Putin vidí možné setkání s Trumpem jako „velmi přínosné“

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.

„Pokud jde o setkání s panem Trumpem, tak by bylo jistě mimořádně přínosné,“ prohlásil Putin. „Souhlasím s prezidentem Spojených států – musí být samozřejmě dobře připraveno a skončit s dobrými výsledky,“ poznamenal o možném setkání s šéfem Bílého domu.

Putin uvedl, že Rusko chová velký respekt k tomu, že Trump chce obnovit vztahy s Ruskem v oblastech bezpečnosti a hospodářství. „Už jsou kontakty mezi našimi velkými společnostmi, které se chtějí vrátit,“ řekl. Řada západních společností se z Ruska stáhla poté, co ruská armáda v únoru 2022 na Putinův rozkaz zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Vládce Kremlu hovořil také o zbrojení NATO. Aliance se k větším výdajům na obranu rozhodla právě v reakci na rusko-ukrajinskou válku. „Vyzbrojování NATO nepovažujeme za hrozbu pro Ruskou federaci, protože ve věcech bezpečnosti jsme soběstační. A neustále zlepšujeme naše ozbrojené síly a obranné kapacity,“ tvrdí.

Putin nicméně uvedl, že kroky NATO sice znamenají jisté hrozby, ale Rusko je schopné je zastavit. „Není o tom pochyb. V této věci jakékoli vyzbrojování a zvyšování rozpočtu na pět procent HDP zemí NATO nedává žádný smysl,“ myslí si.

Alianční země chtějí v reakci na ruskou agresi navýšit výdaje na zbrojení ze stávajícího cíle ve výši dvou procent hrubého domácího produktu na pět procent. Plán počítá s tím, že 3,5 procenta budou přímé výdaje na armádu a 1,5 procenta budou investice spojené s bezpečností, jako jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.

Putin je prý ochoten jednat i s Merzem

Putin dále prohlásil, že je ochoten jednat s německým kancléřem Friedrichem Merzem, pokud mu zavolá. „Pokud spolkový kancléř chce zavolat a jednat, už jsem to řekl mnohokrát, tak my neodmítáme žádný kontakt. Jsme k tomu vždy otevřeni,“ tvrdí ruský vládce.

Rovněž uvedl, že pochybuje o tom, že by Německo mohlo jako prostředník přispět k jednáním s Ukrajinou více než Spojené státy. „Prostředník musí být neutrální. A když vidíme německé tanky na bojišti a nyní hledíme na to, že spolková republika zvažuje dodání taurusů k útokům na ruské území s využitím nejen techniky, ale i důstojníků bundeswehru, tak to samozřejmě vyvolává otázky,“ prohlásil.

Ukrajina od Německa získala tanky Leopard a má rovněž zájem o střely Taurus, které ale Berlín zatím poskytnout odmítá. Pokud by je Berlín Ukrajině předal, považovalo by to Rusko podle Putina za přímé zapojení Německa do války.

Vůdce Kremlu také řekl, že je připraven se „v závěrečné fázi jednání“ setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
před 1 mminutou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...