Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.

Krátce po nástupu Roberta F. Kennedyho mladšího do funkce amerického ministra zdravotnictví oznámilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), že chce spustit rozsáhlou studii, která by měla prozkoumat údajné možné souvislosti mezi očkováním a poruchou autistického spektra. Teď americké deníky informují o tom, že našlo vedoucího tohoto výzkumu.

Deník Times a Washington Post uvedly, že studii má vést David Geier, kterého Washington Post označuje za „skeptika, který dlouhodobě propaguje nepravdivá tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem“. Geier, který nemá lékařské vzdělání a byl potrestán za provozování lékařské praxe bez licence, se zatím osobně nevyjádřil, stejně jako ministerstvo zdravotnictví.

Studie, která zkoumá prozkoumané

S podezřením, že vakcíny MMR (tedy očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) mohou způsobovat autismus, přišel britský gastroenterolog Andrew Wakefield roku 1998. Jeho teorie ale byla mnohokrát vyvrácena.

Žádné důkladné studie nezjistily příčinnou souvislost mezi autismem a vakcínami nebo léky či jejich složkami, jako je thimerosal nebo formaldehyd. Takových studií jsou desítky a zahrnují miliony dětí – na rozdíl od lživé Wakefieldovy studie, která zkoumala jen dvanáct dětí a její výsledky byly zfalšované. Ten největší výzkum zahrnoval 14,7 milionu dětí, prošel recenzním řízením a proti jeho výsledkům neexistují výhrady.

Podle vědců, kteří tento fenomén analyzovali, jde u časového souběhu mezi vznikem autismu a podáváním vakcíny o náhodu, protože očkování probíhá právě v době, kdy se u dětí mohou začít projevovat symptomy autismu – tedy mezi 12. a 15. měsícem věku. Wakefieldův článek redakce prestižního časopisu Lancet, kde původně vyšel, s omluvou stáhla.

Kennedy na stoupající počet dětí s autismem upozorňuje řadu let; počet lidí s touto diagnózou v USA totiž opravdu stoupá. Vyšší množství je jednoznačně prokázané, nejsou ale přesně známé jeho příčiny: někteří vědci to přičítají kvalitnějšímu testování a také zahrnutí širšího spektra chování do popisu tohoto stavu. Kennedy ale kromě konstatování o počtu autistů také naznačuje možné spojení mezi tímto problémem a očkováním.

Kdo je David Geier

David Geier se nejvíce proslavil, když společně se svým otcem Markem Geierem vydali několik prací, ve kterých tvrdili, že vakcíny zvyšují riziko autismu, což je teorie, která, jak již bylo uvedeno, je už desítky let zkoumána a vědecky vyvrácena.

Geier má bakalářský titul z přírodovědy, oficiálně se živí jako „datový analytik“, ale před deseti lety se pokoušel vykonávat lékařskou praxi. Marylandské regulační orgány ho za to disciplinárně potrestaly.

Kennedy několikrát Geiera i jeho otce citoval ve svých článcích i projevech. Výzkumy otce a syna Geierových, které experti označují za nekvalitní, naznačovaly možnou souvislost mezi autismem a látkou thimerosal ve vakcínách – u většiny z nich se navíc už tato konzervační látka nepoužívá.

Časopis Science and Engineering Ethics stáhl v roce 2015 článek, jehož spoluautory byli Geierovi a který tvrdil, že úředníci veřejného zdravotnictví jsou ve výzkumech tohoto fenoménu ve střetu zájmů. Důvodem stažení byly nejen věcné chyby ve studii, ale také fakt, že Geierovi sami zatajili svůj vlastní střet zájmů. Například to, že mají zisk z prodeje preparátů, jež slibují autismus vyléčit: snažili se ho léčit podáváním přípravku, který se využívá pro chemickou kastraci.

V rozhovoru na shromáždění organizace AutismOne, která propaguje zdiskreditovanou souvislost mezi vakcínami a tímto onemocněním, označil David Geier v roce 2015 výzkum CDC týkající se vakcín za kompromitovaný. Tvrdil, že federální vláda vidí svou roli ve zvyšování spotřeby vakcín a potlačování výzkumu, který očkování podkopává.

Reakce odborníků jsou negativní

Experti, které výše uvedené deníky oslovily, vyjadřují z volby Geiera znepokojení. Nejvíc se obávají toho, že to povede k podkopání důvěry veřejnosti k vakcínám – už nyní jsou některé americké státy vůči některým nemocem podočkované. Projevilo se to například při šíření epidemie spalniček v Novém Mexiku a Texasu. Podle nové studie z 26. března klesá míra proočkovanosti ve Spojených státech u řady nemocí už od pandemie covidu-19.

„Zdá se, že cílem této administrativy je dokázat, že vakcíny způsobují autismus, i když tomu tak není,“ uvedla pro Washington Post prezidentka neziskové organizace Autism Science Foundation Alison Singerová, která financuje výzkum autismu. „Vycházejí ze závěru a snaží se ho dokázat. Takhle se ale věda nedělá.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.