V USA začaly testy léku na koronavirus, který vyvíjel český vědec Cihlář

V americkém státě Nebraska začaly klinické testy léku remdesivir, který by mohl pomoci lidem nakaženým novým typem koronaviru. S odkazem na vyjádření místních zdravotnických úřadů o tom informovala agentura AP. Lék před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.

Lékaři chtějí do testů zapojit dohromady na čtyři sta lidí v padesáti zemích světa. Polovině z nich přitom dají remdesivir, zatímco zbytku bude podáno pouze placebo, tedy látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék.

Prvním účastníkem testu v USA je nakažený Američan ve fakultní nemocnici univerzity v Nebrasce, který byl nedávno evakuován z výletní lodi Diamond Princess. Ta byla kvůli výskytu koronaviru na palubě od začátku února dva týdny v karanténě v japonském přístavu Jokohama.

Do studie se však budou moci zapojit všichni pacienti hospitalizovaní s nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Jedinou podmínkou je, že musí vykazovat alespoň mírné symptomy nákazy. Takových je v nemocnici nyní dvanáct.

Na COVID-19 zatím neexistuje žádný lék ani vakcína. Doktoři tak nakaženým podávají pouze přípravky, které zmírňují symptomy nemoci, mezi něž patří horečka, kašel a dušnost. V těžkých případech pomáhají pacientům s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce.

Nahrávám video

Jaké léky mají šanci

V Číně, odkud se nový koronavirus šíří a kde má nejvíce obětí, začaly dvě podobné studie již dříve. Předmětem jedné z nich je rovněž remdesivir, druhá se týká možného využití léků proti viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila v lednu remdesivir za „nejslibnějšího kandidáta“ na lék proti nemoci COVID-19. Látku lékaři už krátce zkoušeli na pacientech nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, kde však testy následně zastavily. WHO však citovala studie, podle nichž remdesivir zabíral na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Remdesivir už lékaři v USA využili při léčbě malého počtu pacientů. Jedním z nich byl muž ve státě Washington nakažený novým koronavirem, který se následně vyléčil. Není však přímo prokazatelné, že za jeho zotavením stál právě lék z dílny firmy Gilead Sciences.

Nicméně zatímco americké akcie již několik dní v obavách před dopady koronavirové epidemie klesají, v případě společnosti Gilead pořád rostou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled