Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připustila, že spolu s dalšími politiky podcenila nový typ koronaviru. Nyní už ale podle jejího přesvědčení všichni pochopili, že opatření jsou bezpodmínečně nutná. Počty nakažených rychle stoupají v Itálii, kde zemřelo rekordních 475 lidí za jediný den. První obec v Německu už omezila pohyb obyvatel, rakouské Tyrolsko vyhlásilo karanténu. Velká Británie nechá od příštího týdne školáky doma. Spojené státy a Kanada se rozhodly kvůli nákaze dočasně uzavřít společnou hranici.
Celé rakouské Tyrolsko je v karanténě. Itálie hlásí nejvíc mrtvých za 24 hodin, Británie uzavře školy
Omezení se nevztahuje na nutné cesty a nedotkne se obchodu, napsal na Twitteru americký prezident Donald Trump. Na kroku se podle něj shodly obě severoamerické země. „Po společné dohodě dočasně uzavřeme naši severní hranici s Kanadou pro cesty, jež nejsou nezbytné. Obchodu se to nedotkne,“ uvedl.
Šíření koronaviru – do dubna
Ekonomiky obou zemí jsou silně provázané, a pokud by se omezení dotklo obchodních vztahů, mohl by silně utrpět regionální automobilový průmysl a šok by zažily rovněž dodavatelské řetězce léků či potravin.
Co se týče situace v EU, podle Ursuly von der Leyenové je nyní Evropa centrem krize. „Náš zdravotnický systém je už nanejvýš zatížený,“ uvedla předsedkyně Komise, podle níž jsou i proto nutná nově přijatá opatření, mezi něž patří také uzavření vnějších hranic Evropské unie na 30 dní.
Pokud jde o přeshraniční dopravu uvnitř Unie, von der Leyenová věří, že se v příštích dnech podaří zajistit, aby byla opět bezproblémová. Uzavírky hranic a zpřísněné kontroly nyní vedou k dlouhým zácpám před některými vnitroevropskými hranicemi. Například na německé dálnici A4 ve směru na Polsko stála ve středu kolona dlouhá 60 kilometrů.
Další opatření, jako třeba zákazy vycházení, jsou podle von der Leyenové na rozhodnutí jednotlivých členských států. „Je důležité to také respektovat,“ míní. „To není nic, co by se prostě nařídilo z Evropy,“ podotkla šéfka EK, podle níž se Evropa s koronavirem bude potýkat ještě dlouho. „My všichni, kdo nejsme experti, jsme na začátku koronavirus podcenili,“ řekla.
Minulý týden von der Leyenová kritizovala členské státy EU (včetně Česka či Slovenska), které se ve snaze zabránit dalšímu šíření koronaviru rozhodly uzavřít své hranice pro cizince. „Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod,“ tvrdila. Místo toho navrhovala zdravotní kontroly.
Státy EU odsouhlasily nouzový fond
Evropské státy ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. Velvyslanci unijních zemí rovněž podpořili využití peněz z Evropského fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou.
Komise by chtěla peníze rozdělit mezi země co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů.
Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly členské země začít peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu.
Německý institut: během dvou měsíců až deset milionů nakažených
V Německu počet nakažených koronavirem podle DPA překročil deset tisíc, 28 lidí zemřelo a Institut Roberta Kocha varuje před dalším rychlým nárůstem počtu nemocných. „Máme teď exponenciální nárůst. Jsme na začátku epidemie, která může trvat ještě týdny a měsíce,“ uvedl ředitel institutu Lothar Wieler.
Pokud se nepodaří v nejbližších dnech šíření infekce zpomalit, za dva až tři měsíce může být v zemi podle Wielera až deset milionů lidí s nemocí COVID-19.
Kvůli krizi vyvolané koronavirem se večer obrátila na německou veřejnost prostřednictvím televizního vysílání kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, aby lidé dodržovali pravidla, a nevyloučila další opatření. Prohlásila, že situace je vážná a že země dosud nečelila výzvě, jejíž zvládnutí závisí tolik na solidárním chování. Koronavirus dramaticky mění život v zemi, podotkla.
Německo nově rozšiřuje hraniční kontroly také na leteckou a lodní dopravu. Týkat se budou letadel a lodí ze sedmi zemí Evropské unie.
Prvním německým městem, ve kterém úřady omezily pohyb obyvatel, se stal hornofalcký Mitterteich. Obec, která leží asi 15 kilometrů jihozápadně od Chebu, má zhruba 6500 obyvatel. U 25 z nich se už potvrdila nákaza koronavirem, informoval web rozhlasu Bayerischer Rundfunk.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz ve středu oznámil, že tamní vláda připravuje na zmírnění hospodářských dopadů pandemie koronaviru finanční pomoc v objemu 38 miliard eur (jeden bilion korun). Rakousko ke středečnímu ránu evidovalo 1646 případů nakažených, z nichž devět zemřelo.
Hejtman Tyrolska Günther Platter večer vyhlásil karanténu pro celou spolkovou zemi. Lidé smějí z obce, kde žijí, vyjet jedině v případě, když v místě jejich bydliště není prodejna potravin, lékárna nebo ordinace lékaře. Do Tyrolska mohou z ostatních částí Rakouska vjíždět pouze ti, kdo v něm žijí nebo pracují v klíčové infrastruktuře, případně se podílejí na zásobování. Lidé, kteří se vrátí odjinud, musí povinně na dva týdny do izolace.
Už dříve úřady ve spolkové zemi Salcbursko karanténu vyhlásily pro celé údolí Gasteinertal, kde se například nachází známé lyžařské středisko Bad Gastein, a pro údolí Grossarltal.
Počet obětí nemoci ve Velké Británii překonal stovku. Potvrzených případů nákazy je přes 2600. Premiér Boris Johnson už v reakci na epidemii oznámil, že v zemi se od příštího týdne až do odvolání uzavřou všechny školy. Výjimku budou mít děti zdravotníků, policistů a některých dalších.
Počet mrtvých v Itálii vzrostl za 24 hodin o 475 na 2978. Jde o nejvyšší dosud zaznamenaný denní nárůst. Celkový počet infikovaných v zemi je 35 713. V samotné Lombardii zemřelo za 24 hodin dalších 319 lidí. Počet obětí tak vzrostl na 1959, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje. Počet nových případů nákazy se pak zvýšil téměř o 1500.
V Lombardii je i nadále situace nejvážnější. Tamní nemocnice, které mají stovky pacientů na jednotkách intenzivní péče, navíc hlásí, že už nemají žádná další lůžka pro lidi, kteří potřebují podporu dýchacích přístrojů. Nemocné tak převážejí do sousedních regionů.
Španělsko vyhlásilo o víkendu na dva týdny nouzový stav. Počet nakažených se od úterý zvýšil o 2538 případů na celkových 13 716 potvrzených případů. Španělsko tak nadále zůstává čtvrtou zemí na světě nejhůře postiženou koronavirem.
„Nikdy jsme nic podobného neprožívali. Naše společnost se nyní nachází ve válce, v níž musí bránit to, co jsme dosud pokládali za samozřejmé. Je jisté, že roční hrubý domácí produkt se sníží, jak už upozornila Evropská komise. Rok 2020 nebude mít 12, ale deset, nebo dokonce jen devět měsíců,“ upozornil premiér Pedro Sánchez.
Madridská prokuratura také oznámila, že zahájila vyšetřování jednoho domova pro seniory na předměstí Madridu, kde už zemřely podle místních médií téměř dvě desítky důchodců nakažených koronavirem a přibližně sedmdesát z asi dvou stovek klientů tohoto zařízení je nakažených.
„Nechali je napospas, neměli podporu zdravotnického personálu ani potřebný materiál. Když mluví o lepší lékařské péči pro domovy, jak to mohli takhle nechat?“ kritizuje syn jedné z obětí Jesús.
Ve Švýcarsku je největší mobilizace armády od války
Švýcarsko povolalo kvůli pandemii na výpomoc do nemocnic a zdravotnických zařízení stovky vojáků. Švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová nasazení vojáků označila za největší mobilizaci vojenských sil v alpské konfederaci od druhé světové války.
Do konce června chce švýcarská armáda nasadit osm tisíc vojáků. Kromě pomoci s péčí o nemocné bude k jejich úkolům patřit i logistická podpora nemocnic včetně dopravy nemocných. Švýcarské úřady ve středu ráno evidovaly 2269 nakažených, 19 lidí už infekci podlehlo.
Přetíženému zdravotnictví na severovýchodě Francie přišla na pomoc armáda. Francouzská média informovala, že do města Mylhúzy vyslala svůj airbus s vybavením pro poskytování intenzivní lékařské péče, aby evakuovala šest pacientů, kteří tam byli hospitalizovaní ve vážném stavu. Mají být přemístěni do nemocnic na jihu země. Francie oproti úterku hlásí 51procentní nárůst obětí. Jejich počet stoupl o 89 na 264.
V Belgii začala platit celostátní karanténa. Úřady hlásí 243 nových případů nákazy koronavirem, celkový počet nakažených stoupl na 1486. Čtyři další úmrtí zvýšily v zemi počet obětí na 14, informuje list La Dernière Heure na svém webu s tím, že nejmladší oběti bylo 59 let. Podle expertů, které deník oslovil, nelze od celostátní karantény čekat okamžité zlepšení situace, počty infikovaných tak v nejbližší době nejspíše ještě porostou.
Čína hlásí 13 nových pacientů s koronavirem, ve Wu-chanu zemřelo 11 lidí
Pevninská Čína hlásí za úterý 13 nových potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru oproti 21 za předchozí den. Počet nakažených tak dosáhl 80 894, uvedl čínský zdravotnický úřad. Obětí infekce přibylo 11, a do úterního večera jich tak v pevninské Číně bylo 3237.
Ze středočínské provincie Chu-pej, která je epicentrem epidemie v zemi, je hlášeno všech 11 nových obětí viru. Deset z nich je z provinční metropole Wu-chan.
Počet importovaných případů infikování virem v pevninské Číně dosáhl v úterý 155, což je o 12 více než předchozí den. Pouze jeden nový čínský případ nákazy tak lze přičíst místnímu přenosu.
Peking proto zpřísňuje zdravotní prohlídky všech lidí, kteří přijíždějí do země z ciziny. Všichni musí na 14 dní do karantény a ti, kteří budou mít symptomy koronaviru, budou převáženi do speciální nemocnice, kterou země vybudovala před 17 lety při epidemii SARS, uvedla zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Země také podle ní z obav před vznikem druhé vlny epidemie neotevře v dohledné době školy.
Prezident Si Ťin-pching na zasedání politického byra ústředního výboru Komunistické strany Číny nicméně vyzdvihl úspěchy Pekingu ve snaze potlačit šíření viru. Čína nesmí dovolit, aby byl tento pozitivní trend zvrácen, zdůraznil Si.
Politbyro uvedlo, že globální šíření nákazy znamená výzvu pro čínskou kontrolu, prevenci nemocí a ekonomický rozvoj. Právě tamní ekonomika čelí podle něj stále většímu tlaku kvůli epidemii.
Nadějné vyhlídky v Jižní Koreji
Už čtvrtý den po sobě zaznamenala Jižní Korea nárůst počtu infikovaných o méně než sto lidí. Počet 93 nových pacientů ale znamená mírné zvýšení oproti úterku, kdy jich bylo 84. Počet mrtvých v Koreji vzrostl o tři na 84.
Sestupný trend v celkovém počtu infekcí dává naději, že i nejhůře zasažená asijská země mimo Čínu má nejhorší za sebou, ale úřady znepokojují malé shluky nakažených, které byly zaznamenány v posledních dnech.
Prezident USA Donald Trump, který už dříve vyhlásil v celé zemi stav nouze, ve středu oznámil uvede v činnost zvláštní opatření z dob korejské války, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené koronavirem.
V Austrálii budou opatření proti koronaviru trvat nejméně půlrok
Australský premiér Scott Morrison varoval, že opatření proti šíření koronaviru budou trvat nejméně šest měsíců. „Pokud zpomalíme šíření, zachráníme životy. Necestujte do zahraničí,“ vyzval premiér spoluobčany.
Země má už 454 potvrzených případů. Šéf vlády oznámil, že vyhlásil stav biobezpečnostní nouze. V interiérech má být zakázáno srocování více než sta lidí, naopak školy mají zůstat podle premiéra otevřené.
Morrison zdůraznil, že je třeba udržet Austrálii v chodu a funkční. Občany vyzval, aby neskupovali zásoby, je to podle něj zbytečné.
Už v předchozích dnech přijala Austrálie opatření, podle kterých musí lidé, kteří přicestují ze zahraničí, na dva týdny do karantény. Výletní lodě, které připlouvají z přístavů v cizině, nesmí po 30 dnů zakotvit u australských břehů.
WHO: Státy na Blízkém východě dostatečně neinformují o nákaze
Regionální šéf kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) pro východní Středomoří Ahmad Mandharí uvedl, že Blízkovýchodní státy dostatečně neinformují o některých případech nákazy koronavirem. Podle něj je „nutné dělat mnohem víc“ pro úspěšný boj s koronavirem.
Podle agentury AP má devět z deseti případů nákazy novým koronavirem na Blízkém východě íránskou stopu. Nejprve íránské úřady podle agentury nepřiznávaly, jak velkou hrozbu nákaza představuje, v uplynulých dnech ale zintenzivnily testování, začaly uzavírat šíitské svatyně a vyzvaly obyvatele, aby se zdržovali doma.
Koronavirus má v Íránu už 1135 obětí, za 24 hodin nemoci podlehlo dalších 147 lidí. Dohromady bylo zaznamenáno 17 361 nákaz.
V Chile platí na tři měsíce stav katastrofy
Koronavirus řeší i Jižní Amerika. Chilský prezident Sebastián Piňera v zemi vyhlásil stav katastrofy. Platit začne od čtvrtečního rána a potrvá 90 dní.
Speciální opatření chilské vládě umožní omezit pohyb lidí či lépe zajistit dodávky jídla a jiných základních potřeb. Na dodržování nařízení dohlédne v zemi armáda. Chile kvůli koronaviru již dříve přerušilo školní výuku, uzavřelo hranice a omezilo shromažďování na veřejnosti.
Chilští politici ve světle pandemie zvažují odložení referenda o nové ústavě, které je naplánované na 26. dubna. Za změny v současném základním zákoně od druhé poloviny loňského roku Chilané masově demonstrovali, nepokoje však s postupující nákazou utichly, poznamenává Reuters.
Peruánský prezident Martín Vizcarra vyhlásil od čtvrtka zákaz vycházení mezi osmou večerní a pátou hodinou ranní. Nařízení doplní omezení pohybu obyvatel a uzavření obchodů, které země přijala v pondělí. V zemi je dosud potvrzených 145 případů nákazy.