Italští experti uvažují o exhumaci těl zemřelých v prosinci. Virus se podle nich do země mohl dostat už vloni

Italští vědci zkoumají, zda se koronavirus nedostal do Itálie mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. V Lombardii, kde nyní denně umírají stovky lidí s nemocí COVID-19, totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, napsala agentura Reuters. Jiní odborníci ale tuto hypotézu odmítají.

Adriano Decarli, italský epidemiolog a profesor lékařské statistky na milánské univerzitě, tvrdí, že v oblasti kolem měst Miláno a Lodi loni mezi říjnem a prosincem výrazně stoupl počet hospitalizovaných s chřipkou a zápalem plic. Podle něj se jednalo o stovky případů navíc oproti předchozím létům.

Decarli nyní studuje nemocniční záznamy a klinické detaily těchto případů a snaží se dospět k závěru, zda se náhodou koronavirus v Itálii neobjevil už tehdy. „Chceme vědět, jestli jsme tu koronavirus měli už koncem roku 2019, a pokud ano, proč to nikdo za poměrně dlouhou dobu neodhalil. Pomůže nám to udělat si jasnější obrázek pro případ, že budeme čelit ještě další vlně epidemie,“ řekl epidemiolog.

Až bude s výzkumem hotový, mohou si podle něj úřady vyžádat povolení k exhumaci lidí s podezřelými symptomy, kteří loni v postižených oblastech zemřeli.

Vědecký spor

Světová zdravotnická organizace uvádí, že koronavirus se objevil v čínském Wu-chanu v prosinci loňského roku. Rovněž řada odborníků se domnívá, že hypotéza, podle níž se koronavirus mohl v Evropě šířit už koncem roku 2019, je nejspíš mylná.

„Myslím, že je nanejvýš nepravděpodobné, že se virus v Evropě objevil dříve než v lednu,“ uvedl Paul Hunter z britské univerzity East Anglia. Podle něj je totiž z dosavadního průběhu pandemie jasné, že kdyby se virus objevil v Evropě už loni, vypadala by nyní situace zcela jinak a byla by tu nyní epidemie enormních rozměrů. Jeho italští kolegové podle něj mohou svou domněnku podpořit jediným způsobem – laboratorními testy vzorků získaných právě v době údajného začátku epidemie.

Ačkoli první případ infekce nahlásila Itálie 21. února, je podle odborníků jisté, že se koronavirus v zemi nejspíš objevil už o měsíc dříve.

Giuseppe Remuzzi z farmakologického institutu v Miláně potvrdil, že praktičtí lékaři v Lombardii hlásili neobvyklé případy zápalů plic už loni. Například v oblasti měst Gera D’Adda a Crema měli řadu pacientů s oboustranným zápalem plic, kašlem, dýchavičností a horečkami, což jsou příznaky odpovídající chorobě COVID-19.

„Žádný z nich však nebyl diagnostikován jako COVID-19, protože tehdy ještě o existenci nového typu koronaviru nebyly žádné zprávy,“ uvedl Remuzzi. Pokud by se podle něj potvrdilo, že případy nákazy koronavirem mohly být v Itálii už loni v listopadu, bude to znamenat, že virus se mohl měsíce šířit volně a zcela nepozorovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
20. 6. 2025

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025
Načítání...