S léčbou poškozených nervových vláken v míše může v budoucnu pomoct genová terapie, která nastartuje oživení a růst výběžků nervových vláken. Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd už udělali úspěšné pokusy na zvířatech. Potkanům se díky terapii vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Vědci pracují na vývoji léčebných metod nervových onemocnění už šest let.
Úraz, nádor nebo degenerativní či cévní onemocnění mohou vést k vážnému poranění míchy, kdy se přeruší nervová vlákna a pak dojde k ochrnutí. Následkem poškození totiž přestanou axony nervových buněk odvádět nervové signály, čímž se ztrácí citlivost. Zároveň pak atrofují svaly pod úrovní poškození. Až doposud medicína tento problém nebyla schopná spolehlivě léčit, nový český výzkum ale ukazuje, kudy může vést cesta.
„U zvířat, která měla míšní poranění v hrudní oblasti, axony urazily vzdálenost čtyři až pět centimetrů a z celkového počtu se jich asi čtvrtina dostala do prodloužené míchy. Potkanům se na léčené straně vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním,“ řekla vedoucí projektu Pavla Jendelová. V porovnání s dosud publikovanými výsledky se jedná podle odborníků o mimořádný úspěch.
Podceňovaná mezibuněčná hmota
Vědci získali i nové poznatky o mezibuněčné hmotě. Dosud byla považována za pouhou výplň mezi nervovými buňkami, ale vědci projektu Neurorecon objasnili její další funkce při růstu a organizaci nervového systému. Zjistili také, že chemické manipulace s buněčnou hmotou pomocí léků u hlodavců s míšním poraněním zvyšuje takzvanou neuroplasticitu. To je schopnost mozku se vyvíjet a přizpůsobovat učení a přijímání informací.
Vědci také testovali novou léčebnou látku, která neuroplasticitu povzbuzuje. V dospělosti totiž mezibuněčná hmota vytváří okolo nervových buněk zvláštní sítě, které kontrolují učení a motorickou aktivitu. Těmto sítím se říká perineurální sítě. Předchozí výzkum ukázal, že když se tyto sítě pomocí enzymatických látek rozruší nebo odstraní, má to na poraněnou míchu příznivý vliv.
Vědci se v projektu soustředili na léčivo, které běžně používají pacienti při léčbě žlučníkových potíží, ale zároveň výzkum ukázal, že reguluje perineurální sítě.
„Z našich testů vyplývá, že když se potkanům orálně podává uvedené léčivo, rozruší to jejich perineurální sítě a následně se obnoví plasticita tkáně a zvětší se počet nových nervových vláken v okolí poškozené tkáně. Potkanům se rovněž zlepšila motorika chůze po žebříku,“ řekla vědkyně.
Genová terapie pomůže
Skupina Jendelové bude nadále vyvíjet genovou terapii, chce také najít vhodné způsoby, jakými geny do buněk doručit. Pokračovat chtějí vědci i ve zkoumání vhodných léčiv ovlivňujících perineurální sítě. „Než se léčivá látka dostane za dveře našich laboratoří, bude potřeba důkladně vyzkoušet správné dávkování a sledovat její možné vedlejší účinky,“ řekla Jendelová.
Na úspěchy projektu naváže výzkum v Centru excelence v regenerativní medicíně. Tento nový projekt podpoří Operační program Jana Amose Komenského. Podílet se na něm budou další čtyři ústavy AV ČR, pět vysokých škol a univerzit a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
