Vědci našli nové zbraně proti mozkožravé amébě, která v Česku zabila dvě desítky dětí

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Vědci zároveň objevili potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci.

Podle Biocev způsobuje mikrobiální patogen s názvem Naegleria fowleri u lidí smrtelnou chorobu, takzvanou primární amébovou meningoencefalitidu (PAM), přičemž takzvaným mozkožroutem se nakazí obvykle při vodních rekreačních aktivitách, typicky při plavání. Přes nosní sliznici a čichový nerv pak podle centra napadá Naegleria fowleri lidský mozek.

Centrum Biocev uvedlo, že nejčastěji se patogen vyskytuje v teplejších oblastech. Podle něj se nejedná o běžné onemocnění, například USA doposud evidují méně než dvě stovky případů PAM – drtivá většina ale skončila úmrtím člověka. Poměrně často se objevuje například v Pákistánu. Své zkušenosti má ale s tímto smrtícím organismem i Česko. Historicky největší epidemie PAM se totiž odehrála v tehdejším Československu, a to v 60. letech minulého století, kdy zemřelo skoro dvacet lidí infikovaných během návštěvy krytého bazénu v Ústí nad Labem.

I tento případ podle parazitologa Róberta Šuťáka z Přírodovědecké fakulty UK a centra Biocev motivoval české vědce k výzkumu látek proti PAM.

Jak léčit v mozku

„Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci,“ nastínili chemici Lukáš Werner a Jan Štursa z Biotechnologického ústavu AV v centru Biocev. Právě schopnost postavit se proti útočníkovi je přitom klíčová – hemotencefalická bariéra sice chrání mozek dost účinně proti nepřátelským vlivům, ale stejně dobře bohužel brání pronikat dovnitř i účinným léčivům.

Podle Šuťáka při experimentální léčbě na myších daná látka buď prodloužila jejich přežití, nebo nakažené myši úplně vyléčila.

Stejný tým odborníků navíc zjistil, že by nová česká protirakovinná látka MitoTam mohla být použita proti malárii či spavé nemoci. „Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje totiž významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ objasnil Šuťák.

Obě studie zveřejnil americký časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...