Díky opatřením proti šíření viru je v Itálii čistší ovzduší, ukázaly satelity

Opatření zavedená v Itálii v souvislosti s šířením koronaviru vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Informovali o tom odborníci z evropského programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Změny jsou patrné především na severu Itálie, který patří ke světovým oblastem, jež byly pandemií nové nákazy postiženy nejvíce.

Satelitní pozorování zaznamenalo náhlé snížení lidské aktivity v severní Itálii. Oblast, která běžně vykazuje husté povrchové znečištění oxidem dusičitým (NO2), projevuje postupný trend snižování koncentrace NO2 asi o deset procent týdně během posledního zhruba měsíce, uvedli experti z programu Copernicus, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). 

Milán nebo Turín

Příkladem města, kde se ovzduší výrazně zlepšilo, je podle programu Copernicus Milán. „Zatímco během prvních pěti týdnů roku žádný jasný trend patrný není, od šestého týdne dále pozorujeme trend mírného poklesu. Průměrné koncentrace NO2 se v lednu pohybovaly kolem hodnoty 65 mikrogramů na metr krychlový, v únoru již poklesly na 45 mikrogramů a v první polovině března dosahovaly hodnoty přibližně 35 mikrogramů,“ píší vědci.

„Podobné klesající trendy se vyskytují i v dalších městech v severní Itálii, jako je Turín nebo Bergamo,“ dodávají.

Itálie má druhý nejvyšší počet infikovaných po Číně, odkud se nový typ koronaviru začal do světa šířit. Více než polovina nakažených je ze severoitalské Lombardie. Italské úřady přijaly v reakci na pandemii přísná opatření, včetně omezení dopravy, uzavření škol, restaurací, barů, muzeí a dalších zařízení.

„Jsme přesvědčeni, že snížení emisí, kterého jsme svědky, souvisí s karanténními opatřeními v Itálii, jejichž důsledkem je méně dopravy i průmyslových aktivit,“ uvedl Claus Zehner z programu Copernicus.

Příroda proniká do měst

Některé změny jsou viditelné i pouhým okem. Například Benátky, které po celý rok lákají davy turistů, se vyprázdnily, a v důsledku dramatického poklesu lodní dopravy se pročistila voda.

Do ikonických benátských kanálů se tak nyní vracejí ryby a labutě a k některým italským břehům po dlouhé době připluli delfíni:

Benátské uličky zejí prázdnotou a zmizeli také turisté plující v gondolách. Brzy si místní začali všímat obrovského rozdílu v čistotě vody, uvedla televize CNN. Výrazně se také zlepšila kvalita vzduchu.

„Voda se nyní zdá být průzračnější, jelikož je na kanálech menší provoz, a sedimenty tak zůstávají na dně. Lodní doprava většinou sediment vynáší na hladinu,“ uvedl mluvčí benátského starosty.

„Kanci uprostřed mého rodného města, delfíni v přístavu Cagliari, kachny ve fontánách v Římě, benátské kanály mají nyní čistou vodu plnou ryb. Znečištění ovzduší kleslo. Příroda si během karantény v Itálii bere zpět, co jí patří,“ uvedl na twitteru jeden uživatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 38 mminutami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 5 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...