První očkování na nový koronavirus se začne testovat na lidech

Společnost Moderna Therapeutic z Cambridge odeslala k testům první várku vakcíny proti nemoci COVID-19. Látka vznikla jen 42 dní poté, co se v Číně podařilo popsat geny viru SARS-CoV2. První dávky vakcíny byly poslány do amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) v Bethesdě.

V NIAIDu se již nyní rozjíždějí přípravy na to, aby se nejdříve od dubna mohly tyto vakcíny začít testovat i na lidech.

Rychlý vznik vakcíny umožnilo využití relativně nové genetické metody, která nepotřebuje velké množství viru. Místo toho využívá takzvanou mRNA, což je genetický materiál, který vytváří proteiny. Části viru dokáže vytvořit přímo v těle očkovaného, což celý proces oproti minulosti výrazně zkracuje.

Kdy bude očkování?

Testy vakcíny na lidech mohou trvat řadu měsíců, většina expertů se proto domnívá, že použitelné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná společnost Moderna Therapeutic doufá v léto 2021.

Na vakcíně pracuje i několik dalších soukromých společností, úspěch ohlásila také firma Inovio, její akcie v reakci na to téměř zdvojnásobily hodnotu. Další nadějné vakcíny vyvíjejí například i společnosti CureVac nebo Novavax. Paralelní výzkum probíhá také na půdě akademických institucí.

Rychlost výzkumu vakcín se v posledních letech výrazně zlepšila také díky mezinárodní spolupráci. Roku 2017 vznikla v Norsku organizace Coalition for Epidemic Preparedness (CEPI), která financuje a koordinuje výzkum nových přípravků. Organizaci založily vlády Norska a Indie, britská charita Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Právě finance od ní pomáhají menším biotechnickým společnostem, jako je třeba Inovio, aby pracovaly co nejrychleji a nejúčinněji.

Testuje se první lék

V USA se ve stejné instituci začal testovat také další přípravek, který by mohl proti novému koronaviru pomoci. Jedná se o lék remdesivir, který byl původně vyvinutý proti ebole a jehož vývoj vede český vědec Tomáš Cihlář.

Test tohoto potenciálně slibného léku probíhá na Nebraské univerzitě zatím na jednom dobrovolníkovi. Jedná se o jednoho z amerických cestujících z lodi Diamond Princess. Vědci předpokládají, že se do klinického testu zapojí i další pacienti, kteří byli hospitalizováni kvůli novému koronaviru se závažnějšími problémy.

Dosavadní výsledky remdesiviru byly nadějné, testy ovšem probíhaly pouze na zvířatech a na koronavirech, které způsobují SARS a MERS. Ty jsou sice geneticky velmi blízké současné nebezpečné formě, v řadě znaků se ale liší. Látka by však měla útočit na části, které mají všechny koronaviry společné.

Dobrovolníci, kteří se do testování zapojí, budou náhodně dostávat buď tento přípravek, anebo placebo, a to po dobu deseti dní. Poté jim budou provedeny krevní testy a lékaři jim budou odebírat vzorky z nosní sliznice, aby zjistili, jaké množství viru je v jejich tělech.

Podle zpravodajského serveru Time by mělo stačit, aby lék projevil alespoň částečnou schopnost potlačovat růst množství virů v organismu. Výrobce remdesiviru, americká společnost Gilead, upozorňuje, že přípravek je navržen tak, aby virus nebyl schopný se dlouhodobě přizpůsobovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...