Na Slovensku poprvé zemřelo dítě po nákaze amébou, která napadá mozek

Slovensko zaznamenalo první případ úmrtí způsobeného parazitem amébou slzovičkou zhoubnou (Naegleria fowleri), který napadá mozek. Nákaze podlehl 11letý chlapec. Úřady v této souvislosti uzavřely termální koupaliště, které hoch navštívil, informovala slovenská média.

Chlapce s poškozením centrální nervové soustavy přijala o uplynulém víkendu jedna z bratislavských nemocnic, kde pak pacient zemřel. Slovenští hygienici v souvislosti s vyšetřováním případu uzavřeli termální koupaliště ve Štúrovu, kde chlapec na začátku června absolvoval plavecký výcvik.

Parazit Naegleria fowleri způsobuje chorobu zvanou primární amébová meningoencefalitida. K infekci dochází, když kontaminovaná voda pronikne nosem do těla. Prvok se přes sliznici dostává podél čichového nervu do mozku, kde se živí neurony a napadá nervový systém oběti. Anglicky se mu říká „brain-eating amoeba“, tedy mozek požírající améba.

Pacient zprvu trpí horečkou, nevolností, zvracením, ztuhnutím šíje a bolestí hlavy. Oběti umírají během pěti až sedmi dní. Z člověka na člověka se nákaza nešíří.

Exotický parazit nejsilněji udeřil v Československu

Tento organismus žije v půdě, ale především ve sladké vodě, a dokonce i na koupalištích. Objevuje se sice především v exotických zemích, ale jeden z nejznámějších případů se odehrál v Československu. V letech 1963 až 1965 zemřelo v Ústí nad Labem šestnáct mladých lidí, kteří se nakazili v plaveckém bazénu. Jednalo se o vůbec největší výskyt této nemoci v dějinách, celkem ji měly asi dvě stovky lidí.

U této choroby překračuje úmrtnost 95 procent, například v USA od roku 1962 dostalo tuto nemoc 132 lidí, přežili jen tři.

Proti chorobě zatím neexistuje účinná léčba, zejména proto, jak obtížné je provádět jakékoliv zákroky v mozku. Ten totiž chrání takzvaná hematoencefalická bariéra, která brání i proniknutí účinných léčiv.

Před dvěma lety se ale podařilo týmu parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev objevit látku, která by mohla být po dalších rozsáhlých testech proti tomuto prvokovi účinná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 20 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...