Do Číny zasíláme testovací vzorky. Lék může dorazit v květnu, tvrdí spoluautor látky proti koronaviru

Novou naději pro léčbu epidemie koronaviru představuje léčebný přípravek remdesivir. Ačkoliv byl původně vytvořen k boji proti ebole, farmaceutická společnost Gilead Sciences se rozhodla vypravit do Číny zhruba pět tisíc dávek ke klinickému testování. Věc rozebral v rozhovoru pro ČT jeden z tvůrců látky a viceprezident pro virologii Gilead Sciences Tomáš Cihlář. Podle něho by se v případě úspěchu mohl lék dostat k pacientům už na konci května.

Video Spoluautor látky pro léčbu koronaviru a viceprezident pro virologii Gilead Science Tomáš Cihlář
video

Rozhovor s Tomášem Cihlářem, spoluautorem látky, která se testuje proti novému koronaviru

Zdroj: ČT24

V Číně v současnosti probíhají klinické studie, které se týkají remdesiviru. Jaký je jejich rozsah?

V rámci celé epidemie probíhá asi osmdesát různých klinických zkoušek se všemi různými preparáty. Od čínské medicíny až po látky proti HIV. Remdesivir tam přitom hraje zásadní roli. Jedná se o jedinou zkoušku, která se nachází ve fázi tři – nejpokročilejší fázi klinické látky proti koronaviru. 

Co se týče zkoušek, v zásadě jsou dvě. Jedna z nich probíhá na pacientech, kteří jsou v kritickém stavu a potřebují podporu dýchání. Druhá se týká pacientů, kteří jsou v prostředním stádiu nemoci. Obě zkoušky probíhají v několika nemocnicích ve Wu-chanu. Dohromady by se v nich mělo léčit asi 750 pacientů. Jedna z nich začala asi před deseti dny, ta druhá na konci minulého týdne. Tehdy jsme do Číny doručili druhou várku naší látky proti koronaviru. Výsledky by se měly objevit někdy uprostřed dubna. Pak potrvá ještě týden nebo dva, než se vyhodnotí. 

Čím vším se v této fázi konkrétně zabýváte?

V klinických zkouškách právě testujeme dva parametry – bezpečnost látky a do jaké míry ji mohou pacienti tolerovat. To znamená, jestli tam nejsou žádné vedlejší účinky. Tu látku jsme už dříve testovali v Africe na ebole a několika dalších epidemiích. To ovšem byla jiná nemoc i podmínky. Druhou věcí je efektivita a účinnost. Pacienti jsou denně monitorováni na všechny možné fyziologické funkce, včetně zlepšení stavu. 

Látka se podává nitrožilně?

Ano. Jedná se o třicetiminutovou infuzi jednou denně. Celá péče by měla trvat deset dní. 

Po deseti dnech by tak mělo přijít výrazné zlepšení?

Ano, v to doufáme. 

Potvrzuje to případ ohledně pacienta v Seattlu?

Je velmi těžké udělat takový závěr na jednom pacientovi. Záleží na tom, v jaké fázi byl léčený, protože zde hraje roli celá škála symptomů. Někteří pacienti je mají déle než ten v Seattlu. Podle výsledků se jeho stav po dvou dávkách zlepšil. Horečka mu poklesla, začal lépe dýchat a během pár dní byl v normálním stavu. Znovu ale říkám, že ty dvě klinické zkoušky budou zahrnovat 750 pacientů. Je tedy zásadní, aby se zjistilo, jak je ta látka efektivní v celé populaci. 

Látka může k pacientům dorazit na konci května 

Pokud by všechny výsledky dopadly dobře, kdy by se samotná látka mohla dostat k pacientům?

V dalším kroku bude potřeba dát dohromady žádost o povolení na aplikaci té látky, kterou zašleme jednotlivým kontrolním orgánům. V tomto případě buď čínské, nebo americké FDA (Úřad pro kontrolu léčiv – pozn. red.) a ti aplikaci posoudí. Normálně celý proces trvá šest měsíců nebo celý rok. Tohle je ale velice akutní situace, takže celé posouzení bude pravděpodobně zrychleno. Předpokládáme, že na jeden měsíc nebo několik týdnů.  

Teď se snažíme připravit data, která budou důležitá pro to, aby se zaslala žádost o aplikaci. Pak bude následovat takové mezidobí, kdy musíte čekat, než zkoušky skončí a kontrolní orgány vysloví své stanovisko. Existuje ještě mechanismus, kterému se říká „nouzové využití látky ve výzkumu“. Využili jsme ho už několikrát v souvislosti s epidemií eboly. Tehdy je možné kontrolní orgány přesvědčit, aby vydali dočasné rozhodnutí, které umožní podávat látku jednotlivým pacientům. V tomto případě bude pravděpodobně možné toto opatření použít také. 

Pokud půjde vše ideálně, mohl by se tak lék dostat k pacientům už na konci května?

To je ta nejoptimističtější verze, ve kterou možná i doufáme. Vše ale záleží na tom, jaké budou výsledky klinických zkoušek. 

Na jakém principu remdesivir funguje?

Je to profarmakum. To znamená, že ta látka není při aplikaci účinná v té formě, ve které se podává. V těle pacienta se musí nejdříve metabolizovat nebo přeměnit. Tehdy se změní v aktivní složku, která je přitom jakýmsi stavebním kamenem pro syntézu genetického materiálu toho viru. Z jeho hlediska se ale jedná o falešný stavební blok. 

Ten virus normálně používá přirozené stavební bloky, které při své replikaci zařazuje. Vtip je v tom, že ta látka byla vytvořena tak, aby ten virus nedokázal rozlišit, jestli je ten stavební blok přirozený nebo falešný. Látku tak zařadí do svého genetického materiálu a ta pak zastaví jeho syntézu. Pro ten virus je to sebevražedný mechanismus, nemůže se rozmnožovat v těle pacienta. 

Zásoby z testů na ebole se použijí pro klinické zkoušky 

Jak rychle celý proces v těle proběhne?

Podle zkoušek na zvířatech a jiných klinických testů, které probíhaly v USA na dobrovolnících, by to mělo proběhnout během několika hodin. V následujících dnech se projeví účinky. Záleží, v jakém stádiu nemoc je. Pokud je v rané fázi, tak to bude rychlejší. Pravděpodobně bychom se mohli bavit o řádu několika desítek hodin nebo krátkých dnů. 

Když se podíváte na celý průběh té nemoci, někteří pacienti jsou hospitalizování i v řádu několika týdnů. Tu látku lze použít v jakémkoliv stádiu a může trvat několik dní, než dojde k její aktivaci, aby měla nějaký klinický účinek. 

Pokud se ukáže, že je látka účinná, dokážete zajistit její dostatek pro distribuci mezi pacienty?

O to se snažíme. Máme veliký tým chemiků, kteří pracují na tom, aby ta látka mohla pokrýt celosvětovou poptávku. Měli jsme nějaké zásoby z doby, kdy jsme tu látku testovali na ebole v Africe. Většina těch zásob se teď použila na klinické zkoušky, během posledních týdnů jsme zaslali asi pět tisíc dávek na to, aby podpořily dvě probíhající klinické studie. 

Koncem ledna jsme také dali dohromady tým pro zvýšení kapacity té látky, když jsme viděli, jakým směrem se epidemie ubírá. Pracujeme s odborníky z evropských a amerických univerzit, kteří jsou podle současných dat schopni předpovědět průběh celé epidemie. To by nám pomohlo zjistit, kolik látky bude potřeba. 

Výroba potrvá týdny 

Spolupracujete i s někým z Česka?

Dlouhodobě spolupracujeme s pražským Ústavem organické chemie a biochemie. Někteří chemici svými zkušenostmi přispěli k celému procesu vývoje remdesiviru, aby se pochopilo, jak se celá věc dá potenciálně využít. 

Jak dlouho trvá výroba této látky?

To bohužel nevím, nejsem chemik. My máme látku, která je připravená k použití. Kromě té látky máme ještě takzvanou surovou formu, která se musí různě nasyntetizovat, naformulovat, a musí se přidat aditiva, aby se ta látka stabilizovala. Celé se to musí nadávkovat a zabalit. Potrvá několik týdnů, než se surová chemická forma upraví, aby se dala používat na pacientech. Zrovna teď jsme našli dostatečnou chemickou kapacitu, abychom dokázali pokrýt syntézu, formulaci a finální krok výroby. 

Takže byste byli schopni pacientům dodat dostatek léků, kdyby to bylo potřeba?

Záleží na tom, jakým směrem se epidemie bude ubírat. Je to zatím těžké předpovědět. Infikovaní se nachází v řadě zemí, a to i přesto, že 95 % případů je asi jen v Číně. Snažíme se do toho zapojit veškeré naše kapacity, nejen interní, ale i externí. Je možné spolupracovat i s dalšími, které mohou být i přímo v Číně. Posuzujeme všechny možné volby, které by nám umožnily mít dostatečné množství léku, pokud to bude potřeba. 

Zmiňoval jste, že jste připraveni provádět klinické zkoušky i mimo Čínu. Jsou i jiné země, které by je mohly vést?

V porovnání s Čínou mají všechny země výrazně nižší počet pacientů. Musela by to být nějaká rozsáhlá mezinárodní zkouška, která by pokryla více zemí. Momentálně jednáme se Světovou zdravotnickou organizací nebo americkým Národním ústavem pro zdraví. Tyto instituce mají potřebné zkušenosti, dříve byly zapojeny v mnoha zkouškách kvůli různým virovým epidemiím. Takže ano, může to být další řešení. 

Vývoj remdesiviru zanechal českou stopu 

Čína zažádala o patent. Co to znamená v praxi?

To zatím přesně nevím, v této chvíli to ale není ta nejdůležitější věc. Celý náš tým teď pracuje na tom, aby byl k dispozici dostatek látky a abychom zjistili, jestli je ta látka aktivní. V případě že ano, tak poté by se zjistilo, jaká je patentová situace. Vzhledem k tomu, že se jedná o epidemii mezinárodního rozsahu, tak v této chvíli není důležité, komu patří patent, ale abychom zjistili, jestli je látka užitečná pro pacienty. 

Díky vám je u této látky jasná česká stopa. Dá se začátek téhle látky vysledovat i dál, třeba k práci jiných českých chemiků?

Tuto otázku dostáváme často. Práce na této látce se dá vysledovat až k doktoru Antonínu Holému. Ten byl takovou světovou kapacitou, která položila základy pro nukleotidu a nukleosidovou chemii moderního typu. Díky tomu jsme mohli využít řadu jeho přístupů a principů, které vyvinul v rámci vývoje látek proti viru HIV a hepatitidě B, v praxi k designu remdesiviru. Hlavní rozdíl je v tom, že ta látka musela být upravená tak, aby byla aplikovatelná na koronavirus. Z hlediska inspirace je tam ale silná česká stopa pana doktora Holého. 

Nemáte obavu, že koronavirus zmutuje a budete muset hledat léčbu někde jinde?

Záleží na tom, o jaké mutaci mluvíme. Koronavirus se může například adaptovat, aby se lépe přenášel na člověka. To ale nemusí nijak souviset s odezvou na naši látku. Další možností je, že se posílí jeho rezistence. Naše látka má ale poměrně vysokou hranici rezistence a trvá velice dlouho, aby se vyvinula. 

Chtěl byste něco doplnit?

Myslím, že bych měl vyzdvihnout zejména spolupráci mnoha týmů, které umožnily identifikaci remdesiviru. Nejenom v Gilead Sciences, ale i externě. My sami bychom nebyli schopni tu látku dovést do této fáze. Řada virů, na kterých byl zkoušen, vyžaduje speciální laboratorní podmínky nejvyššího řádu. Když jsme pracovali s ebolou nebo SARS, tak bylo potřeba provádět zkoušky v zařízeních, která naše společnost nemá. Bez řady těchto spoluprací by remdesivir nikdy nevznikl.