Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Japonský muž strávil po poranění míchy většinu svého života ochrnutý. Po zmíněné injekci ale přišel zvrat a dotyčný se v současnosti učí znovu chodit. Lékaři u něj využili experimentální léčbu založenou na implantaci přeprogramovaných kmenových buněk, byl členem skupiny prvních čtyř pacientů.

Nová metoda zatím úplně úspěšná není – kromě jednoho „zázračně“ chodícího další ochrnutý začal pohybovat rukama, ale u posledních dvou se stav nezlepšil vůbec. Tým tokijských vědců pod vedením Hidejuki Okana zatím nevydal zprávu o své metodě ve studii, „pouze“ ji představil odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci v polovině března.

Zatím jediným výsledkem, který má v této studii nějaký statistický význam, je bezpečnost metody. Zatím se u žádného z pacientů neobjevily nežádoucí vedlejší účinky. I částečný úspěch u dvou testovaných ale vědci, kteří se studií neměli nic společného, považují za úžasný úspěch. Neurovědec James St John z australské Griffithovy univerzity pro žurnál Nature uvedl, že „je to skvělý pozitivní výsledek, pro obor je to velmi vzrušující.“

S nyní aplikovaným přístupem koketovaly už starší studie, které používaly jiné druhy kmenových buněk, nicméně ty příliš úspěšné nebyly. „Zatím nefungovalo nic,“ shrnul dřívější výsledky St John.

Vznikající nervové buňky
Zdroj: Flickr Commons/ ZEISS Micro

Věda potřebuje víc důkazů

Experti jsou ale zatím spíše skeptičtí, minimálně do doby, dokud nebudou k dispozici rozsáhlejší studie – na více pacientech a také s větším rozsahem zdravotních problémů. Podle St Johna je totiž možné, že metoda nezabrala vůbec a že u obou pacientů došlo k sice nepravděpodobnému, ale možnému spontánnímu zotavení. I to se někdy stává, přestože je to mimořádně vzácné.

Pokud by se podařilo tuto metodu ověřit, vyladit a nasadit do praxe, znamenalo by to změnu života pro miliony lidí. Poranění míchy je časté zejména u zranění při dopravních nehodách, ročně ho utrpí globálně asi 900 tisíc osob. Potřebný výzkum ale může trvat celé roky.

Jak metoda funguje

Protože zatím nevyšla recenzovaná studie, nejsou všechny detaily o nasazené léčbě známé. Japonští vědci ale uvedli, že spočívá ve využití takzvaných reprogramovaných neboli indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které jsou známé pod zkratkou iPS. Velmi zjednodušeně: vznikají tak, že se buňky dospělých lidí změní do stavu, v jakém byly u embrya.

U embryí se totiž z několika těchto buněk vyvinou všechny specializované buňky, orgány a všechno, co dělá jedince člověkem. A to stejné dělají v laboratoři vědci: učí tyto iPS buňky, aby se měnily v jiné typy. V tomto konkrétním případu jde o buňky, z nichž se mají vyvinout neurony a takzvané gliové buňky, které by měly dokázat obnovit plnou funkci míchy.

Operace, kdy čtyři dospělí japonští muži dostali injekce obsahující miliony těchto buněk do míst, kde měli přerušenou míchu, proběhly mezi lety 2021 a 2023. Injekce představovaly jen část léčby, vědci museli pacientům také uměle snižovat imunitu, aby tuto implantovanou „koňskou dávku“ nových buněk imunitní systém neodmítl nebo na ně dokonce nezačal útočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 9 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 9 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 11 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 15 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
včera v 16:29

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
včera v 14:37

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
včera v 12:46
Načítání...