První očkování na nový koronavirus se začne testovat na lidech

Společnost Moderna Therapeutic z Cambridge odeslala k testům první várku vakcíny proti nemoci COVID-19. Látka vznikla jen 42 dní poté, co se v Číně podařilo popsat geny viru SARS-CoV2. První dávky vakcíny byly poslány do amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) v Bethesdě.

V NIAIDu se již nyní rozjíždějí přípravy na to, aby se nejdříve od dubna mohly tyto vakcíny začít testovat i na lidech.

Rychlý vznik vakcíny umožnilo využití relativně nové genetické metody, která nepotřebuje velké množství viru. Místo toho využívá takzvanou mRNA, což je genetický materiál, který vytváří proteiny. Části viru dokáže vytvořit přímo v těle očkovaného, což celý proces oproti minulosti výrazně zkracuje.

Kdy bude očkování?

Testy vakcíny na lidech mohou trvat řadu měsíců, většina expertů se proto domnívá, že použitelné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná společnost Moderna Therapeutic doufá v léto 2021.

Na vakcíně pracuje i několik dalších soukromých společností, úspěch ohlásila také firma Inovio, její akcie v reakci na to téměř zdvojnásobily hodnotu. Další nadějné vakcíny vyvíjejí například i společnosti CureVac nebo Novavax. Paralelní výzkum probíhá také na půdě akademických institucí.

Rychlost výzkumu vakcín se v posledních letech výrazně zlepšila také díky mezinárodní spolupráci. Roku 2017 vznikla v Norsku organizace Coalition for Epidemic Preparedness (CEPI), která financuje a koordinuje výzkum nových přípravků. Organizaci založily vlády Norska a Indie, britská charita Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Právě finance od ní pomáhají menším biotechnickým společnostem, jako je třeba Inovio, aby pracovaly co nejrychleji a nejúčinněji.

Testuje se první lék

V USA se ve stejné instituci začal testovat také další přípravek, který by mohl proti novému koronaviru pomoci. Jedná se o lék remdesivir, který byl původně vyvinutý proti ebole a jehož vývoj vede český vědec Tomáš Cihlář.

Test tohoto potenciálně slibného léku probíhá na Nebraské univerzitě zatím na jednom dobrovolníkovi. Jedná se o jednoho z amerických cestujících z lodi Diamond Princess. Vědci předpokládají, že se do klinického testu zapojí i další pacienti, kteří byli hospitalizováni kvůli novému koronaviru se závažnějšími problémy.

Dosavadní výsledky remdesiviru byly nadějné, testy ovšem probíhaly pouze na zvířatech a na koronavirech, které způsobují SARS a MERS. Ty jsou sice geneticky velmi blízké současné nebezpečné formě, v řadě znaků se ale liší. Látka by však měla útočit na části, které mají všechny koronaviry společné.

Dobrovolníci, kteří se do testování zapojí, budou náhodně dostávat buď tento přípravek, anebo placebo, a to po dobu deseti dní. Poté jim budou provedeny krevní testy a lékaři jim budou odebírat vzorky z nosní sliznice, aby zjistili, jaké množství viru je v jejich tělech.

Podle zpravodajského serveru Time by mělo stačit, aby lék projevil alespoň částečnou schopnost potlačovat růst množství virů v organismu. Výrobce remdesiviru, americká společnost Gilead, upozorňuje, že přípravek je navržen tak, aby virus nebyl schopný se dlouhodobě přizpůsobovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 39 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...