Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Japonský muž strávil po poranění míchy většinu svého života ochrnutý. Po zmíněné injekci ale přišel zvrat a dotyčný se v současnosti učí znovu chodit. Lékaři u něj využili experimentální léčbu založenou na implantaci přeprogramovaných kmenových buněk, byl členem skupiny prvních čtyř pacientů.

Nová metoda zatím úplně úspěšná není – kromě jednoho „zázračně“ chodícího další ochrnutý začal pohybovat rukama, ale u posledních dvou se stav nezlepšil vůbec. Tým tokijských vědců pod vedením Hidejuki Okana zatím nevydal zprávu o své metodě ve studii, „pouze“ ji představil odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci v polovině března.

Zatím jediným výsledkem, který má v této studii nějaký statistický význam, je bezpečnost metody. Zatím se u žádného z pacientů neobjevily nežádoucí vedlejší účinky. I částečný úspěch u dvou testovaných ale vědci, kteří se studií neměli nic společného, považují za úžasný úspěch. Neurovědec James St John z australské Griffithovy univerzity pro žurnál Nature uvedl, že „je to skvělý pozitivní výsledek, pro obor je to velmi vzrušující.“

S nyní aplikovaným přístupem koketovaly už starší studie, které používaly jiné druhy kmenových buněk, nicméně ty příliš úspěšné nebyly. „Zatím nefungovalo nic,“ shrnul dřívější výsledky St John.

Vznikající nervové buňky
Zdroj: Flickr Commons/ ZEISS Micro

Věda potřebuje víc důkazů

Experti jsou ale zatím spíše skeptičtí, minimálně do doby, dokud nebudou k dispozici rozsáhlejší studie – na více pacientech a také s větším rozsahem zdravotních problémů. Podle St Johna je totiž možné, že metoda nezabrala vůbec a že u obou pacientů došlo k sice nepravděpodobnému, ale možnému spontánnímu zotavení. I to se někdy stává, přestože je to mimořádně vzácné.

Pokud by se podařilo tuto metodu ověřit, vyladit a nasadit do praxe, znamenalo by to změnu života pro miliony lidí. Poranění míchy je časté zejména u zranění při dopravních nehodách, ročně ho utrpí globálně asi 900 tisíc osob. Potřebný výzkum ale může trvat celé roky.

Jak metoda funguje

Protože zatím nevyšla recenzovaná studie, nejsou všechny detaily o nasazené léčbě známé. Japonští vědci ale uvedli, že spočívá ve využití takzvaných reprogramovaných neboli indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které jsou známé pod zkratkou iPS. Velmi zjednodušeně: vznikají tak, že se buňky dospělých lidí změní do stavu, v jakém byly u embrya.

U embryí se totiž z několika těchto buněk vyvinou všechny specializované buňky, orgány a všechno, co dělá jedince člověkem. A to stejné dělají v laboratoři vědci: učí tyto iPS buňky, aby se měnily v jiné typy. V tomto konkrétním případu jde o buňky, z nichž se mají vyvinout neurony a takzvané gliové buňky, které by měly dokázat obnovit plnou funkci míchy.

Operace, kdy čtyři dospělí japonští muži dostali injekce obsahující miliony těchto buněk do míst, kde měli přerušenou míchu, proběhly mezi lety 2021 a 2023. Injekce představovaly jen část léčby, vědci museli pacientům také uměle snižovat imunitu, aby tuto implantovanou „koňskou dávku“ nových buněk imunitní systém neodmítl nebo na ně dokonce nezačal útočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 12 hhodinami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
včera v 10:30

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...