Díky opatřením proti šíření viru je v Itálii čistší ovzduší, ukázaly satelity

Opatření zavedená v Itálii v souvislosti s šířením koronaviru vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Informovali o tom odborníci z evropského programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Změny jsou patrné především na severu Itálie, který patří ke světovým oblastem, jež byly pandemií nové nákazy postiženy nejvíce.

Satelitní pozorování zaznamenalo náhlé snížení lidské aktivity v severní Itálii. Oblast, která běžně vykazuje husté povrchové znečištění oxidem dusičitým (NO2), projevuje postupný trend snižování koncentrace NO2 asi o deset procent týdně během posledního zhruba měsíce, uvedli experti z programu Copernicus, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). 

Milán nebo Turín

Příkladem města, kde se ovzduší výrazně zlepšilo, je podle programu Copernicus Milán. „Zatímco během prvních pěti týdnů roku žádný jasný trend patrný není, od šestého týdne dále pozorujeme trend mírného poklesu. Průměrné koncentrace NO2 se v lednu pohybovaly kolem hodnoty 65 mikrogramů na metr krychlový, v únoru již poklesly na 45 mikrogramů a v první polovině března dosahovaly hodnoty přibližně 35 mikrogramů,“ píší vědci.

„Podobné klesající trendy se vyskytují i v dalších městech v severní Itálii, jako je Turín nebo Bergamo,“ dodávají.

Itálie má druhý nejvyšší počet infikovaných po Číně, odkud se nový typ koronaviru začal do světa šířit. Více než polovina nakažených je ze severoitalské Lombardie. Italské úřady přijaly v reakci na pandemii přísná opatření, včetně omezení dopravy, uzavření škol, restaurací, barů, muzeí a dalších zařízení.

„Jsme přesvědčeni, že snížení emisí, kterého jsme svědky, souvisí s karanténními opatřeními v Itálii, jejichž důsledkem je méně dopravy i průmyslových aktivit,“ uvedl Claus Zehner z programu Copernicus.

Příroda proniká do měst

Některé změny jsou viditelné i pouhým okem. Například Benátky, které po celý rok lákají davy turistů, se vyprázdnily, a v důsledku dramatického poklesu lodní dopravy se pročistila voda.

Do ikonických benátských kanálů se tak nyní vracejí ryby a labutě a k některým italským břehům po dlouhé době připluli delfíni:

Benátské uličky zejí prázdnotou a zmizeli také turisté plující v gondolách. Brzy si místní začali všímat obrovského rozdílu v čistotě vody, uvedla televize CNN. Výrazně se také zlepšila kvalita vzduchu.

„Voda se nyní zdá být průzračnější, jelikož je na kanálech menší provoz, a sedimenty tak zůstávají na dně. Lodní doprava většinou sediment vynáší na hladinu,“ uvedl mluvčí benátského starosty.

„Kanci uprostřed mého rodného města, delfíni v přístavu Cagliari, kachny ve fontánách v Římě, benátské kanály mají nyní čistou vodu plnou ryb. Znečištění ovzduší kleslo. Příroda si během karantény v Itálii bere zpět, co jí patří,“ uvedl na twitteru jeden uživatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled