Na Slovensku poprvé zemřelo dítě po nákaze amébou, která napadá mozek

Slovensko zaznamenalo první případ úmrtí způsobeného parazitem amébou slzovičkou zhoubnou (Naegleria fowleri), který napadá mozek. Nákaze podlehl 11letý chlapec. Úřady v této souvislosti uzavřely termální koupaliště, které hoch navštívil, informovala slovenská média.

Chlapce s poškozením centrální nervové soustavy přijala o uplynulém víkendu jedna z bratislavských nemocnic, kde pak pacient zemřel. Slovenští hygienici v souvislosti s vyšetřováním případu uzavřeli termální koupaliště ve Štúrovu, kde chlapec na začátku června absolvoval plavecký výcvik.

Parazit Naegleria fowleri způsobuje chorobu zvanou primární amébová meningoencefalitida. K infekci dochází, když kontaminovaná voda pronikne nosem do těla. Prvok se přes sliznici dostává podél čichového nervu do mozku, kde se živí neurony a napadá nervový systém oběti. Anglicky se mu říká „brain-eating amoeba“, tedy mozek požírající améba.

Pacient zprvu trpí horečkou, nevolností, zvracením, ztuhnutím šíje a bolestí hlavy. Oběti umírají během pěti až sedmi dní. Z člověka na člověka se nákaza nešíří.

Exotický parazit nejsilněji udeřil v Československu

Tento organismus žije v půdě, ale především ve sladké vodě, a dokonce i na koupalištích. Objevuje se sice především v exotických zemích, ale jeden z nejznámějších případů se odehrál v Československu. V letech 1963 až 1965 zemřelo v Ústí nad Labem šestnáct mladých lidí, kteří se nakazili v plaveckém bazénu. Jednalo se o vůbec největší výskyt této nemoci v dějinách, celkem ji měly asi dvě stovky lidí.

U této choroby překračuje úmrtnost 95 procent, například v USA od roku 1962 dostalo tuto nemoc 132 lidí, přežili jen tři.

Proti chorobě zatím neexistuje účinná léčba, zejména proto, jak obtížné je provádět jakékoliv zákroky v mozku. Ten totiž chrání takzvaná hematoencefalická bariéra, která brání i proniknutí účinných léčiv.

Před dvěma lety se ale podařilo týmu parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev objevit látku, která by mohla být po dalších rozsáhlých testech proti tomuto prvokovi účinná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
17. 7. 2026
Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.