Některé léky stále chybí. Výrobci kritizují stát

Česko se stále potýká s nedostatkem některých léků. Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře je nutné hledat řešení na úrovni celé Evropské unie. Vyjednávat se podle něj snaží i farmaceutické firmy, ale jejich návrhy prý „zůstávají nevyslyšeny“. Ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel zase míní, že cena některých léčiv je nízká, přitom náklady rostou. „Pokud stát chce zvýšit cenu léků, neměl by čekat na zdravotní pojišťovny,“ myslí si. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ujistil, že o tom už se jedná, a odmítl, že by stát byl k volání firem hluchý.

Situace ohledně nedostatku léků má podle Koláře dvě roviny, které je potřeba vzít v potaz. „Ta první je vyřešit stávají situaci a připravit se na podzimní vlnu, která velmi pravděpodobně přijde. V tomhle ohledu je nejdůležitější role ministerstva zdravotnictví, které musí využít nástrojů, které má v legislativě.“

Jako příklad Kolář uvedl vyjednávání s výrobci ohrožených skupin léčiv. Podle něj je nutné s nimi dohodnout, aby dodávky léků byly v dostatečném množství. „Pokud se to nedaří, tak hledat jiné alternativy buď u jiných distributorů, nebo výrobců,“ poznamenal. Jednání už nyní probíhají, připomněl.

Tímto se ale situace dle Koláře vyřeší jen krátkodobě. „Měli bychom hledat i dlouhodobé řešení, protože vidíme, že výpadky nejsou jen otázkou Česka. Řeší se to na úrovni celé Evropské unie. Pokud chceme zajistit, že se s tím nebudeme potýkat každý rok, je třeba řešení hledat na úrovni celé Evropské unie,“ upozornil.

Nahrávám video

Kolář: Naše návrhy zatím nebyly vyslyšeny

Farmaceutické firmy by podle něj měly určitě být jedním ze subjektů, které řešení situace budou hledat. „Výrobci totiž mají největší know-how, jak výrobní proces vypadá. Už dlouhodobě komunikujeme, co jsou hlavní příčiny výpadků, že jim zároveň všem nejde úplně předcházet, že Evropa by měla být aktivnější ve snaze zajistit, aby výroba probíhala v nějaké větší části přímo v Evropě,“ popsal.

„Bohužel musím říci, že naše návrhy zatím nebyly úplně vyslyšeny,“ přiznal Kolář s tím, že Evropská komise podle něj nedělá kroky, které by přispívaly ke zlepšení lékové situace.

Farmaceutické společnosti se ale zatím bez ohledu na jednání s Evropskou komisí či s jednotlivými státy snaží na podzimní vlnu připravit, podotkl. „Navyšují výrobní kapacity, snaží se stavět nové výrobní závody,“ uvedl jako příklad.

S firmou BB Pharma jednáme od jara, říká Dvořáček

Například společnost BB Pharma přestala do Česka dodávat V-penicilin s odůvodněním, že jeho cena na českém trhu je příliš nízká. Tu u originálních léků nastavuje stát. S cenou 86 korun a 80 haléřů se ale firmě do tuzemska léčivo dodávat nevyplatí.

Zvýšení ceny léčiva s firmou BB Pharma řešíme už od května, upozornil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Byť je na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv uveden důvod přerušení dodávek z důvodu ceny, tak společnost BB Pharma už vyrábí nové šarže pro Českou republiku, které by měly být dostupné asi během třiceti dnů,“ poznamenal.

Nahrávám video

„Ona ta zpráva vypadá dramaticky, ale jsme se společností v kontaktu už od jara a řešení máme hotové,“ řekl. Cena penicilinu by podle něj měla stoupnout o dvacet až pětadvacet procent. „Ono také záleží, jaká marže se uplatní v tom, než ten přípravek doputuje do lékárny. Rozdíl by pacient skoro neměl vidět, bude to maximálně v řádu desetikorun.“

Společnost BB Pharma ale není jediným dodavatelem penicilinu do České republiky, podotkl. V tuto chvíli má méně než čtyřicet procent, tudíž to podle něj není dominantní dodavatel.

Česko podle Dvořáčka hlavně potřebuje zrychlit vyjednávání o stanovení ceny a úhrady, to je také důvodem, proč resort zdravotnictví připravil novelu zákona o léčivech. „My teď můžeme reagovat jen v momentě, kdy nás výrobce informuje, že došlo k nějaké zásadní změně. (…) Teprve potom můžeme spustit celý mechanismus k dojednání změn.“

Nahrávám video

Nutnost dohody s pojišťovnou je špatně, míní Vrubel

Podle Vrubela je dodavatelů základního penicilinového antibiotika málo. „To se bavíme i o všech skupinách antibiotik, u kterých je velmi malý počet dodavatelů. To je jedno z velkých rizik v situaci, kdy nám jeden či dva z dodavatelů vypadnou z trhu,“ ujasnil.

„Věřím, že u základního penicilinového antibiotika máme informace od jiných dodavatelů. A naprostá většina dodavatelů byla připravena pro tuto sezonu a plánuje dodávky navýšit o vyšší desítky procent,“ doplnil

Problém výše ceny není podle Vrubela jen u V-penicilinu, ale i u jiných typů léčiv. „Obecně vidíme, že celá řada léků, které chybějí na českém trhu, jsou léky, které stojí řádově desítky nebo několik málo stokorun,“ upozornil s tím, že ceny léků v uplynulých deseti letech stagnují, či se dokonce snižují, zatímco náklady na výrobu, dovoz a distribuci rostou.

S firmou BB Pharma nyní jednají zdravotní pojišťovny o zvýšení ceny. „To není nijak velké, bavíme se o tom, že firma potřebuje zvýšit cenu o zhruba jedno dvě eura na krabičku,“ sdělil Vrubel.

Problémem ale mohou být komplikované procesy v Česku. „Je nutné mít dohodu se zdravotní pojišťovnou, což si myslíme, že je špatně. Pokud chce stát zajistit léky, tak by měl mít nástroj, jak zvýšit jejich cenu, nikoliv čekat na zdravotní pojišťovny,“ myslí si.

Farmaceutické firmy podle něj ovlivňují cenu léků tak, že se snaží optimalizovat náklady. „Snaží se tlačit na tu výrobní část, aby náklady byly co nejnižší. To samozřejmě má i odvrácenou stranu, protože pokud tlačíte na výrobní náklady, tak se snažíte optimalizovat výrobu, konsolidovat ji do několika málo závodů. S tím souvisí i to, že v posledních dvaceti letech došlo k obrovskému odlivu výrobních kapacit z Evropy směrem do Asie,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.