Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Japonský muž strávil po poranění míchy většinu svého života ochrnutý. Po zmíněné injekci ale přišel zvrat a dotyčný se v současnosti učí znovu chodit. Lékaři u něj využili experimentální léčbu založenou na implantaci přeprogramovaných kmenových buněk, byl členem skupiny prvních čtyř pacientů.

Nová metoda zatím úplně úspěšná není – kromě jednoho „zázračně“ chodícího další ochrnutý začal pohybovat rukama, ale u posledních dvou se stav nezlepšil vůbec. Tým tokijských vědců pod vedením Hidejuki Okana zatím nevydal zprávu o své metodě ve studii, „pouze“ ji představil odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci v polovině března.

Zatím jediným výsledkem, který má v této studii nějaký statistický význam, je bezpečnost metody. Zatím se u žádného z pacientů neobjevily nežádoucí vedlejší účinky. I částečný úspěch u dvou testovaných ale vědci, kteří se studií neměli nic společného, považují za úžasný úspěch. Neurovědec James St John z australské Griffithovy univerzity pro žurnál Nature uvedl, že „je to skvělý pozitivní výsledek, pro obor je to velmi vzrušující.“

S nyní aplikovaným přístupem koketovaly už starší studie, které používaly jiné druhy kmenových buněk, nicméně ty příliš úspěšné nebyly. „Zatím nefungovalo nic,“ shrnul dřívější výsledky St John.

Vznikající nervové buňky
Zdroj: Flickr Commons/ ZEISS Micro

Věda potřebuje víc důkazů

Experti jsou ale zatím spíše skeptičtí, minimálně do doby, dokud nebudou k dispozici rozsáhlejší studie – na více pacientech a také s větším rozsahem zdravotních problémů. Podle St Johna je totiž možné, že metoda nezabrala vůbec a že u obou pacientů došlo k sice nepravděpodobnému, ale možnému spontánnímu zotavení. I to se někdy stává, přestože je to mimořádně vzácné.

Pokud by se podařilo tuto metodu ověřit, vyladit a nasadit do praxe, znamenalo by to změnu života pro miliony lidí. Poranění míchy je časté zejména u zranění při dopravních nehodách, ročně ho utrpí globálně asi 900 tisíc osob. Potřebný výzkum ale může trvat celé roky.

Jak metoda funguje

Protože zatím nevyšla recenzovaná studie, nejsou všechny detaily o nasazené léčbě známé. Japonští vědci ale uvedli, že spočívá ve využití takzvaných reprogramovaných neboli indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které jsou známé pod zkratkou iPS. Velmi zjednodušeně: vznikají tak, že se buňky dospělých lidí změní do stavu, v jakém byly u embrya.

U embryí se totiž z několika těchto buněk vyvinou všechny specializované buňky, orgány a všechno, co dělá jedince člověkem. A to stejné dělají v laboratoři vědci: učí tyto iPS buňky, aby se měnily v jiné typy. V tomto konkrétním případu jde o buňky, z nichž se mají vyvinout neurony a takzvané gliové buňky, které by měly dokázat obnovit plnou funkci míchy.

Operace, kdy čtyři dospělí japonští muži dostali injekce obsahující miliony těchto buněk do míst, kde měli přerušenou míchu, proběhly mezi lety 2021 a 2023. Injekce představovaly jen část léčby, vědci museli pacientům také uměle snižovat imunitu, aby tuto implantovanou „koňskou dávku“ nových buněk imunitní systém neodmítl nebo na ně dokonce nezačal útočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 4 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 5 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 7 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 11 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
včera v 16:12

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
včera v 11:20

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...