Italští experti uvažují o exhumaci těl zemřelých v prosinci. Virus se podle nich do země mohl dostat už vloni

Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, napsala agentura Reuters. Jiní odborníci ale tuto hypotézu odmítají.

Adriano Decarli, italský epidemiolog a profesor lékařské statistky na milánské univerzitě, tvrdí, že v oblasti kolem měst Miláno a Lodi loni mezi říjnem a prosincem výrazně stoupl počet hospitalizovaných s chřipkou a zápalem plic. Podle něj se jednalo o stovky případů navíc oproti předchozím létům.

Decarli nyní studuje nemocniční záznamy a klinické detaily těchto případů a snaží se dospět k závěru, zda se náhodou koronavirus v Itálii neobjevil už tehdy. „Chceme vědět, jestli jsme tu koronavirus měli už koncem roku 2019, a pokud ano, proč to nikdo za poměrně dlouhou dobu neodhalil. Pomůže nám to udělat si jasnější obrázek pro případ, že budeme čelit ještě další vlně epidemie,“ řekl epidemiolog.

Až bude s výzkumem hotový, mohou si podle něj úřady vyžádat povolení k exhumaci lidí s podezřelými symptomy, kteří loni v postižených oblastech zemřeli.

Vědecký spor

Světová zdravotnická organizace uvádí, že koronavirus se objevil v čínském Wu-chanu v prosinci loňského roku. Rovněž řada odborníků se domnívá, že hypotéza, podle níž se koronavirus mohl v Evropě šířit už koncem roku 2019, je nejspíš mylná.

„Myslím, že je nanejvýš nepravděpodobné, že se virus v Evropě objevil dříve než v lednu,“ uvedl Paul Hunter z britské univerzity East Anglia. Podle něj je totiž z dosavadního průběhu pandemie jasné, že kdyby se virus objevil v Evropě už loni, vypadala by nyní situace zcela jinak a byla by tu nyní epidemie enormních rozměrů. Jeho italští kolegové podle něj mohou svou domněnku podpořit jediným způsobem – laboratorními testy vzorků získaných právě v době údajného začátku epidemie.

Ačkoli první případ infekce nahlásila Itálie 21. února, je podle odborníků jisté, že se koronavirus v zemi nejspíš objevil už o měsíc dříve.

Giuseppe Remuzzi z farmakologického institutu v Miláně potvrdil, že praktičtí lékaři v Lombardii hlásili neobvyklé případy zápalů plic už loni. Například v oblasti měst Gera D’Adda a Crema měli řadu pacientů s oboustranným zápalem plic, kašlem, dýchavičností a horečkami, což jsou příznaky odpovídající chorobě COVID-19.

„Žádný z nich však nebyl diagnostikován jako COVID-19, protože tehdy ještě o existenci nového typu koronaviru nebyly žádné zprávy,“ uvedl Remuzzi. Pokud by se podle něj potvrdilo, že případy nákazy koronavirem mohly být v Itálii už loni v listopadu, bude to znamenat, že virus se mohl měsíce šířit volně a zcela nepozorovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 1 hhodinou

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 2 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 9 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 18 hhodinami
Načítání...