana.
V Itálii je větší podíl nakažených zdravotníků než v Číně
Podle agentury ANSA se v Itálii koronavirem nakazilo nejméně 2900 zdravotníků, třináct infikovaných lékařů zemřelo. Čísla, která ve středu zveřejnila odborná monitorovací organizace GIMBE, vzbudila obrovské rozhořčení zejména proto, že výrazně převyšují údaje z Číny. Tam během epidemie tvořili zdravotníci 3,8 procenta všech nakažených, v Itálii to je kolem sedmi procent.
Šéf GIMBE Nino Cartabellotta míní, že skutečný počet nakažených lékařů a ošetřovatelů bude ještě mnohem vyšší, protože ne všichni se pravidelně testují a mnozí navíc při nedostatku respirátorů pečují o pacienty pouze za použití roušek, které je před nákazou prakticky nechrání.
Celostátní karanténa potrvá déle
Itálie v reakci na pandemii zavedla přísná ochranná opatření. Šedesát milionů obyvatel země smí vycházet jen kvůli práci, ze zdravotních důvodů a v naléhavých případech. Tato karanténa měla platit do třetího dubna. Zatím do 25. března byly také uzavřeny všechny obchody s výjimkou potravin a lékáren.
Vláda se však opatření chystá prodloužit, sdělil v rozhovoru pro list Corriere della Sera italský premiér Giuseppe Conte, aniž by uvedl bližší podrobnosti.
