První očkování na nový koronavirus se začne testovat na lidech

Společnost Moderna Therapeutic z Cambridge odeslala k testům první várku vakcíny proti nemoci COVID-19. Látka vznikla jen 42 dní poté, co se v Číně podařilo popsat geny viru SARS-CoV2. První dávky vakcíny byly poslány do amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) v Bethesdě.

V NIAIDu se již nyní rozjíždějí přípravy na to, aby se nejdříve od dubna mohly tyto vakcíny začít testovat i na lidech.

Rychlý vznik vakcíny umožnilo využití relativně nové genetické metody, která nepotřebuje velké množství viru. Místo toho využívá takzvanou mRNA, což je genetický materiál, který vytváří proteiny. Části viru dokáže vytvořit přímo v těle očkovaného, což celý proces oproti minulosti výrazně zkracuje.

Kdy bude očkování?

Testy vakcíny na lidech mohou trvat řadu měsíců, většina expertů se proto domnívá, že použitelné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná společnost Moderna Therapeutic doufá v léto 2021.

Na vakcíně pracuje i několik dalších soukromých společností, úspěch ohlásila také firma Inovio, její akcie v reakci na to téměř zdvojnásobily hodnotu. Další nadějné vakcíny vyvíjejí například i společnosti CureVac nebo Novavax. Paralelní výzkum probíhá také na půdě akademických institucí.

Rychlost výzkumu vakcín se v posledních letech výrazně zlepšila také díky mezinárodní spolupráci. Roku 2017 vznikla v Norsku organizace Coalition for Epidemic Preparedness (CEPI), která financuje a koordinuje výzkum nových přípravků. Organizaci založily vlády Norska a Indie, britská charita Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Právě finance od ní pomáhají menším biotechnickým společnostem, jako je třeba Inovio, aby pracovaly co nejrychleji a nejúčinněji.

Testuje se první lék

V USA se ve stejné instituci začal testovat také další přípravek, který by mohl proti novému koronaviru pomoci. Jedná se o lék remdesivir, který byl původně vyvinutý proti ebole a jehož vývoj vede český vědec Tomáš Cihlář.

Test tohoto potenciálně slibného léku probíhá na Nebraské univerzitě zatím na jednom dobrovolníkovi. Jedná se o jednoho z amerických cestujících z lodi Diamond Princess. Vědci předpokládají, že se do klinického testu zapojí i další pacienti, kteří byli hospitalizováni kvůli novému koronaviru se závažnějšími problémy.

Dosavadní výsledky remdesiviru byly nadějné, testy ovšem probíhaly pouze na zvířatech a na koronavirech, které způsobují SARS a MERS. Ty jsou sice geneticky velmi blízké současné nebezpečné formě, v řadě znaků se ale liší. Látka by však měla útočit na části, které mají všechny koronaviry společné.

Dobrovolníci, kteří se do testování zapojí, budou náhodně dostávat buď tento přípravek, anebo placebo, a to po dobu deseti dní. Poté jim budou provedeny krevní testy a lékaři jim budou odebírat vzorky z nosní sliznice, aby zjistili, jaké množství viru je v jejich tělech.

Podle zpravodajského serveru Time by mělo stačit, aby lék projevil alespoň částečnou schopnost potlačovat růst množství virů v organismu. Výrobce remdesiviru, americká společnost Gilead, upozorňuje, že přípravek je navržen tak, aby virus nebyl schopný se dlouhodobě přizpůsobovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 1 mminutou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...