Díky opatřením proti šíření viru je v Itálii čistší ovzduší, ukázaly satelity

Opatření zavedená v Itálii v souvislosti s šířením koronaviru vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Informovali o tom odborníci z evropského programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Změny jsou patrné především na severu Itálie, který patří ke světovým oblastem, jež byly pandemií nové nákazy postiženy nejvíce.

Satelitní pozorování zaznamenalo náhlé snížení lidské aktivity v severní Itálii. Oblast, která běžně vykazuje husté povrchové znečištění oxidem dusičitým (NO2), projevuje postupný trend snižování koncentrace NO2 asi o deset procent týdně během posledního zhruba měsíce, uvedli experti z programu Copernicus, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). 

Milán nebo Turín

Příkladem města, kde se ovzduší výrazně zlepšilo, je podle programu Copernicus Milán. „Zatímco během prvních pěti týdnů roku žádný jasný trend patrný není, od šestého týdne dále pozorujeme trend mírného poklesu. Průměrné koncentrace NO2 se v lednu pohybovaly kolem hodnoty 65 mikrogramů na metr krychlový, v únoru již poklesly na 45 mikrogramů a v první polovině března dosahovaly hodnoty přibližně 35 mikrogramů,“ píší vědci.

„Podobné klesající trendy se vyskytují i v dalších městech v severní Itálii, jako je Turín nebo Bergamo,“ dodávají.

Itálie má druhý nejvyšší počet infikovaných po Číně, odkud se nový typ koronaviru začal do světa šířit. Více než polovina nakažených je ze severoitalské Lombardie. Italské úřady přijaly v reakci na pandemii přísná opatření, včetně omezení dopravy, uzavření škol, restaurací, barů, muzeí a dalších zařízení.

„Jsme přesvědčeni, že snížení emisí, kterého jsme svědky, souvisí s karanténními opatřeními v Itálii, jejichž důsledkem je méně dopravy i průmyslových aktivit,“ uvedl Claus Zehner z programu Copernicus.

Příroda proniká do měst

Některé změny jsou viditelné i pouhým okem. Například Benátky, které po celý rok lákají davy turistů, se vyprázdnily, a v důsledku dramatického poklesu lodní dopravy se pročistila voda.

Do ikonických benátských kanálů se tak nyní vracejí ryby a labutě a k některým italským břehům po dlouhé době připluli delfíni:

Benátské uličky zejí prázdnotou a zmizeli také turisté plující v gondolách. Brzy si místní začali všímat obrovského rozdílu v čistotě vody, uvedla televize CNN. Výrazně se také zlepšila kvalita vzduchu.

„Voda se nyní zdá být průzračnější, jelikož je na kanálech menší provoz, a sedimenty tak zůstávají na dně. Lodní doprava většinou sediment vynáší na hladinu,“ uvedl mluvčí benátského starosty.

„Kanci uprostřed mého rodného města, delfíni v přístavu Cagliari, kachny ve fontánách v Římě, benátské kanály mají nyní čistou vodu plnou ryb. Znečištění ovzduší kleslo. Příroda si během karantény v Itálii bere zpět, co jí patří,“ uvedl na twitteru jeden uživatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
17. 8. 2026

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
17. 8. 2026

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
17. 8. 2026

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.