Putin vidí možné setkání s Trumpem jako „velmi přínosné“

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.

„Pokud jde o setkání s panem Trumpem, tak by bylo jistě mimořádně přínosné,“ prohlásil Putin. „Souhlasím s prezidentem Spojených států – musí být samozřejmě dobře připraveno a skončit s dobrými výsledky,“ poznamenal o možném setkání s šéfem Bílého domu.

Putin uvedl, že Rusko chová velký respekt k tomu, že Trump chce obnovit vztahy s Ruskem v oblastech bezpečnosti a hospodářství. „Už jsou kontakty mezi našimi velkými společnostmi, které se chtějí vrátit,“ řekl. Řada západních společností se z Ruska stáhla poté, co ruská armáda v únoru 2022 na Putinův rozkaz zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Vládce Kremlu hovořil také o zbrojení NATO. Aliance se k větším výdajům na obranu rozhodla právě v reakci na rusko-ukrajinskou válku. „Vyzbrojování NATO nepovažujeme za hrozbu pro Ruskou federaci, protože ve věcech bezpečnosti jsme soběstační. A neustále zlepšujeme naše ozbrojené síly a obranné kapacity,“ tvrdí.

Putin nicméně uvedl, že kroky NATO sice znamenají jisté hrozby, ale Rusko je schopné je zastavit. „Není o tom pochyb. V této věci jakékoli vyzbrojování a zvyšování rozpočtu na pět procent HDP zemí NATO nedává žádný smysl,“ myslí si.

Alianční země chtějí v reakci na ruskou agresi navýšit výdaje na zbrojení ze stávajícího cíle ve výši dvou procent hrubého domácího produktu na pět procent. Plán počítá s tím, že 3,5 procenta budou přímé výdaje na armádu a 1,5 procenta budou investice spojené s bezpečností, jako jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.

Putin je prý ochoten jednat i s Merzem

Putin dále prohlásil, že je ochoten jednat s německým kancléřem Friedrichem Merzem, pokud mu zavolá. „Pokud spolkový kancléř chce zavolat a jednat, už jsem to řekl mnohokrát, tak my neodmítáme žádný kontakt. Jsme k tomu vždy otevřeni,“ tvrdí ruský vládce.

Rovněž uvedl, že pochybuje o tom, že by Německo mohlo jako prostředník přispět k jednáním s Ukrajinou více než Spojené státy. „Prostředník musí být neutrální. A když vidíme německé tanky na bojišti a nyní hledíme na to, že spolková republika zvažuje dodání taurusů k útokům na ruské území s využitím nejen techniky, ale i důstojníků bundeswehru, tak to samozřejmě vyvolává otázky,“ prohlásil.

Ukrajina od Německa získala tanky Leopard a má rovněž zájem o střely Taurus, které ale Berlín zatím poskytnout odmítá. Pokud by je Berlín Ukrajině předal, považovalo by to Rusko podle Putina za přímé zapojení Německa do války.

Vůdce Kremlu také řekl, že je připraven se „v závěrečné fázi jednání“ setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský útok způsobil požár v ruském přístavu, jeden člověk zemřel

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. Další útok podle místních úřadů způsobil požár v průmyslovém areálu v jihoruské Volgogradské oblasti, podrobnosti však zatím nejsou k dispozici, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 3 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 3 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 5 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 5 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...