Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Nahrávám video

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.

Rakovina slinivky je desátým nejčastějším typem karcinomu. Rozpoznat ji včas je ale složité, ve světě neexistuje zatím žádný schválený neinvazivní způsob včasné detekce ani preventivní screeningový program. Onemocnění podlehne až 87 procent pacientů. Například v roce 2022 bylo v České republice diagnostikováno více než 2400 nových případů.

Pardubická metoda nyní dokáže odhalit jeden z nejnebezpečnějších druhů rakoviny z pouhé jedné kapky krve. Žádost o patent má 75 stran, vědci v ní přesně popisují princip metody, její využití i potenciální možnosti.

Nahrávám video

Postup se v současné době rozsáhle testuje; výzkum probíhá ve spolupráci s 14 nemocnicemi v celé republice a hledá dobrovolníky, kteří mají k nemoci dispozice, aby se zapojili do testování, čímž mohou zároveň získat informace o svém zdraví. Podobně jako u jiných druhů zhoubného bujení platí i u rakoviny slinivky, že čím dříve se ji podaří odhalit, tím více stoupá pravděpodobnost pacienta na přežití.

Přihlásit se do studie a získat více informací lze na webu www.lipidica.cz, případně na profilech sociálních sítí LinkedIn, Facebook a Instagram.

Jak test funguje

Test je neinvazivní, není k němu tedy zapotřebí přímo kontrolovat orgán. Stačí odběr krve, které je zapotřebí jen minimální množství.

V této metodě se z krve po odebrání vzorku oddělí plazma nebo sérum a v laboratoři se pak separují lipidy. Pomocí chromatografické kolony se rozvrství podle jednotlivých molekul, v hmotnostním spektrometru se následně rozdělí podle hmotnosti. Jednotlivé molekuly jsou identifikovány, zjistí se jejich zastoupení a spektrum se porovná s profily nemocných a zdravých lidí, které se statisticky významně liší. Správnost diagnózy rakoviny slinivky je přes devadesát procent.

Co mění patent

Díky patentu v USA nyní získal výzkum výraznou právní ochranu na jednom z nejdůležitějších světových trhů. Unikátní metoda je patentově chráněna i v dalších zemích, kromě Spojených států například v členských zemích Evropské unie, Japonsku a Singapuru.

„Jsem velmi rád, že se podařilo získat právě americký patent, který nám do budoucna otevírá velké možnosti. Pokud bude mít během dvou let klinická validace dobré výsledky, můžeme náš neinvazivní test odhalující rakovinu pankreatu rozšířit mimo Českou republiku i Evropu,“ uvedl profesor Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Skupina profesora Holčapka už vloni tento test a jeho metodu detailně popsala v odborném časopise Nature Communications.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...