Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Japonský muž strávil po poranění míchy většinu svého života ochrnutý. Po zmíněné injekci ale přišel zvrat a dotyčný se v současnosti učí znovu chodit. Lékaři u něj využili experimentální léčbu založenou na implantaci přeprogramovaných kmenových buněk, byl členem skupiny prvních čtyř pacientů.

Nová metoda zatím úplně úspěšná není – kromě jednoho „zázračně“ chodícího další ochrnutý začal pohybovat rukama, ale u posledních dvou se stav nezlepšil vůbec. Tým tokijských vědců pod vedením Hidejuki Okana zatím nevydal zprávu o své metodě ve studii, „pouze“ ji představil odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci v polovině března.

Zatím jediným výsledkem, který má v této studii nějaký statistický význam, je bezpečnost metody. Zatím se u žádného z pacientů neobjevily nežádoucí vedlejší účinky. I částečný úspěch u dvou testovaných ale vědci, kteří se studií neměli nic společného, považují za úžasný úspěch. Neurovědec James St John z australské Griffithovy univerzity pro žurnál Nature uvedl, že „je to skvělý pozitivní výsledek, pro obor je to velmi vzrušující.“

S nyní aplikovaným přístupem koketovaly už starší studie, které používaly jiné druhy kmenových buněk, nicméně ty příliš úspěšné nebyly. „Zatím nefungovalo nic,“ shrnul dřívější výsledky St John.

Vznikající nervové buňky
Zdroj: Flickr Commons/ ZEISS Micro

Věda potřebuje víc důkazů

Experti jsou ale zatím spíše skeptičtí, minimálně do doby, dokud nebudou k dispozici rozsáhlejší studie – na více pacientech a také s větším rozsahem zdravotních problémů. Podle St Johna je totiž možné, že metoda nezabrala vůbec a že u obou pacientů došlo k sice nepravděpodobnému, ale možnému spontánnímu zotavení. I to se někdy stává, přestože je to mimořádně vzácné.

Pokud by se podařilo tuto metodu ověřit, vyladit a nasadit do praxe, znamenalo by to změnu života pro miliony lidí. Poranění míchy je časté zejména u zranění při dopravních nehodách, ročně ho utrpí globálně asi 900 tisíc osob. Potřebný výzkum ale může trvat celé roky.

Jak metoda funguje

Protože zatím nevyšla recenzovaná studie, nejsou všechny detaily o nasazené léčbě známé. Japonští vědci ale uvedli, že spočívá ve využití takzvaných reprogramovaných neboli indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které jsou známé pod zkratkou iPS. Velmi zjednodušeně: vznikají tak, že se buňky dospělých lidí změní do stavu, v jakém byly u embrya.

U embryí se totiž z několika těchto buněk vyvinou všechny specializované buňky, orgány a všechno, co dělá jedince člověkem. A to stejné dělají v laboratoři vědci: učí tyto iPS buňky, aby se měnily v jiné typy. V tomto konkrétním případu jde o buňky, z nichž se mají vyvinout neurony a takzvané gliové buňky, které by měly dokázat obnovit plnou funkci míchy.

Operace, kdy čtyři dospělí japonští muži dostali injekce obsahující miliony těchto buněk do míst, kde měli přerušenou míchu, proběhly mezi lety 2021 a 2023. Injekce představovaly jen část léčby, vědci museli pacientům také uměle snižovat imunitu, aby tuto implantovanou „koňskou dávku“ nových buněk imunitní systém neodmítl nebo na ně dokonce nezačal útočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 15 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...