Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Japonský muž strávil po poranění míchy většinu svého života ochrnutý. Po zmíněné injekci ale přišel zvrat a dotyčný se v současnosti učí znovu chodit. Lékaři u něj využili experimentální léčbu založenou na implantaci přeprogramovaných kmenových buněk, byl členem skupiny prvních čtyř pacientů.

Nová metoda zatím úplně úspěšná není – kromě jednoho „zázračně“ chodícího další ochrnutý začal pohybovat rukama, ale u posledních dvou se stav nezlepšil vůbec. Tým tokijských vědců pod vedením Hidejuki Okana zatím nevydal zprávu o své metodě ve studii, „pouze“ ji představil odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci v polovině března.

Zatím jediným výsledkem, který má v této studii nějaký statistický význam, je bezpečnost metody. Zatím se u žádného z pacientů neobjevily nežádoucí vedlejší účinky. I částečný úspěch u dvou testovaných ale vědci, kteří se studií neměli nic společného, považují za úžasný úspěch. Neurovědec James St John z australské Griffithovy univerzity pro žurnál Nature uvedl, že „je to skvělý pozitivní výsledek, pro obor je to velmi vzrušující.“

S nyní aplikovaným přístupem koketovaly už starší studie, které používaly jiné druhy kmenových buněk, nicméně ty příliš úspěšné nebyly. „Zatím nefungovalo nic,“ shrnul dřívější výsledky St John.

Vznikající nervové buňky
Zdroj: Flickr Commons/ ZEISS Micro

Věda potřebuje víc důkazů

Experti jsou ale zatím spíše skeptičtí, minimálně do doby, dokud nebudou k dispozici rozsáhlejší studie – na více pacientech a také s větším rozsahem zdravotních problémů. Podle St Johna je totiž možné, že metoda nezabrala vůbec a že u obou pacientů došlo k sice nepravděpodobnému, ale možnému spontánnímu zotavení. I to se někdy stává, přestože je to mimořádně vzácné.

Pokud by se podařilo tuto metodu ověřit, vyladit a nasadit do praxe, znamenalo by to změnu života pro miliony lidí. Poranění míchy je časté zejména u zranění při dopravních nehodách, ročně ho utrpí globálně asi 900 tisíc osob. Potřebný výzkum ale může trvat celé roky.

Jak metoda funguje

Protože zatím nevyšla recenzovaná studie, nejsou všechny detaily o nasazené léčbě známé. Japonští vědci ale uvedli, že spočívá ve využití takzvaných reprogramovaných neboli indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které jsou známé pod zkratkou iPS. Velmi zjednodušeně: vznikají tak, že se buňky dospělých lidí změní do stavu, v jakém byly u embrya.

U embryí se totiž z několika těchto buněk vyvinou všechny specializované buňky, orgány a všechno, co dělá jedince člověkem. A to stejné dělají v laboratoři vědci: učí tyto iPS buňky, aby se měnily v jiné typy. V tomto konkrétním případu jde o buňky, z nichž se mají vyvinout neurony a takzvané gliové buňky, které by měly dokázat obnovit plnou funkci míchy.

Operace, kdy čtyři dospělí japonští muži dostali injekce obsahující miliony těchto buněk do míst, kde měli přerušenou míchu, proběhly mezi lety 2021 a 2023. Injekce představovaly jen část léčby, vědci museli pacientům také uměle snižovat imunitu, aby tuto implantovanou „koňskou dávku“ nových buněk imunitní systém neodmítl nebo na ně dokonce nezačal útočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 13 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
včera v 15:50

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
včera v 10:20

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
včera v 08:59

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
včera v 07:30

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
včera v 06:30

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...