30 otázek a odpovědí, které přinesly 3 měsíce s novým koronavirem

Pandemie nového koronaviru je jednou z nejvážnějších hrozeb nejen pro Českou republiku, ale i pro celý svět. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky o viru, nemoci, léčbě i ochraně před nebezpečnou chorobou.

1) Co jsou koronaviry?
Jde o skupinu virů, které se objevují u mnoha druhů zvířat, časté jsou například u velbloudů a netopýrů. Výjimečně se mohou změnit a zmutovat a poté jsou schopné přenášet se i na člověka a mezi lidmi. Koronavirů existuje velké množství, v poslední době se objevily epidemie virů SARS a MERS, které do této skupiny patří.

Způsobují u zvířat i lidí různě závažná onemocnění – u člověka se objevovaly nejprve jen formy způsobující běžná nachlazení, ale jak MERS, tak i SARS jsou smrtící. Na člověka se přenáší celkem sedm druhů koronavirů.

2) Kde se vzal nový koronavirus?
Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2 nebo „nový koronavirus“ případně nCov, byl u člověka poprvé zaznamenán na začátku prosince 2019 (ale možná už v polovině listopadu) v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Podle místa jeho prvního objevení se mu zpočátku říkalo i „wuchanský koronavirus“, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) toto pojmenování nedoporučuje.

Tento virus se na člověka přenesl poprvé ze zvířat, podobně jako jiné koronaviry. Za epidemii SARS mohl přenos ze šelmy cibetky, za epidemii MERS zase přenos z velbloudů. Většina prvních případů u nového koronaviru je spojená s velkým trhem ve Wu-chanu, kde se prodávají živá i mrtvá zvířata a mořské plody. Z analýz genetické informace vyplývá, že zdrojem byli zřejmě netopýři a hadi, kteří se zde prodávali, někdy se spekuluje také o přenosu z luskounů.

3) Jak se nový koronavirus přenáší?
„Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o takzvanou kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest,“ uvádí české ministerstvo zdravotnictví o SARS-CoV-2. Nejnovější studie varují také před schopností koronaviru přenášet se přes výkaly.

Obecně se mechanismus přenosu z člověka na člověka podobá šíření chřipky. Kapénky, které obsahují vykašlané nebo jinak vyloučené viry, ale mohou ulpět na povrchu předmětů, na nichž, podle druhu materiálu, vydrží značně dlouhou dobu.

V jednom výzkumu SARS-CoV-2 se ukázalo, že na kartonu zůstává tento virus aktivní až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu byl „funkční“ virus zaznamenán dokonce i po třech dnech. Nejkratší byla jeho životnost na mědi, kde autoři nové studie virus už po uplynutí čtyř hodin nezaznamenali.

Nový koronavirus se přenáší také formou aerosolu ve vzduchu, tedy drobných částeček ve vzduchu, ale tato forma přenosu není zatím příliš popsaná.

4) Jaké jsou příznaky nemoci?
Mezi typické příznaky nemoci COVID-19 patří dýchací potíže, horečka a kašel – ty se vyskytují u více než 80 procent případů. Dalšími příznaky jsou vyčerpání, zimnice, bolesti kloubů a výjimečně také průjem. Typicky se objevují kolem pátého dne po infekci. Inkubační doba se podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny.

Neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí COVID-19, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Případů sezonní chřipky je stále ještě v České republice řádově více než případů nemoci COVID-19.

5) Jak fungují a jak vypadají testy?
Základní testy, které odhalí v těle přítomnost nového koronaviru, jsou založené na metodě známé jako PCR – ta se používá také u běžné chřipky, ale třeba také u boreliózy. Jsou schopné velmi účinně najít genové znaky toho, o jaký virus se jedná. Vyhodnocení výsledků je sice velmi účinné, nevýhodou je, že tyto testy se doposud v České republice nevyrábějí a také že jejich zpracování trvá až několik hodin – průměrně pět až šest hodin.

Brněnští vědci připravili vlastní PCR testy, které nyní čekají na schválení.

Česká republika už dostala z Číny rychlé testy, které jsou schopné přinést výsledky už do třiceti minut. Pokud tento rychlotest ukáže pozitivní výsledek, s velkou pravděpodobností je verdikt správný. Pokud ale nákazu neodhalí, je u něj možnost takzvané falešné negativity, tedy že pacient koronavirem nakažen ve skutečnosti je.

6) Mohou nemoc přenášet lidé bez příznaků? 
Jedním z důvodů, proč je tato nemoc tak nebezpečná, je schopnost viru šířit se, přestože nakažený člověk stále ještě nemá žádné příznaky nemoci. Typicky je inkubační doba asi 5,1 dne, podle některých výzkumů je ale právě v této době infikovaný člověk nejvíc nakažlivý, protože v jeho dýchacím ústrojí je v té době viru největší množství.

Množství případů, které neměly vůbec žádné příznaky po celou dobu průběhu nemoci, je minimální – ukázal to velký výzkum ve Wu-Chanu. Právě tito lidé ale představují největší hrozbu, protože kromě testů u nich virus nic neodhalí.

7) Jak vypadá průběh nemoci?
Nemoc COVID-19 se nejčastěji, asi u 80 procent nakažených, projevuje jako silnější chřipka – a také se podobně léčí. Přibližně u 20 procent se ale průběh nemoci zhorší natolik, že potřebují lékařskou pomoc v nemocnici, asi 5 procent má dokonce průběh tak těžký, že potřebuje intenzivní pomoc například s plicní ventilací.

Za vyléčeného se člověk pokládá poté, co dva testy po sobě neodhalí přítomnost viru v jeho těle. Tato doba se může značně lišit, u lehkých případů to může být 14 dní, u těžkých případů i šest týdnů.

8) Pro koho je nemoc nejvíce riziková?
Nejhorší průběh nemoci je spojený s několika skupinami. Obecně jsou to starší lidé, především ve věku nad 65 let. V Itálii nejnovější data ukazují, že 99 procent zemřelých jsou lidé, kteří již měli nějaký vážnější chronický zdravotní problém.

Nejčastějšími komplikacemi, u nichž se ví, že jsou spojené s úmrtím na tuto nemoc, jsou rakovina, vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka a jakékoliv nemoci plic a dýchacího oběhu.

9) Mohou se lidé po nemoci znovu nakazit?
Existuje několik případů z Číny a Japonska, které tak mohou vypadat, ale experti jsou k těmto svědectvím spíše skeptičtí. Předpokládá se, že tyto případy se týkají osob, které nebyly dostatečně doléčené, případně nebyly precizně testované.

Nejnovější výzkumy na primátech prokázaly, že zvířata nakažená jednou virem jsou později vůči této nemoci odolná.

Nikdo zatím neví, jak dlouho tato imunita přetrvá, virus koluje mezi větším množstvím lidí teprve asi tři měsíce.

10) Jsou děti imunní?
Onemocnění COVID-19 u dětí je relativně vzácné a současně mírné. Jen asi 2,4 % z celkového počtu hlášených případů byly osoby mladší 19 let. U velmi malého podílu osob mladších 19 let se vyvinulo závažné (2,5 %) nebo kritické onemocnění (0,2 %).

Děti se tedy mohou nemocí nakazit, může u nich mít i vážný, nebo dokonce velmi vážný průběh, ale je to velmi nepravděpodobné.

Příčiny dětské odolnosti proti koronaviru zatím nejsou úplně dobře popsané – jednou teorií je, že se velmi často nakazí jinými formami nesmrtících koronavirů, které v populaci kolují, a proto i smrtící formě odolávají lépe.

11) Jak velké riziko je nový koronavirus pro těhotné ženy a plod?
Výzkum naznačuje, že nový koronavirus nepředstavuje pro těhotné ženy větší hrozbu než pro jiné nemocné. To stejné platí i pro děti, které ženy ještě nosí.

Během těhotenství se ženský imunitní systém poněkud oslabí, aby tak tělo neodmítlo plod jako něco cizího. Kvůli tomu (a také dalším změnám, například hormonálním) bývají nastávající matky zranitelnější některými druhy infekcí – typicky jsou to ty, které napadají močové cesty.

Také některé respirační nemoci (včetně chřipky, SARSu a MERSu) mohou způsobit u těhotných žen horší projevy než u většiny pacientů. Na druhou stranu ovšem koronaviry, které způsobují běžnou rýmu, mezi lidmi kolují desítky let. A u nich nebyl zaznamenán zhoršený průběh nemoci.

Všechny těhotné ženy, které zatím lékaři kvůli nemoci COVID-19 sledovali, sice měly zápal plic, ale žádný neměl vážný průběh a žádná z pacientek také nezemřela. „Průběh zápalu plic u těhotných žen s nemocí COVID-19 byl podobný jako u netěhotných dospělých pacientů se zápalem plic způsobeným COVID-19,“ uvádějí vědci.

Některé nemoci získané v průběhu těhotenství mají na jeho další průběh silný dopad – od předčasného porodu až po potrat. Vědci zatím nezaznamenali jediný případ, že by těhotná žena s nemocí COVID-19 potratila.

Zatím není prokázáno, že by se virus přenášel mateřským mlékem, tedy kojením.

12) Mohou se domácí zvířata nakazit a přenášet nemoc?
Obava, že by nemoc COVID-19 mohla přenášet domácí zvířata, tedy typicky psi a kočky, je podle WHO neopodstatněná. Vědci detailně zkoumali případ psa žijícího s nakaženými lidmi. V jeho těle se sice stopy viru našly, zvíře ale nebylo schopné tento virus dále přenášet.

Vědci sice chtějí tento fenomén dále studovat, ale zatím nepovažují riziko přenosu na člověka z domácího zvířete za pravděpodobné.

13) Může mít na pandemii nějaký dopad nástup teplejšího počasí?
Nový koronavirus vznikl u netopýrů, což jsou zvířata, která mají vysokou tělesnou teplotu. Není tedy příliš pravděpodobné, že by na něj mělo teplejší počasí podobný dopad jako na virus chřipky.

Potvrzuje to také fakt, že virus se již dostal na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy – nemá problémy šířit se i v prostředí subtropickém nebo tropickém. Nový koronavirus pronikl do Keni, do Singapuru i do zemí Latinské Ameriky.

Vědci se ale domnívají, že nepřímo může teplejší počasí v našich podmínkách pomoci. Ubude totiž rýmy a chřipky a bude tedy jednodušší odhalovat případy nemocných s koronavirem; zatím je obtížné rozpoznat je od těch s jinými respiračními chorobami.

Ve vlhčím teplejším vzduchu také kapénky s virem urazí ve vzduchu kratší vzdálenost, naváží se totiž na vlhkost ve vzduchu. Mohlo by to tedy snížit vzdálenost, na jakou se virus přenáší.

14) Proč nejlépe funguje společenský odstup?
Jedním z nejúčinnějších opatření proti šíření jakékoliv epidemie je společenský odstup, anglicky „social distancing“. Jedná se o nejrůznější opatření, která mají zamezit tomu, aby se lidé spolu stýkali.

Proto se zavírají restaurace, kina, divadla – v tomto prostředí je mnoho lidí na jednom místě a je mezi nimi malá vzdálenost.

15) Jak si mýt ruce
Kromě přenosu vzduchem se člověk může nakazit i tím, že se dotkne povrchu, na němž se částice s virem usadí – virus se může z rukou potom dostat do očí nebo úst, kde se pak uchytí.
Jedním z nejúčinnějších opatření je tedy umývání rukou – ideálně mýdlem, které virus spolehlivě zabíjí, po dobu nejméně 20–30 sekund. Zkuste tento návod:

Video Studio 6
video

Čistota půl zdraví. Umíte si správně umýt ruce?

16) Čím si chránit oči a tělo?
Nový koronavirus se může do těla dostat také přes oční sliznici – proti tomu částečně pomohou i obyčejné brýle, ať už dioptrické, nebo sluneční. V prostředí, kde je koncentrace viru velmi vysoká, ale musí lékaři nosit speciální masky, které chrání oko dokonale.

Ochrana rukou není pro běžného občana tak důležitá, pokud si pravidelně myje ruce – a není-li to možné, vyplatí se používat přenosnou komerční desinfekci na bázi alkoholu. Není-li dostupná ani ona, stačí jakýkoliv nápoj s podílem více než 70 procent alkoholu.

17) Jaká vzdálenost je v mezilidském kontaktu bezpečná?
Virus se šíří vzduchem přibližně na vzdálenost 1,5-1,8 metru, pak padá k zemi. Pokud se podaří udržet mezi lidmi dostatečnou vzdálenost, mělo by to výrazně snížit možnost vzájemné nákazy.

Důležitá je i délka pobytu s nakaženým člověkem v jednom prostoru: čím delší tato doba je, tím více se situace zhorší. Za relativně bezpečnou se uvádí doba do 15 minut.

16) Jak se chrání lékaři a sestry?
Ochrana lékařů a sester, zejména ve vysoce infekčním prostředí, kde se vyskytují lidé, kteří jsou prokazatelně nakažení, je výrazně složitější a náročnější než u běžného občana. Spočívá v používání izolace celého těla, a to po celou dobu práce na infekčním oddělení. Jakákoliv manipulace s tímto ochranným zařízením zvyšuje riziko infekce, proto v něm lékaři tráví celé hodiny – i to zvyšuje náročnost jejich již tak náročné profese.

17) Jak pomáhá rouška a respirátor?
Ani ta nejlepší rouška se nevyrovná nejslabšímu respirátoru nejnižší filtrační třídy. Světová zdravotnická organizace dokonce uvádí, že při nesprávném použití mohou roušky riziko přenosu virem ještě zvýšit. Celý problém roušek a respirátorů je poměrně složitý, důležitá informace ale zní: pro ochranu před virovými onemocněními opravdu fungují jen respirátory filtrační třídy FFP3, částečně FFP2. Ideální variantou jsou ty s vydechovacím ventilkem.

Mezi rouškami a respirátory je několik zásadních rozdílů. Roušky mají zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven – jejich hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Testy těchto roušek nejsou povinné a netýkají se schopnosti ochránit člověka před jeho okolím.

Zatímco chirurgické roušky dokážou zachytit až 90 procent kapének, roušky ze stoprocentní bavlny zachytí 70 procent kapének. Proti šíření kapének pomáhají i roušky z kombinace bavlny a umělých materiálů, zachytí asi 50 procent kapének.

18) Jak si vyrobit roušku doma?
Lidé, kteří nemohou sehnat průmyslově vyrobené roušky, vzali situaci do svých rukou a improvizované roušky si jednoduše vyrábějí doma. Své postupy poté šíří na internetu. K výrobě roušky stačí třeba tričko, tílko nebo prostěradlo. Látka by měla být ideálně nová a ze stoprocentní bavlny. Návod na výrobu roušky najdete ZDE.

Video Kus kvalitní látky a dvě gumičky. Jednoduchý návod, jak vyrobit vlastní roušku i v pohodlí domova
video

Kus kvalitní látky a dvě gumičky. Jednoduchý návod, jak si doma vyrobit vlastní roušku

Zdroj: ČT24

19) Jak se o roušku starat?
S rouškami na jednorázové použití, které se nedají vyvařit, je potřeba zacházet jako s papírovým kapesníkem. Pokud hrozí, že nositel mohl být nakažen koronavirem, je potřeba přistupovat k jednorázové roušce jako k biologickému odpadu. Koronavirus sice dlouhodobě mimo tělo nepřežije, ale několik hodin ano. Proto se doporučuje vyhodit jednorázovou roušku do koše, ten zabalit ještě do jednoho pytle a zavázat.

Video Studio 6
video

Jak zacházet s rouškou: Nesahat na vnější stranu, jednorázové vyhodit, bavlněné vyvařit

Naopak roušky z textilních materiálů je možné používat opakovaně. Obecná zásada je vystavit látku podmínkám, ve kterých virus nedokáže přežít. A to znamená buď je vyvařit, nebo vyprat při teplotě nad 60 stupňů po dobu 30 minut. Doporučuje se vždy je také po vyčištění vyžehlit. Podrobnosti ZDE.

20) Jak se starat o respirátor
U respirátorů je znovupoužitelnost složitější. Je potřeba řídit se u nich informacemi od výrobce, které jsou u nich uvedené; pro konkrétní typy se mohou doporučení lišit. Některé typy jsou jednorázové, ty bývají označené písmeny NR neboli Not Reuse, tedy znovu nepoužívat.

21) Jak dlouho se koronavirus udrží na různých površích?
Nový koronavirus má schopnost přežívat dlouhou dobu na povrchu předmětů, zejména těch hladkých. Velká studie německých vědců popsala, že koronaviry obecně vydrží být infekční po dobu dvou hodin až devíti dnů – podle podmínek. Některé druhy koronavirů jsou ale schopné přežít na vhodném povrchu až 28 dní. Obecně u všech koronavirů platí, že při teplotě mezi 30 a 40 stupni Celsia jejich schopnost přežívat výrazně klesá.

Co se týká nového koronaviru, není ještě dostatek informací. Existují ale první studie, které naznačují, že jeho schopnost přežívat na různých površích není zdaleka tak vysoká – je podobná tomu, jak se choval virus SARS v roce 2003.

V rámci jednoho takového výzkumu vědci stříkali virus v kapénkách do vzduchu a sledovali, jak dlouho přetrvá ve vzduchu i na místech, kam kapičky dopadnou.

Výsledky ukázaly, že ve vzduchu virus vydržel po dobu asi tří hodin, na mědi jen čtyři hodiny, 24 hodin na kartonu a asi dva až tři dny na umělé hmotě nebo nerezové oceli.
To ale ještě neznamená, že virus je schopný celou tu dobu někoho nakazit.

22) Může se člověk nakazit v MHD a jak se toho vyvarovat?
Městská hromadná doprava je místem, kde za normálních okolností může být riziko nákazou dost vysoké. Velká koncentrace osob na malém prostoru, nutnost dotýkat se madel a držáků, to všechno vytváří ideální podmínky pro šíření jakéhokoliv viru.

Opatření, jako je povinnost nosit v dopravě roušky, pečlivé dodržování hygieny a snaha o větší vzdálenosti mezi cestujícími, mohou riziko významně snížit, dokazuje například situace v zemích, jako je Tchaj-wan nebo Jižní Korea.

23) Jak má vypadat nařízená domácí karanténa člověka s podezřením na koronavirus?
Při nařízené domácí karanténě je podle ministerstva zdravotnictví nutné zůstat v domácím prostředí a nikam nevycházet (nejlépe ani k lékaři či na nákup). „V případě zdravotních potíží je nutné kontaktovat lékaře nebo příslušnou hygienickou stanici či se obrátit na linku 112 s tím, že musíte uvést, že jste v nařízené karanténě,“ shrnuje ministerstvo. Při karanténě je také třeba zdržet se úzkého kontaktu s ostatními lidmi a je doporučená důsledná hygiena.

V případě nutnosti je možné na nezbytně nutnou dobu opustit domov – podle ministerstva zdravotnictví je například přípustné vyvenčit psa či jít na nákup, pokud to nemohou zařídit příbuzní, sousedé či se nelze obrátit na donáškovou službu. Za porušení karantény hrozí pokuta až tři miliony korun.

Pokud člověk, kterému je nařízena karanténa, žije v domácnosti s dalšími lidmi, měl by mít pokud možno vyčleněný vlastní pokoj a izolovat se od ostatních. Zbytek rodiny by měl dodržovat zvýšená hygienická pravidla a používat ochranné pomůcky. Také je třeba udržovat bezpečnou vzdálenost od člena domácnosti, který je v karanténě a vyhýbat se fyzickému kontaktu.

Tipy a doporučení pro domácí karanténu můžete najít na stránkách ministerstva zdravotnictví.

24) Jsou nějaké léky, jimž je třeba se vyhnout?
Spory mezi odborníky se vedou o ibuprofen. Na internetu se začaly v březnu objevovat informace o tom, že by léky, které tuto látku obsahují, mohly komplikovat průběh nemoci. Jaký je vliv přípravku na COVID-19 si vědci zatím nejsou jistí, vyzývají proto k předběžné opatrnosti.

Vůči virovým onemocněním, mezi která patří i COVID-19, nejsou účinná antibiotika. „Naopak jejich nadbytečná konzumace může lidskému tělu uškodit,“ uvádí na svých stránkách ministerstvo zdravotnictví.

„Antivirotika určená k léčbě chřipky (oseltamivir, přípravek Tamiflu) jsou vůči koronavirům zcela neúčinná,“ píší ve svém manuálu odborníci z Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš a Ladislav Machala.

25) Jaké existují léky a očkování?
Lék ani očkování zatím proti novému koronaviru neexistuje. Světová zdravotnická organizace (WHO) ale uklidňuje, že množství příznaků této nemoci lze léčit. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta. Podle WHO je pomoc vysoce účinná. U těžkého průběhu nemoci pomáhají pacientům s dýcháním a okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce.

Očkování, které by před nemocí COVID-19 chránilo, v současnosti neexistuje. Na vývoji vakcíny se pracuje na mnoha pracovištích po celém světě. V USA se už jeden typ začal klinicky testovat, nadějný je také výzkum izraelských vědců, ti očekávají bezpečnostní data ke své vakcíně do 3 měsíců.

Běžně ale testy takového očkování trvají nejméně 18 měsíců.

26) Jaké léky jsou nadějné a jaké vznikají?
Už na konci ledna se objevilo několik slibných možností, jak koronavirus léčit. Jednou z nich je v Thajsku testovaná kombinace dvou antivirotik, která údajně zabrala u jednoho pacienta.

V USA zase společnost Gilead úspěšně aplikovala látku vyvinutou původně proti ebole u jednoho pacienta ve státu Washington. Lék remdesivir vyléčil zápal plic za jediný den bez jakýchkoliv vedlejších účinků – v současné době už je tato látka, která vychází z výzkumů českého vědce profesora Holého, v Číně, USA a Německu klinicky testována. O její použití již zažádala i Česká republika.

Nadějně vypadá také nasazení některých přípravků využívaných proti malárii.

27) Jak se léčí lehké případy v domácí péči?
Při COVID-19 není podle ministerstva zdravotnictví doporučená žádná specifická antivirová léčba. Pacienti s lehkým průběhem nemoci by proto měli doma zahájit podpůrnou léčbu (která je individuální), jež příznaky infekce (jako je například zvýšená tělesná teplota či kašel) zmírní. Využívají se k ní běžně dostupné léky. Jako doplněk léčby u lehčích případů ministerstvo zmiňuje také vitamin C.

Nemocní s mírnými příznaky zůstávají v domácí izolaci. „Nemocnice by měla být k dispozici pro pacienty se závažnějšími příznaky a pro velmi rizikové pacienty. Zhoršení stavu je signalizováno například dušností a dalšími respiračními problémy. Při zhoršení stavu se opět poraďte s lékařem,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví. Další doporučení najdete ZDE.

28) Jak vypadá léčba nemocných a těžkých případů v nemocnici?
Protože na COVID-19 neexistuje žádný lék, také v nemocnicích se u lehčích případů řeší především symptom, tedy příznaky, které virus způsobí – například zvýšená tělesná teplota, bolesti nebo silný suchý kašel. „Zhoršení stavu je signalizováno například dušností a dalšími respiračními problémy,“ píše na svých stránkách ministerstvo zdravotnictví.

U lidí s těžším průběhem nemoci se aplikuje podpůrná léčba pomocí kyslíku či umělé plicní ventilace, nejtěžší případy se musí napojit na systém ECMO neboli na mimotělní podporu života.

29) Zabírají proti novému koronaviru antibiotika?
Na léčbu virových onemocnění, mezi která COVID-19 patří, antibiotika nejsou účinná. Antibiotika se při léčbě pod kontrolou lékaře sice používají, ale jen na potlačení dalších nemocí, které se mohou na koronavirou infekci navázat. Při onemocnění novým koronavirem se totiž často stane, že do těla s narušenou imunitou proniknou bakterie – a proti nim už antibiotika pomáhají.

Antibiotika tedy pomáhají lidem spíše v tom, aby se u nich nerozvinuly komplikace spojené s narušením plic.

30) Jak funguje posilování imunity?
„Protože proti koronavirům dosud není k dispozici žádná účinná specifická léčba, doporučuje se alespoň podporovat stav imunitního systému, tedy dostatečně spát, zdravě se stravovat, užívat vitamin C a podobně,“ doporučili ve svém manuálu odborníci z Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš a Ladislav Machala. Podle některých studií je průběh nemoci výrazně horší právě u lidí s nedostatečnou nebo narušenou imunitou.

Důležitý je na povzbuzení imunity také dostatek pohybu. V podmínkách karantény je to složitější, ale právě proto je zásadní pravidelně cvičit a pohybovat se co nejvíce – zejména pro ohrožené skupiny.