Nemoci páteře jsou druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti po akutní infekci dýchacích cest. Kvůli nim bylo doma loni bezmála 185 tisíc lidí. Problém je i v tom, že řada lidí zpočátku dlouhodobě užívá léky a nejde k odborníkovi. Bolesti přitom může pacienty podle fyzioterapeutů ve valné většině případů zbavit pravidelné cvičení pod dohledem.
Nemoci páteře trápí desítky tisíc lidí ročně, až skončí na operaci. A přitom by mnohdy nemuseli
Bolest páteře může potkat i mladého sportovce. Například u úspěšného maturanta Lukáše to začalo bolestí nohy při běžkování. O natažený sval ale nešlo. Bolest několik týdnů vydržel. Pak šel k lékaři. CT vyšetření odhalilo vyhřezlou ploténku.
„Řekli, že si mám vzít tyhle prášky, tamty prášky, spoustu prášků a že mám ležet, že nic jiného se nedá dělat,“ popisuje dvacetiletý sportovec Lukáš Jiránek. Jenže dalo. Pomohly mu až cviky doporučené fyzioterapeutkou, úlevu pocítil už po první návštěvě. V jeho případě zabrala takzvaná McKenzie metoda. „Bolest nepřestala, ale nebyla tak silná jako předtím. Cvičil jsem na začátku pětkrát šestkrát denně a postupem času jsem to snižoval, protože ta bolest už nebyla taková,“ říká Jiránek.
Jeden z nejdůležitějších faktorů je při terapii pomocí McKenzie metody zapojení pacienta do procesu. „Musí rozumět zaškolení a naučit se jednoduché cviky, které ovlivňují symptomy,“ vysvětluje fyzioterapeut a školitel McKenzie metody Grant Watson. Touto metodou léčí třeba v Ústřední vojenské nemocnici. Velmi rychle zabírá až 80 procentům lidí.
„To jsou pacienti, kteří se velmi rychle uzdraví a jsou schopni si to udržovat,“ konstatuje metodička Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny ÚVN Eva Nováková. A v některých případech se tak dokonce vyhnou chirurgickému zákroku. „Jsme velmi rychle schopni říct, jestli budou potřebovat operaci nebo ne,“ dodává fyzioterapeutka a školitelka McKenzie metody Sara Luetchford.
„Měl jsem vyhřezlou plotýnku 8 milimetrů, což by se mělo řešit operativně, což jsem ale nechtěl. Všechny pokusy selhaly, až ta McKenzie metoda mi pomohla,“ říká pětačtyřicetiletý Tomáš Tkačík.
První, co oddělí ty nejzávažnější pacienty od ostatních, je míra bolesti a její trvání. Pokud není neustálá, může praktický lékař místo do nemocnice člověka odeslat na pohybovou léčbu k fyzioterapeutovi. Ta může často člověka ušetřit dlouhodobého užívání léků i nákladných vyšetření jako je magnetická rezonance nebo CT. K lékaři fyzioterapeut pacienta pošle ve chvíli, kdy má podezření na závažnější obtíže, třeba nádor nebo infekci.
A jak vlastně vypadá taková pohybová léčba? V úvodu fyzioterapeut vyslechne a vyšetří pacienta, aby určil příčinu obtíží, pak se spolu zaměří na jejich řešení a vhodné cvičení. Třeba na bolest dolní části zad. Fyzioterapeut taky doporučí, kterým pozicím je naopak třeba se dočasně vyhnout. „Je to vlastně protipohyb předklonu, který děláme od rána do večera a často pacienti, kteří mají záklon zablokovaný, tak si ho odblokují jenom tímhle cvikem. Že to dělají správně, poznají podle toho, že žádná bolest se nešíří nikam do nohy, ani do břicha,“ říká metodička Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny ÚVN Eva Nováková.
Někdy to bez operace nejde
V některých případech ale problémy vyžadují i zásah chirurgů. Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové například operují degenerativní poškození páteře nejmodernější metodou MIDLIF. Ta mnohem méně zatíží pacienta než běžná operace.
„Ráno vstanete z postele, a (uběhne) půl hodiny, než se můžete narovnat, nevyspíte se. Nebyla jsem schopná chodit na procházky, na jakékoliv, ani na ty kratší,“ vysvětluje pacientka Ladislava Kopsová, proč nakonec musela na operaci s posunutým obratlem, který ji deset let způsoboval bolesti. „Většinou to spíš pochází ze sedavého zaměstnání, z nečinnosti a z následného ochabnutí svalů,“ říká neurochirurg FN Hradec Králové Pavel Trávníček.
Při operaci metodou MIDLIF odstraní lékaři jádro poškozené ploténky a do vzniklého prostoru vloží implantáty. Řez je malý a méně bolestivý.
„Operace jsou pro pacienty nezbytné v okamžiku, kdy jsou omezeni z běžných aktivit života, běžná turistika, delší chůze, dojít si do obchodu, na toaletu,“ říká neurochirurg FN Hradec Králové Tomáš Hosszú.
Zákrok stojí pojišťovnu 150 tisíc korun. Obvykle se na něj čeká až dva roky. Samotná operace MIDLIF trvá dvě až tři hodiny. Pacient se zdrží v nemocnici tři až čtyři dny. Po běžné operaci o týden déle. „Při otevřených operacích je běžně práce neschopnost kolem tří měsíců, po této operaci se do měsíce mohou vrátit zpátky,“ dodává Hosszú.
„Život? Ten se mi změnil možná o dvě stě procent a víc, protože tři měsíce po operaci už jsem mohla jezdit na kole,“ usmívá se již po operaci Kopsová.
Předloni spočítaly pojišťovny, že lidé s bolestmi zad stonali přes osm milionů dní. Kvůli postižení páteře bylo v pracovní neschopnosti sto čtyřicet tisíc pacientů.