Léčivo

Nadváhou nebo obezitou trpí více než šedesát procent obyvatel Česka. Řada z nich se snaží zhubnout pomocí léků. Od září je v tuzemsku dostupný nový lék s účinnou látkou tirzepatid. Má velký efekt na úbytek hmotnosti, přitom se aplikuje jen jednou týdně. Injekce ale stojí tisíce korun měsíčně a pojišťovny je zatím nehradí.

Výpadky léků pokračují. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší problém s výrobcem, který chce výrazně omezit dodávky jednoho léčiva na předpis pro chronicky nemocné. Měsíčně se ho v Česku spotřebuje 60 tisíc balení. O jaký lék přesně jde, ale resort tají. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) téma otevřel na jednání rady ministrů v Bruselu. Požaduje, aby státy výrobcům neustupovaly a v lékové politice postupovaly koordinovaně.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

Případů předávkování běžnými léky u dětí a dospívajících v posledních dvou letech v Česku přibylo. Otravu si nejčastěji přivodí v kombinaci s jinými návykovými látkami nebo alkoholem. Ve většině případů jde o pokus o demonstrativní sebevraždu. V jiných případech jsou mladiství ovlivněni výzvami vrstevníků na sociálních sítích. Častěji se předávkují dívky než chlapci, uvedli na čtvrteční tiskové konferenci zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

S léčbou poškozených nervových vláken v míše může v budoucnu pomoct genová terapie, která nastartuje oživení a růst výběžků nervových vláken. Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd už udělali úspěšné pokusy na zvířatech. Potkanům se díky terapii vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Vědci pracují na vývoji léčebných metod nervových onemocnění už šest let.

V některých lékárnách může podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka dál chybět penicilin ve formě sirupu, chystá se dodávka ze Švédska a Španělska. U antibiotik v tabletách se situace zlepšila, měly by být dostupné všude. Řekl to na čtvrteční tiskové konferenci k dostupnosti léčiv. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další státy potýkají opakovaně od konce loňského roku.

Naším plánem je zvýšit odolnost českého trhu a omezit výpadky, podařilo se nám zrealizovat tři kroky z pětibodového plánu a další učiníme do konce roku, řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k aktuální situaci o dostupnosti penicilinu a jeho dodávkách. Šéf asociace velkodistributorů léčiv Jan Rohrbacher uvedl, že v pondělí by každá lékárna v Česku měla dostat dvacet balení penicilinu. Distribuce obdrží v pátek 52 tisíc balení.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude nově Kateřina Podrazilová, která dříve vedla odbor cen a úhrad tohoto orgánu, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj by měla na novou pozici nastoupit ještě v září. Dosavadní ředitelce Ireně Storové, která se výběrového řízení také účastnila, letos končí pětileté funkční období.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna po opozičních výhradách. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu, kterou opoziční poslanci označovali za nedostatečnou, nyní posoudí zdravotnický výbor ve zkrácené třicetidenní lhůtě.

Po více než měsíci se v úterý znovu sejdou poslanci. Na programu mimořádné schůze svolané z podnětu zástupců koalice je dvanáct bodů. Dolní komora bude řešit například zdanění zisků velkých nadnárodních firem, navyšování rodičovského příspěvku nebo novelu o léčivech. Podle opozice by se ale měly návrhy řešit na běžných, nikoliv na mimořádných schůzích.

Za rizikovou považuje opoziční poslanec a lékař IKEMu Julius Špičák (ANO) novelu lékového zákona, která má distributorům nařídit držet nouzové zásoby vybraných přípravků. Ministerstvo zdravotnictví si od ní slibuje, že pomůže překonat výpadky léčiv, podle Špičáka ale může také způsobit, že výrobci přestanou léky do Česka dodávat úplně. Za vhodné řešení současných výpadků považuje společné evropské nákupy léků, v úvahu podle něj připadá také zvýšení cen léků, díky čemu by byl český trh pro výrobce zajímavější. Julius Špičák byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Penicilinových antibiotik podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) přijde do konce září sto třicet tisíc, dalších sto sedmdesát tisíc do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, řekl. Ministr informoval o situaci na trhu s léky na tiskové konferenci. S nedostatkem léků se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala o tom, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.

Česko se stále potýká s nedostatkem některých léků. Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře je nutné hledat řešení na úrovni celé Evropské unie. Vyjednávat se podle něj snaží i farmaceutické firmy, ale jejich návrhy prý „zůstávají nevyslyšeny“. Ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel zase míní, že cena některých léčiv je nízká, přitom náklady rostou. „Pokud stát chce zvýšit cenu léků, neměl by čekat na zdravotní pojišťovny,“ myslí si. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ujistil, že o tom už se jedná, a odmítl, že by stát byl k volání firem hluchý.

V Česku aktuálně chybí třeba některé léčivé přípravky na Parkinsonovu chorobu či část antibiotik. Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček spojuje zlepšení situace na trhu s novelou zákona o léčivech, která by mohla začít platit v lednu 2024, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel poukazuje na odliv producentů léčiv z Evropy a nízkou konkurenceschopnost kontinentu. Řekli to v úterní 90' ČT24.

V českých lékárnách i nadále chybí některé léky. Nedostatková jsou antibiotika s penicilinem, sirupy proti horečce nebo přípravky pro léčbu průjmových onemocnění. Některá léčiva by se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla objevit až koncem ledna. Problém je nově také s léčivými přípravky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Týká se to těch s látkou levodopa, které užívají skoro všichni s touto nemocí.

Do lékáren se loni vrátilo téměř osm set tun nepoužitých nebo expirovaných léčiv. To je o dvanáct procent více než v roce 2021. Stát za likvidaci tohoto nebezpečného odpadu loni zaplatil přes 38 milionů korun. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly jednotlivé kraje. Podle mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové stojí za nárůstem vrácených léčiv stoupající odpovědnost lidí vůči životnímu prostředí.

Z České republiky byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nejspíš nelegálně vyváženy léky na předpis, ústav má podezření na organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší. Provozovatelům za nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje v lékárnách udělil ústav pokuty za 10,5 milionu korun. Česká lékárnická komora (ČLnK) takovou praxi označila za opovrženíhodnou a vyzvala k jejímu tvrdému trestání.

Policie ukončila vyšetřování případu pašování drog a zakázaných léčiv do věznice Valdice na Jičínsku. Kriminalisté navrhli obžalovat sedm lidí z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy a z maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Podle spisu obžalovaní jednali jako členové organizované skupiny složené ze čtyř mužů a tří žen. V případě odsouzení jim hrozí tresty od dvou do deseti let, uvedla mluvčí policie Eliška Pospíšilová.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.

Některá místa v Česku hlásí prolomení prahu epidemie respiračních onemocnění. Aktuálně se to týká Zlínského kraje a některých okresů v Libereckém kraji. Pacientů však přibývá i v ostatních regionech. Například v Moravskoslezském kraji hygienici zaznamenali nárůst nemocných o 37 procent. Nejvíce jich je mezi dětmi školního a předškolního věku. Právě pro ně zároveň na řadě míst chybí přípravky na snižování teploty.

Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra obecného. Vedlejší produkty, jako jsou hlavy, šupiny, kosti, ploutve či kůže, se nevyužívají, tvoří přitom až polovinu hmotnosti ryb. Želatina má široké uplatnění, zejména v potravinářství, farmacii či kosmetice, poptávka po ní roste.

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.