Evropská unie kvůli koronaviru zavře vnější hranice, Ukrajina zastavila metro

Události ČT: Koronavirus v zahraničí (zdroj: ČT24)

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

On-line přenos

Šíření koronaviru – do dubna

  • 23:14

    Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.

  • 23:10
    Česká televize

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.

  • 22:06

    Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.

Po celém světě se koronavirus potvrdil už u více než 180 tisíc lidí. Přes sedm tisíc jich zemřelo. Ohniskem je nyní starý kontinent. Evropské země proto přijímají mimořádná opatření, která se většinou týkají uzavírání obchodů, restaurací a omezení chodu úřadů.

EU zavře vnější hranice

Na uzavření vnějších hranic Evropské unie na 30 dní se shodli premiéři a prezidenti členských zemí EU. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel po téměř tři hodiny trvající videokonferenci s unijními lídry. Politici tak podpořili návrh Evropské komise, podle něhož budou moci nyní lidé přes vnější hranice EU jen v nejnutnějších případech. Příslušné kroky by země měly spustit na vnějších hranicích bloku co nejdříve, podotkl Michel.

Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové se k opatření nyní nepřipojilo Irsko s odůvodněním, že nechce omezit provoz na hranici s Velkou Británií, která zatím k žádným opatřením nesáhla.

Zákaz se nebude vztahovat na cizince s dlouhodobým pobytem v Unii či rodinné příslušníky občanů členských zemí. Výjimku budou mít například řidiči přepravující zboží, lékaři, výzkumní pracovníci či diplomaté. Šéfové států a vlád se rovněž dohodli, že jejich země zajistí plynulou přepravu léků a potravin přes vnitřní hranice Unie a že „naši občané musí mít možnost dostat se do svých domovských zemí,“ dodal Michel.

Léky se kolonám vyhnou „rychlými pruhy“

Na řadě hraničních přechodů se kvůli zdlouhavým kontrolám tvoří mnohahodinové kolony kamionů. Podle von der Leyenové politici podpořili návrh na vytvoření „rychlých pruhů“, které by v rámci hraničních kontrol byly k dispozici pro léky a další prioritní náklad.

Lídři rovněž souhlasili s doporučeními týkajícími se uzavírání vnitřních hranic, k němuž sáhly některé země včetně Česka. Domluvili se také, že na dálku budou kvůli koronaviru jednat každý týden. Podle Michela se prostřednictvím videopřenosu uskuteční také na příští týden naplánovaný řádný březnový summit EU.

Unijní prezidenti a premiéři podle von der Leyenové rovněž jednomyslně podpořili návrhy EK na uvolnění pravidel pro státní pomoc a fiskálních zásad, které mají zmírnit dopad koronavirové pandemie na nejzasaženější hospodářská odvětví.

Francouzi narychlo opouštěli Paříž

Ve Francii začal v poledne platit karanténní režim a podle agentury Reuters řada Pařížanů ráno před zavedením nejméně dvoutýdenní povinné izolace vyrazila na nádraží nebo nasedla do aut s cílem strávit karanténu mimo hlavní město.

Podle francouzského ministra zdravotnictví Oliviera Vérana vláda nemá v úmyslu bránit lidem v přesunu do sekundárních bydlišť, pravidla ale prý budou po celé zemi stejně přísná. Na jejich dodržování má v terénu dohlížet sto tisíc policistů a vojáků. Vláda zároveň ohlásila výrazné omezení hromadné dopravy.

Ve zemi od pondělka přibyla více než tisícovka nakažených novým koronavirem, celkem jich je už 7730. Počet mrtvých se za den zvýšil o 27 na 175.

Řím, Paříž a Berlín nevylučují zestátňování

Francie se také rozhodla podpořit své podniky zasažené krizí, na jejich záchranu vyčlení kolem 45 miliard eur. Vláda jako možné řešení nevyloučila zestátňování. „Nebudu váhat s využitím všech dostupných nástrojů na ochranu velkých francouzských společností,“ oznámil tamní ministr financí Bruno Le Maire. „To lze učinit skrze rekapitalizaci, lze to učinit převzetím podílu. Mohu také mluvit o znárodňování, jestliže to bude nutné,“ dodal.

Také německý ministr financí Peter Altmaier podle týdeníku Der Spiegel minulý týden také uvedl, že zestátnění by mohlo být jednou z variant při záchraně podniků.

Italská vláda v tomto ohledu podnikla razantní krok, chystá se převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy sice potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie. Plánuje rovněž zřídit novou společnost, kterou bude zcela ovládat ministerstvo hospodářství a financí, případně založí společnost ve většinovém vlastnictví státu. 

Časové a další podrobnosti zestátnění Alitalie italská vláda neupřesnila. Podle médií chystá Řím pro sektor letectví, v němž největší podíl zastupuje právě Alitalia, záchranný balíček za 600 milionů eur (16,2 miliardy korun).

V Itálii už se novým koronavirem nakazilo celkem 31.506 lidí, oproti pondělí se tak počet infikovaných zvýšil o 2989, uvedla civilní ochrana. Podle agentury Reuters je ale denní nárůst počtu případů infekce o 12,6 procenta nejmenší od 21. února. Za uplynulých 24 hodin zemřelo 345 lidí, kterým byla diagnostikována nemoc COVID-19, celkem je v zemi mrtvých už 2503. 

Podle propočtů agentury DPA se v Německu koronavirem doposud nakazilo skoro 8600 lidí. Třiadvacet lidí nákaze podlehlo a podle Institutu Roberta Kocha dva další němečtí občané zemřeli při cestě do Egypta. Mezi nakaženými je také 13 žadatelů o azyl žijících v ubytovnách na šesti různých místech. Informovalo o tom spolkové ministerstvo vnitra. Obyvatelé centra pro žadatele o azyl v durynském Suhlu se kvůli karanténě vzbouřili.

Distribuce roušek a desinfekčního gelu v Paříži
Zdroj: ČTK/AP/Rafael Yaghobzadeh

Rakousko poslalo do karantény celou oblast a další tyrolské obce

Rakouská vláda v úterý uzavřela do karantény arlberskou oblast na západě země. Všichni, kdo zde v minulých dvou týdnech pobývali, musí rovněž do karantény. Důvodem opatření je fakt, že v pondělí bylo v tamní obci Lech zjištěno pět případů nákazy. Právě v obci Lech am Arlberg trávila dovolenou i nizozemská královská rodina. Její členové včetně krále Willema-Alexandera a královny Máximy jsou proto v izolaci. 

Večer zavřelo Rakousko do karantény další dvě tyrolské obce – Sölden a St. Christoph am Arlberg v Tyrolsku. V karanténě budou do 2. dubna.

Rakouská armáda pak od května do služby povolá tři tisíce členů milic, oznámila ministryně obrany Klaudia Tannerová. Milice jsou obdobou aktivních záloh, jejich členové mají občanské povolání, zúčastňují se ale výcviku a mají přístup k vojenskému vzdělávacímu programu.

Rakousko k úternímu ránu podle webu ministerstva zdravotnictví evidovalo 1132 nakažených, z nichž tři infekci podlehli. Hlášeno je také osm lidí, kteří se uzdravili.

V Bosně stav katastrofy, v Srbsku nesmějí senioři vůbec vycházet

Bosna a Hercegovina vyhlásila stav katastrofy, aby mohla lépe koordinovat potřebná opatření mezi oběma autonomními regiony, které stát tvoří. Bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a autonomní Republika srbská vyhlásily stav katastrofy už v pondělí a přijaly řadu opatření. Každý region tak ale učinil samostatně. Balkánská země dosud potvrdila 26 případů nákazy.

Jiná balkánská země Severní Makedonie se zase přidala k zemím, které kvůli pandemii odsunuly konání voleb plánovaných na 12. dubna. Země registruje 26 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Tamní vláda už minulý týden přijala řadu opatření, patří mezi ně například zákaz veřejných shromáždění nebo zavření hranic pro vstup cizinců do země.

První dva potvrzené případy nakažení koronavirem SARS-CoV-2 oznámila Černá Hora. Jde o dvě ženy ve věku 72 a 47 let, napsal deník Vijesti. Podle statistik byla Černá Hora zřejmě poslední evropskou zemí, kde tato infekce nebyla doposud zaznamenána.

V Srbsku bude od středy platit zákaz nočního vycházení a osoby starší 65 let nebudou moci chodit ven vůbec. Oznámil to prezident Aleksandar Vučić s odůvodněním, že se úřadům nepodařilo zajistit úplnou kázeň ke snížení rizika nákazy obyvatel novým koronavirem. V zemi platí od neděle výjimečný stav. Srbsko eviduje 70 pacientů s nemocí COVID-19, nikdo nezemřel.

V Bulharsku vstupuje v platnost zákaz cestování na dovolenou, a to do destinací jak doma, tak v zahraničí. V zemi je evidováno 81 potvrzených případů nákazy, dva lidé zemřeli. 

Ukrajina zavřela metro

Na Ukrajině, kde je sedm potvrzených případů a jedno úmrtí, vláda rozhodla o limitech pro vnitrostátní osobní dopravu. Od úterý nebude jezdit metro ve velkých městech – v Kyjevě, Dnipru a Charkově. Od středečního poledne se přerušuje železniční, letecká a autobusová přeprava cestujících mezi městy a oblastmi.

Spolu s tím vládní vyhláška od 18. března do 3. dubna zakazuje po celém území Ukrajiny přepravu více než deseti cestujících současně v tramvajích, trolejbusech, automobilech a autobusech na pravidelných linkách ve městech. Ukrajinské dráhy smějí vypravovat jednotlivé osobní vlaky ve vnitrostátní dopravě, ale o všech spojích se bude rozhodovat zvlášť v dohodě s ministerstvy dopravy a zdravotnictví a velením pohraniční stráže.

Velká Británie eviduje 1950 případů nákazy koronavirem poté, co se jeho výskyt od pondělka potvrdil u dalších přibližně čtyř set lidí. Za den se tak bilance zvýšila o 26 procent. Podle britského ministerstva zdravotnictví bylo na přítomnost koronaviru v zemi testováno už více než 50 tisíc lidí.

Lucemburský premiér Xavier Bettel v zemi vyhlásil nouzový stav a nařídil občanům, aby se v co nejvyšší možné míře vyhýbali kontaktu s dalšími lidmi. V Belgii začne platit od středečního poledne celostátní karanténa. Podle nového nařízení mají všichni lidé zůstat doma, výjimku mají tvořit jen cesty do práce, k lékaři, za blízkými či na nákup.

Dánsko od středy zakazuje shromáždění více než deseti lidí a zavřít budou muset všechny bary, restaurace nebo kavárny. Finsko od čtvrtka výrazně omezí provoz na svých hranicích, doprava zboží a nevyhnutelné cesty za prací v rámci EU budou možné. Vláda vyhlásila stav nouze a očekává se, že parlament ho schválí ve středu. 

V Íránu dočasně propustili britskou humanitární pracovnici

Rusko, které na začátku epidemie uzavřelo dlouhou pozemní hranici s Čínou, zatím zaznamenalo jen několik desítek případů nákazy. Minulý týden země uzavřela hranice pro osoby přilétající či přijíždějící z Itálie. Vláda také zakázala návštěvy ve státních domovech s pečovatelskou službou.

V Moskvě úřady varovaly obyvatele, aby necestovali veřejnou dopravou během špičky. Osoby vracející se z oblastí postižených koronavirem mají nastoupit do samoizolace na 14 dní. Každému, kdo bude ignorovat nařízenou karanténu, může hrozit až pět let vězení. Radnice také oznámila, že vyčlení téměř 135 milionů dolarů (asi 3,28 miliardy korun) na novou nemocnici pro pacienty s koronavirem.

V Íránu koronaviru podle tamních úřadů podlehlo dalších 135 lidí a nyní má epidemie v zemi 988 obětí. Počet mrtvých se tak oproti pondělí zvýšil bezmála o šestnáct procent. Dosud je v zemi podle oficiálních údajů 16 169 infikovaných.

Íránské úřady na čtrnáct dní propustily na svobodu britskou humanitární pracovnici s íránským pasem Nazanin Zaghariovou-Ratcliffeovou, která si odpykává pětiletý trest za údajné spiknutí proti íránskému režimu.

V Íránu během úterý podlehlo nemoci dalších 135 lidí
Zdroj: AA/ABACA/ČTK

Lidé s teplotou musí v Izraeli zůstat doma

Izrael zpřísnil pokyny pro občany k ochraně proti nákaze koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby lidé na maximální míru omezili vycházení z domů. Kromě toho se v zemi omezuje i veřejná doprava – nebude fungovat v noci a o víkendech.

Venku mají lidé udržovat odstup od ostatních a v práci si umývat ruce nejméně v tříhodinových intervalech. Před odchodem do práce si mají změřit teplotu a v případě, že ji naměří, musí zůstat v izolaci. Vláda také oznámila, že poskytne podnikům po 50 milionech šekelů (přes 300 milionů korun) na výzkum a vývoj technologií, které pomohou proti koronaviru. Izrael má 324 případů nákazy, stav pěti lidí je vážný.

K úplné uzávěře přikročilo Jordánsko. Vláda nařídila občanům, aby zůstali doma, a zakázala cestovat mezi provinciemi. U vjezdů do měst hlídkuje armáda. Opatření začne platit ve středu. Jordánsko už uzavřelo pozemní hranice se Sýrií, Irákem, Egyptem a Izraelem. 

První oběť nového koronaviru hlásí Turecko. Nákaze tam podlehl 89letý muž. V Turecku bylo zatím potvrzeno 98 nakažených. Ještě v pondělí jich bylo 47. 

Asie má potíže s nakaženými lidmi ze zahraničí

V pondělí v pevninské Číně počet nově nakažených ve srovnání s předchozím dnem mírně vzrostl. Zatímco v neděli bylo nově potvrzených případů 16, v pondělí 21. Počet nových případů úmrtí v pevninské Číně, tedy bez Hongkongu a Macaa, klesl z neděle na pondělí ze 14 na 13.

Celkem se od počátku šíření viru v pevninské Číně v loňském roce potvrdila nákaza koronavirem u 80 881 lidí. Bilance obětí se vyšplhala na 3226.

Čínská provincie Chu-pej, která je považována za místo prvního výskytu nákazy, v pondělí zaznamenala jediného nového nakaženého. V neděli to byli čtyři infikovaní. Mrtvých je v provincii Chu-pej celkem 3111. Dvanáct obětí k této bilanci přibylo v pondělí. Kromě jediného člověka všichni nemoci COVID-19 podlehli v metropoli Wu-chanu.

Snahu čínských úřadů dostat počet nových případů na nulu ale hatí šíření koronaviru ze zahraničí. Dvacet z jednadvaceti nových případů v pevninské Číně je podle úřadů „importovaných“.

Kvůli případům z ciziny Wu-chan oznámil, že všichni lidé, kteří se budou do města vracet ze zahraničí, budou muset do centrální 14denní karantény. Už o víkendu karanténu pro navrátilce z ciziny nařídilo také hlavní město Peking. Od čtvrteční půlnoci bude dvoutýdenní karanténa platit také pro lidi vstupující na území Hongkongu. Samosprávné čínské město má potvrzených 157 nakažených. Čtyři lidé zemřeli.

Čína poskytne Česku rychlotesty na nový typ koronaviru

Čína slíbila poskytnout pomoc Česku v boji proti nákaze. Vojenský speciál, který odletěl do Číny pro 150 tisíc rychlotestů na nový typ koronaviru, přistál v Šen-čenu. Materiál se nyní nakládá, letadlo by se mělo poté vrátit zpět do tuzemska, sdělil na Twitteru český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Testy jsou určeny pro rychlou diagnostiku osob, které mají příznaky respiračního onemocnění a je u nich podezření pro nákazu koronavirem.

V Jižní Koreji, která je po Číně druhou nejpostiženější zemí východní Asie, se už třetí den v řadě počet nových případů drží pod stovkou. Za sobotu Soul potvrdil 76 nakažených, za neděli 74 a za pondělí 84. Ještě 29. února Soul hlásil za 24 hodin nárůst o 909 nakažených. 

Celkem se počet infikovaných v Jižní Koreji vyšplhal na 8320. Bilance obětí vzrostla v pondělí o dva na 81. Celkem se z nemoci COVID-19 zotavilo v Jižní Koreji již více než 1400 pacientů.

Půlroční stav nouze vyhlásily Filipíny. Hlavní ostrov Luzon, kde žije zhruba polovina obyvatel země, byl na měsíc uzavřen. Na školách je přerušená výuka a zastavila se místní doprava. Od pátku již nebudou moci na Luzonu startovat ani přistávat mezinárodní lety. Domácí lety už přerušené jsou. Filipíny evidují 187 lidí, které SARS-CoV-2 nakazil. Chorobě tam dosud podlehlo 12 lidí.

Další tři případy oznámilo také Mongolsko. Testy na koronavirus byly pozitivní u mongolských občanů, které země evakuovala z Jižní Koreje a Německa. Pacient, který přiletěl z Evropy, je podle místní vlády v kritickém stavu. Mongolsko, které na počátku března uzavřelo hranici s Čínou, má jen čtyři případy nákazy koronavirem. Prvním potvrzeným pacientem v zemi se stal před týdnem francouzský občan.

Zákaz letů z Evropy do USA je postrachem aerolinek

Americký prezident Donald Trump, který už dříve vyhlásil na území celých Spojených států stav nouze, minulý týden zakázal lety z 26 evropských zemí. Výjimku udělil pouze Velké Británii a Irsku a zdůvodnil to tím, že mají epidemii pod kontrolou. O víkendu nicméně Bílý dům rozšířil zákaz i na oba státy na Britských ostrovech.

Opatření platí od úterý. Na Američany, osoby s trvalým pobytem v USA a jejich příbuzné se zákaz nevztahuje. Evropská unie Washington za jednostranné rozhodnutí kritizovala. Očekává se, že nařízení americké vlády ještě více poškodí aerolinky, které se už teď potýkají s prudkým poklesem zájmu o létání. Ve snaze ušetřit letecké společnosti zavádějí drastická úsporná opatření. 

Uzavírání hranic začalo v Latinské Americe

Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyhlásil kvůli šíření nového typu koronaviru celostátní karanténu. V zemi za pondělí přibylo 16 nových případů a celkový počet infikovaných tak vzrostl na 33.

V zemi dlouhodobě panuje humanitární krize, lidé trpí mimo jiné nedostatkem zdravotnického materiálu a léků. Podle Madura dostane Venezuela nyní léky z Kuby a ochranné pomůcky a testovací sady na koronavirus z Číny.

Různá opatření proti šíření koronaviru v uplynulých dnech ohlásila řada zemí v Latinské Americe. V pondělí například omezení pohybu v celé zemi vyhlásily Ekvádor a Peru. Hranice kvůli koronaviru uzavřel už Honduras a ve středu se ke stejnému kroku chystá Chile. Také Kolumbie a Bolívie oznámily, že své hranice v úterý, resp. v následujících třech dnech uzavřou.

Brazílie zaznamenala 234 potvrzených případů nákazy koronavirem, z toho 152 v nejlidnatějším státě Sao Paolo. Úřady proto rozhodly, že trestancům ve věznicích s mírným stupněm ostrahy zakážou vycházky, aby zabránily šíření nemoci. Opatření se mělo dotknout celkem 34 tisíc trestanců.

Při vzpourách, které po oznámení nového nařízení vypukly, uprchlo ze čtyř věznic státu Sao Paolo několik stovek odsouzenců. Brazilská média dokonce píší o více než tisícovce trestanců na útěku. Polapit se podle vězeňské správy podařilo zatím jen 174 mužů.